Je dnes ve velké módě si doma pěstovat bylinky. Kdo je má v zahradě, na zimu si je nasuší, zamrazí či naloží. Není však nad to mít i v zimě byliny čerstvé a dokonce je mít v kuchyni natolik blízko po ruce, že stačí udělat jen pár krůčků, šmik a je to! Kdejaká bylinkářka včetně těch z řad mediálních celebrit se dnes v televizi a na internetu pyšní svými výpěstky a postupy, kuchařským a ochucovačským uměním. Ale vězte, není to žádná věda a nemusíte být zrovna celebritou, abyste dosáhli toho samého. A co víc, dnes se ženy již nemusí bát, že je někdo označí za čarodějnice a upálí po předchozím nezbytném mučení (kvůli doznání) na hranici. To byly doby opravdu příšerné zvůle a nemohly za to bylinky ani ježibaby, ale nevědomost, dogmata, mocichtivost a chamtivost.
Bylinkami jsme se léčili odpradávna, stejně tak jsme je však používali a používáme jako nezbytná ochucovadla pokrmů, jako koření. A skutečně bylinky dodávají pokrmům neopakovatelnou chuť, ale i vitaminy a jiné prospěšné látky, které nám v době temnější zimy zlepší zdraví a kromě chuti jídel také naši náladu. Jejich pěstování v bytě přitom není nijak složité, některých zásad se však musíme držet, aby naše bylinky prospívaly a mohli jsme se z nich těšit co nejdéle.
)
Dostatek denního světla je důležitý, ale zase tak „horké“ to nebude
Nebudeme nezbytná pravidla řadit podle důležitosti, jelikož důležitá jsou všechna. Začněme tedy například světlem. Dostatek přirozeného denního světla bývá obzvláště v zimě značným problémem. A jelikož jsou mnohé bylinky středomořského (subtropického) původu, o to více nás bude v zimě tento problém trápit. S teplem to v interiérech vyřešíme snadno, vždyť topný systém má v naší zemi snad každé obydlí. Ale co s nedostatkem světla? Není to vlastně až tak složité, bylinkám totiž v zimě stačí každý den 4 až 5 hodin slunečního svitu. Vybereme proto ideálně místo na vnitřním okenním parapetu směřujícím na jih a nebo někde poblíž těchto oken. Pokud pak máte vytápěnou zimní zahradu, máte vyhráno. Ale vyloženě nezbytná není. Na stinném stanoviště s menším množstvím rozptýleného světla se rostlinky za světlem vytahují, jsou slabé a bledé. A ani léčivých látek nemají přebytek, stejně jako žádané chuti. Některé bylinky však můžeme dokonce dát i na severně orientovaný parapet, ale pouze ty vyloženě nenáročné. Například řeřichu či pažitku.
)
Rozumné a stálé teploty, stálá vlhkost vzduchu a žádný průvan
Se subtropickým původem bylin souvisí i potřeba tepla. Neznamená to však, že bychom měli místnost s bylinkami přetápět. Zimy jsou v subtropech také chladnější, i když obvykle ne zrovna mrazivé. Bylinkám v zimě postačí teploty mezi 17 a 20 °C. V žádném případě byliny v květináčích neumisťujeme na radiátory a nebo poblíž nich. To samé platí i pro krby a jiné zdroje tepla, třeba infrazářiče. Počítejte také s tím, že bylinkám uškodí výkyvy teplot a také vlhkosti vzduchu. A tady je zádrhel. Zrovna v kuchyni, kde denně vaříme a pečeme, není pro byliny ideální prostředí. Ale v době, kdy jsou kuchyně propojovány s obývacími pokoji a jídelními kouty a jsou vybavené digestořemi, to nebudeme mít k bylinkám až tak daleko, když nebudou růst zrovna v „kuchyňském prostoru“. Stačí okno kousek vedle a pár kroků navíc. A pozor též na průvan, na okno, kterým pravidelně větráme, nepatří ani většina pokojovek. Stejně tak ke dveřím.
)
Substrát, drenáž a zálivka, žádné hnojení
Pokud dodržíme vše, co již bylo výše napsáno, naše pěstování bude marné, když bylinky nedostanou odpovídající substrát. Většině bylinek vyhovují chudší půdy, některým se daří dokonce na skalkách, do květináčů pro bylinky však volíme substrát výživnější a především propustný. Poté již bylinky nepřihnojujeme, pouze zaléváme. Hnojivo by jim nijak nepomohlo a nám by uškodilo. Nejčastější chybou při pěstování bylin je nadměrná zálivka, tedy přelévání. Neustále mokrý substrát vede jednoznačně k uhnívání kořínků, ani v přírodě byliny nemají nadbytek vody. Důležitá je proto na dně nádoby drenáž a po každé zálivce vylijeme přebytečnou vodu z podmisky. Do zeminy je navíc třeba přidat díl písku. Květináč je pak ideální keramický či kameninový, jelikož oproti plastového dovedou dýchat.
)
Sklizeň musí být postupná a opatrná
Může se stát, že vám budou v bytě bylinky po postupných sklizních hůře obrážet. Aby se to nestávalo, je třeba ostříhávat (otrhávat) vždy jen vršky rostlin a samotné lístky. Výjimku představuje snad jen petržel a pažitka. V každém případě se vždy vyvarujte radikálního řezu. Pokud si pak koupíte již vzrostlé byliny někde v obchodním domě, nesnažte se je dále pěstovat, prostě je rychle zkonzumujte a vyhoďte. Problematická je příliš hustá výsadba, plastový květináč, vyžilý substrát. U těchto rostlin se ani neočekává další pěstování, jsou prodejci vyloženě určené k rychlé konzumaci. Ostatně byste je zachraňovali jen těžko i v případě radiálního rozesazení do více květináčů s novým substrátem. Ostatně ani nevíte, co se s nimi dělo při přepravě, jak byly uskladňovány apod.
)
Přesadit byliny ze zahrady a nebo znova vysít?
Pokud si bylinky chcete na podzim vyrýpnout v zahradě a umístit do bytu, potřebují aklimatizaci. Umístíme je proto na nějakou dobu třeba do chladnější chodby. Teplotní šok by jim neprospěl. Záleží však samozřejmě na době, kdy bylinky přesazujete a umisťujete do bytu. V létě takový mezistupeň nepotřebujete. Při podzimním přesazování je však třeba mít na paměti, že i bylinky jsou zvyklé na zimní klid (období vegetačního klidu), přičemž prodlužováním vegetace rostliny vyčerpáváme. Pokud se stane, že byliny v bytě do jara nepřežijí, může to být jednoduše jen proto, že jsme jim nedopřáli přirozený odpočinek. Vlastně je nejlepší začít svou „zimní“ produkci bylin ze semínek, ale samozřejmě musíme začít včas, aby bylo v zimě co sklízet. Obvykle již na konci léta.
)
