Vyhlídky nejsou vůbec povzbudivé a nevybízejí k optimismu ani optimisty nevyléčitelné. Místo mírného růstu výrazný propad. Tak hovoří mimořádná analýza Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti, která byla zpracována analytickou společností CEEC Research. Značná setrvačnost stavebnictví, o které se hovořilo na začátku recese jako o přednosti, se nyní ukazuje být nevýhodou.
Podle analýzy Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti se letos stavební trh propadne o 10,1 %, tržby stavebních společností pak o 8,9 %. Původně přitom stavební společnosti očekávaly již v prvním čtvrtletí letošního roku růst trhu o 1,6 % a v dalším roce růst trhu o 0,8 %. Další pokles trhu je přitom nyní očekáván i v roce 2021 a to o 3,1 %.
Co se týká tržeb, původně stavební společnosti očekávaly ještě k únoru 2020 letošní růst tržeb o 3,9 % a v příštím roce další růst o 2,3 %. Nyní je však již očekáván naopak pokles tržeb o 8,9 % v letošním roce a v tom příštím pokles tržeb o dalších 3,7 %. Situace se navíc může ještě změnit, jak uvádí Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema, a.s.: „Další vývoj bude více zřejmý tak do dvou měsíců. Nyní je ještě předčasné vyvozovat jakékoliv závěry.“
)
Největší dopady budou na malé společnosti (s ročním obratem pod 100 mil. Kč), které původně počítaly s růstem trhu o 2,2 % v roce 2020 a následně s růstem o 1,7 % v roce 2021. Tyto menší firmy však nyní očekávají pokles trhu o 10,8 % letos a v dalším roce o dalších 4,5 %. Ještě pesimističtější jsou pak předpovědi v oblasti tržeb, letos pokles o 11,4 % a příští rok pokles o 4,7 % (oproti očekávání růstu 4,1 % letos a 3,8 % příští rok).
Velké společnosti však letos počítají jen s nepatrně menším poklesem než společnosti malé (9,4 % letos a 1,7 % příští rok). Jak současná situace ovlivní velké stavební společnosti, vysvětluje Tomáš Koranda, ředitel společnosti HOCHTIEF CZ: „Stavebnictví je obor velmi náročný na lidský kapitál a na materiálové vstupy a současná situace má a bude mít dopad na obě tyto oblasti. Vývoj pro stavebnictví, které ze své podstaty neumí reagovat tak flexibilně jako některé jiné obory, bude tedy zásadní.“ Horší očekávání jsou přitom u stavitelství inženýrského než u stavitelství pozemního, ale opět jde o menší rozdíly, trh se prostě propadá jako celek.
Komplikace, které s sebou současná situace nese, blíže popisuje Jakub Šimáček, jednatel společnosti TBG Metrostav: „Situace ve stavebnictví se odchodem zahraničních pracovníků zkomplikuje ještě více. Nedostatek pracovníků z posledních let ještě více umocnilo uzavření hranic a restrikce v oblasti ubytování. Na stavbách pracuje mnoho zahraničních dělníků, lze tedy očekávat komplikace s kapacitou produkce, která i tak byla v posledních letech díky nedostatku lidí na hranici možností. Je nutné začít hledat cestu, jak sem zahraniční dělníky opět dostat, při zachování zdravotně-hygienických opatření, která chrání nás všechny.“
Dlužno dodat, že již nyní v průměru odcestovalo 26 % zahraničních pracovníků společností podnikajících ve stavebnictví zpět do svých domovů.
Ovšem současná situace má dopady i na ostatní zaměstnance firem a výkon firem samotných. Ty musí přistupovat k mimořádným opatřením, aby zajistily svůj chod. Například s vyšším zájmem o home office nebo dovolenou ze strany zaměstnanců se setkaly tři čtvrtiny projektových společností (75 %) a čtyři pětiny dotázaných stavebních společnosti (80 %). Již menší část pracovníků projektových společností se uchýlila k poskytnutí placeného volna (4 %) a pouze minimum dotázaných snížilo svým zaměstnancům mzdy (2 %). Zbylých 8 % projektových společností však začalo své zaměstnance připravovat na možnost snížení platu a vyzvalo je k opatrnějšímu zacházení s osobním rozpočtem. Obdobně pak řeší tuto situaci i stavební společnosti. Pokles je prostě ve stavebnictví citelný ze všech stran.
Co se týká zahraničních pracovníků v projekčních společnostech, možný vývoj situace komentuje Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems: „Celá situace závisí na tom, jak dlouho budou hranice uzavřeny. Přeci jenom se lidé budou chtít podívat domů za svými rodinami, ale když nebudou mít aspoň příslib v čase, že se budou moci vrátit zpět, nejspíše v Čechách zůstanou.“
Situace u stavebních společností se však liší. Zde firmy zaznamenaly zájem o volno ze strany zahraničních pracovníků v 56 %. Pouze 44 % společností se s tímto požadavkem nesetkalo. Téměř tři čtvrtiny stavebních společností uvádí, že jejich zahraniční pracovníci odcestovali ze země pryč (72 %). V celkovém objemu se pak jednalo průměrně o 26 % všech zahraničních pracovníků. Negativní dopad je tedy zřejmý.
Mimořádná studie Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti bude uveřejněna na www.ceec.eu
Zdroj: CEEC Research
