Zahradu zazimujeme, když začne na stromech zlátnout listí. Jsou však plody, které v zahradách nezazimováváme, naopak je necháváme přejít mrazem. Nebudeme se nyní snažit objasnit, proč nechat přemrznout vinnou révu a jak se vyrábí ledové víno, od toho jsou zkušení vinaři. Některé především bobule se ale nechávají přemrznout již jen proto, aby vlastně dozrály a chutnaly lépe. Měly více cukrů.
Když zlátnoucí a rudnoucí listí zavelí
Zvětšený objem nejen zlátnoucích, ale červenajících listů na opadavých listnáčích a pod nimi nám velí zazimovat zahradu. S některými činnostmi si však musíme přichvátnout ještě před prvními nočními a ranními mrazíky. Zavlažovací systémy, bazénové a jezírkové technologie by nemusely mráz přežít v dobré kondici. A také mnohé plody. Zazimování zahrady proto vlastně začíná posledními sklizněmi. Některé si ale radši necháme až po podzimním úklidu. Které?
)
Trnky, mišpule, rakytník, brusinky, jeřabiny
Zazimování zahrad začíná sklizněmi, které v zahradách pokračují tak dlouho, dokud již není co sklízet. Sklepy a chladné chodby se plní jablky, bramborami, mrkví, kořenovou petrželí, celerem, naloženým zelím, podzemními zásobními orgány teplomilných okrasných cibulovin, dobře větrané půdy bylinkami, cibulí a česnekem. Ne všechny plodiny však nesmí projít mrazem, ale kdo s něčím (třeba s vinnou révou) na mráz čeká, musí dobře vědět proč, jak toho využít. My nevinařští laici necháváme přemrznout především trnky, mišpule, rakytník, brusinky, jeřabiny a některé další plody. Mrazem se zlepší jejich chuť a konečně dozrají. Dokonce se konečně stanou jedlejšími.
Díky mrazu se škrob v některých plodech štěpí na cukry. A právě proto je výhodné nechat takové druhy na pozdější sklizeň. Budete potěšeni zajímavější chutí a někdy i lepší konzistencí.
)
Přemrznutí plodů rakytníku
Plody rakytníku jsou známou vitaminovou bombou. Dozrávají od konce srpna do října, určitě se však v jejich případě vyplatí počkat na mráz. Drobné plody za mrazu lehce ztuhnou a při sklizni pak křehké bobule nerozmáčknete. Pravda, sice trochu klesne jejich nutriční hodnota, ale především budou plody sladší. A to o hodně. Štěpení škrobu na cukry vlivem mrazu má v tomto případě až působivý účinek. Plody rakytníku tedy budou po přejití mrazem tvrdší a sladší. A určitě budou stále zdravé. Pokud pak nechcete čekat před sklizní na mráz, stačí sklizené plody uskladnit v mrazáku.
)
I brusinky můžeme nechat přemrznout
Vysoký obsah vitaminu C, tříslovin, minerálů a dalších látek staví brusinky do jedné řady spolu s mnoha přírodními léčivy. Ostatně velmi zdravé jsou i výše řešené plody rakytníku. Ovšem samotná chuť brusinek je bez dalšího dochucování vlastně až nevábná. Dokonce mají chuť velice trpkou. Jenže právě přemrznutím se trpkost brusinek zmírní, lehce zesládnou a při jejich další úpravě již nebude třeba tolik dochucovat.
Mišpule jsou bez mrazu dokonce nekonzumovatelné
Mišpule bývaly v zahradách hojně pěstovány za našich babiček a prababiček, dnes se však tento trend trochu vrací. Ale o módě není možné příliš hovořit, opět jde především o zdraví. Špatnou zprávou je, že plody mišpulí jsou sice velice hodnotné, ale také nechutné. Tedy až do přemrznutí. Právě po mrazech se z nich stanou sladké a měkké pochoutky. A co s nimi? Například jde o skvělé koření do likérů a výbornou surovinu pro džem. No a nakonec si je můžeme mrazem zesládlé a změklé nakrájet čerstvé na stůl. Proč ne.
)
)
Jeřabiny a mráz? Rozhodně!
I jeřáb ptačí plodí bobule, které nejsou bez přemrznutí vůbec dobré. A ani jejich konzistence nestojí za mnoho. Teprve po přejití plodů mrazem se v nich objeví cukry a nastartuje se sladká chuť jeřabin. Sice se sníží množství vitaminu C, ovšem jeho podstatná část v plodech zůstane oproti jiným plodinám dokonce i po tepelné úpravě. Jeřabiny na to mají jednoduchý chemický trik. Jaký?
)
Trpké trnky se bez mrazu už vůbec neobejdou
Čerstvé trnky si na procházce zkusí utrhnout snad každý. Plody jsou to na první pohled opravdu lákavé. Jenže vložíte do úst jedinou bobuli připomínající borůvku a nastane chuťové peklo. Bez mrazu se trnky jíst opravdu nedají. Právě mráz zjemní trpkou chuť trnek, přesto ale budou vyžadovat další tepelnou úpravu a dochucení, nebo je můžeme nechat kvasit a udělat z nich pálenku. V každém případě ale platí, že bez doslazení jsou ještě dosti trpké i trnky přešlé mrazem.
)
Šípky, mrazivý experiment
Co se týká jakosti plodů růže šípkové pro sklizeň za léčebnými účely, mráz bylinkáři rozhodně vylučují. Když ale šípky projdou po dostatečně dlouhou dobu mrazem, vymačkáte z každého trochu jakési sladké marmelády podobné konzistencí kečupu. Má chuť šípků, voní po šípcích, rozhodně je zdravá a může jít o zajímavé zpestření procházky s dětmi spojené s přírodovědným výkladem. Jako děti jsme vydrželi u keře s marmeládovými plody dlouho…
Zdroje: ireceptar.cz, dumazahrada.cz, magazinzahrada.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, zahradkarskaporadna.cz, idnes.cz/hobby/zahrada
)
