Je to podobné, jako když při plavbě v rozbouřeném moři uvidíte světla majáku. Záchrana, říkáte si, teď už bude všechno v pořádku: cíl a pevnina už jsou blízko. Jenže moře okolo není o nic méně černé, pořád skrývá spoustu zrádných útesů. Budete mít ještě dost příležitostí uvíznout na mělčině a ztroskotat.
Zhruba tak, jak je uvedeno v úvodu článku, lze poeticky popsat situaci, kdy vám bude slavně přiklepnuta hypotéka, a vy konečně můžete začít stavět. Do bezpečného přístavu vlastního bydlení vám totiž pořád zbývá kus cesty plné nástrah a neočekávaných finančních výdajů. Stavba domu totiž může být spojena se skrytými náklady. Bohužel mnoho lidí o těchto nákladech přemýšlí, až když je příliš pozdě.
Jaké položky se mohou znenadání vynořit? Něco určitě bude stát studie, kterou vám připraví architekt. V případě novostavby počítejte s náklady v úhrnu 1-2 procent celkové ceny stavby, anebo v případě rekonstrukcí se sumou od cca 120 000 do cca 220 000 korun. Pokud neplánujete stavět jako v pohádce – dej cihlu k cihle, těsto do díže – mohou vám peníze vydané za architekta výrazně pomoci eliminovat případné vícenáklady.
)
A co dál? Stavební příprava pozemku. Je sice hezké, že máte stavební parcelu. Ale upravit ji pro vlastní stavbu může být někdy docela náročné. Vyrovnat půdu, provést skrývku zeminy, nechat vykopat základy? Může se objevit požadavek na odstranění velkých kamenů, na stabilizaci půdy v podloží, odvodnění. Anebo přidání podpůrných pilotů do základů. Čím odlehlejší nebo izolovanější lokalita, tím více se takových hypotetických nejistot a lokálních specifik může objevit.
Nové požadavky pak vedou ke zdržením. A od zdržení je to jen jedno písmenko ke slovu zdražení. Náklady pochopitelně rostou na vaší straně tam, kde musíte bydlet do doby, než se konečně přestěhujete do vlastního. Každý další měsíc v nájmu vás vzdaluje od finanční pohody, protože už musíte splácet hypotéku. Čím déle platíte za bydlení v „cizím“ a splácíte něco, co ještě nemáte, tím více to bolí.
)
Už jen proto, že hypotéka není „jistota“. Úrokové sazby se totiž v průběhu let mění, a i relativně malé navýšení může znamenat splácení drasticky vyššího úvěru. Optimistických osm milionů na třicet let s 3,5 procentním úrokem znamená splátku šestatřicet tisíc měsíčně. Když se úroková sazba zvýší na 4,5 procenta, je to už dvaačtyřicet tisíc. A s půl milionem ročně jste možná na počátku nepočítali. Zvlášť, když máte tolik neočekávaných výdajů.
Jakých? Může jít o klasiku – náklady za připojení k sítím, kanalizaci, elektřině – nebo o neméně klasické pojištění. Které se velmi vyplatí i u nezkolaudovaných objektů. Jsou to daně za pozemky, kolky, dozor, zhodnocení. Ale taky peníze vydané na to, abyste svou stavbu přiblížili místním normám, krajinnému rázu. To, že musíte volit regionálně specifické barevné provedení střešní krytiny, se také může docela slušně prodražit.
)
S materiálem je to rovněž veselé. On totiž není nutně dostupný pořád, a jeho ceny kolísají též. Už to sice není jako v roce 2020, kdy ceny materiálů vystřelily až do oblak, ale situace na trhu je pořád docela dynamická. Dříve platilo, že je víc než užitečné mít „železnou rezervu“ financí pro taková skoková navýšení výdajů, nejlépe v hodnotě cca 20 procent celkové očekávané sumy za nemovitost. Nedávná minulost však ukázala, že i taková rezerva stačit nemusí. Výpadky materiálu pochopitelně znamenají zdržení - a zdražení.
Stejně tak se prodražují jakékoli dodatečné změny projektu. Vzpomenout si, že byste přeci jen chtěli o trochu větší koupelnu nebo o pokoj navíc, to umí udělat pořádnou díru do rozpočtu. Takže opravdu: septik, nebo kanalizace? Budete mít podlahové vytápění? Vzpomenout si po zahájení stavby, že byste vlastně chtěli tepelné čerpadlo, na to je už také docela pozdě.
A s čím toho příliš nezmůžete? S počasím! Příchod mrazivé zimy, dešťů, lokálních povodní apod. dokáže výrazně oddálit termíny a učinit z jakékoli stavby velmi prodělečné finanční dobrodružství. Nikdo neříká, že se to stane zrovna vám. Ale zrovna vám se to stát může. A udržet při takových zdrženích postupující tempo prací, smluvně zajistit dodavatele, firmy? Je to o nervy, i o peníze.
Vyplatí se vyhnout zdvojování úkonů: vodosběrnou nádrž pod zem zakopejte, když je na místě bagr, ne až budete mít vysetý trávník. S instalací solárních panelů na střeše taky raději počítejte dopředu, a ne až dodatečně. A omítku pochopitelně nahazovat až na zateplenou fasádu. Že to jsou banality? Dvakrát i třikrát rozkopaný chodník nebo nájezd do garáže, kvůli změnám v plánech, to je v Česku skoro standard.
)
Nezapomínejte také na to, že k domu občas patří i zahrada, tedy vlastně vždy. Krajinářské úpravy v místě, navážení substrátu, výsadba, pokládka dlažby, oplocení, pergola. Že to jsou jen takové parádičky? Holou stavbu s průchozím pozemkem uprostřed polí ale obývat nechcete, ne? Metr svařovaného plotu vyjde na tisícovku, u betonového je to skoro tři tisícovky. Velikost pozemku pro stavbu běžného rodinného domu se pohybuje v rozmezí od 500 do 800 metrů čtverečních, takže od oka: 300 000 korun dáte jen za slušný plot.
Už je hotovo? Krása. Teď už to jen zabydlet.
)
Zabydlet? To znamená další desetitisíce, pokud se do svého stěhujete přes celou republiku, a pomáhá vám se stěhováním firma (stres to ale docela zmenší). Další výraznou "pálkou" je pak ono zařizování nové domácnosti novým nábytkem a spotřebiči. Záleží na individuálním rozpoložení a chuti vyžít se zbožím z katalogů (anebo nutností objednávat zakázková řešení). Cena vybavení + nábytku se pak může pohybovat od deseti do dvaceti procent hodnoty nemovitosti. Že jste s tím na začátku nepočítali? Pak bude muset stačit nafukovací matrace a spacák…
Zdroj: TheConversation.com, bauwise.com, smartasset.com
)
