To ví přeci každý! Nebo snad ne? Tahle otázka je totiž naprosto banální jen zdánlivě. A odpovědi na ni se teď palčivě připomínají. Nejen proto, že je podzim – čas sklizně. Ale i proto, že ji teď domů nosí školáci, spolu s nedostatečnými zapsanými žákovských za nesprávně vyplněné úlohy ve cvičebnicích přírodopisu.
Kde tedy hledat to správné řešení? Začneme tam, kde by opravdu o rozdílech mezi ovocem a zeleninou něco vědět měli. V České akademii zemědělských věd, tedy u odborníků nejpovolanějších. Ti mají z definice jasno, že: „Ovocem se rozumí jedlé plody, plodenství a semena různých vytrvalých kulturních či planě rostoucích dřevin a bylin.“ A pokud by to ještě nebylo úplně zřejmé, doplňují, že: „Ovoce je charakteristické sladkou chutí a je často konzumováno v neupraveném stavu.“
Co je potom tedy zelenina? Tu lze, dle stejného zdroje, definovat jako různé jedlé části rostlin. Ovšem vyjma ovoce. Je tu tedy jedna ostře ohraničená množina „ovoce“ a pak druhá množina, dost nezřetelně vymezená „není to ovoce – je to zelenina“.
)
Vypadá to jasně a srozumitelně jen do doby, než se nad tím zamyslíte. Jako ovoce se totiž zpravidla označují zpravidla plody, plodenství nebo semena převážně víceletých semenných rostlin, nejčastěji dřevin. A najednou vám do toho někdo hodí jahodu, respektive plod jahodníku.
To už zkušení botanici musí významně potáhnout nosík a srovnat si obroučky brýlí, přes něž se na vás pátravě podívají.
Výjimky z pravidel a jejich výjimky
Jahodník není dřevina ani keř. Je to trvalka, v podstatě víceletá bylina. Její plody – chutné a sladké – známe všichni. Ale on to vlastně není typický plod. Je to plod nepravý. Protože je to souplodí nažek, založené na šťavnatém zdužnatělém květním lůžku. A pojídání květů nějaké byliny… to se opravdu podobá spíše té zelenině. Jenže chyba lávky, jahoda se počítá mezi drobné ovoce.
Raději jdeme dál. Co třeba takový meloun?
Chutné, šťavnaté a v létě příhodně osvěžující ovoce. Které je tedy navenek ale docela zelené, a na zahrádce jej pěstujeme stejně jako okurky. Okurky jsou plodová zelenina, jedna z nejvýznamnějších hospodářsky pěstovaných po celém světě. Ovšem jim příbuzný meloun, to je… co je meloun?
)
Způsobem pěstování jednoznačně zelenina, způsobem konzumace je to ovoce. Dokonce má semena v dužnatém plodu, což jen potvrzuje, že jde o ovoce. Ale když se podíváte do literatury, dočtete se, že meloun vodní patří do plodové zeleniny, čeledi tykvovitých.
A že je, opět botanicky vzato, bobule. Ou. Meloun tedy stojí na rozhraní těch dvou množin, a jasno v tom, kam ho vlastně šoupnout, nemá pořádně nikdo.
Představa melounu coby zbytnělé bobule pak naráží i dalších, typičtějších bobulí. Angreštu, rybízu, borůvek a brusinek. Že je to jasné ovoce? Nenechte se mýlit, formálně je to opět zelenina. I když je na váze v supermarketu najdete zařazené do kolonek s ovocem.
Semena nám nepomohou
Pokud platí, že plody se semeny jsou ovoce, měla by se mezi ovoce počítat třeba i paprika nebo dýně. Nebo třeba ta okurka. Že jsou semínka uvnitř, to vidíme, když je zakrojíme nebo dlabeme. Ale kdepak. Lilkovité papriky a tykvovité dýně jsou zeleninou.
A co třeba oliva? Je to trochu exotičtější záležitost, ale vzhledem ke klimatickým změnám se pěstování olivovníků stává docela slušným nápadem i pro naše suché oblasti. Oliva je zelená. A sladká není. Ale má pecku a roste na stromě. Takže je to ovoce. I když tedy, za zrovna sladké se považovat nedá. Ořechy - vlašské nebo lískové? Žádná pecka, žádná sladká šťáva. Ale je to ovoce. Protože jsou to plody našlapané energií.
Rajčata se podbízí odpovědi tím, že se jim někdy říká rajská jablíčka. Je to ovoce, a dokonce na to mají rajčata štempl.
V roce 2011 o tom rozhodl Evropský parlament, který se oficiálně usnesl na zařazení rajčete mezi ovoce. Učinil tak mimochodem 118 let poté, co o tom samém rozhodl i Federální soud v USA (tehdy tam totiž řešili daně uvalené na dovoz ovoce). Rajče je tedy ovocem, ale pochybnosti o jeho zařazení dál přetrvávají. Z mnoha svých biologických rysů má totiž blíže k lilkovité zelenině.
)
A co na to kuchaři?
Aby těch zmatků nebylo málo: dosud jsme porovnávali jen hodnocení botanická a zemědělská, přičemž existují ještě další kritéria. Kulinářská, gastronomická. A podle kuchaře je všechno, co se dá servírovat jako zákusek, ovocem. Takže třeba reveň kadeřavá - rebarbora – je ovocem.
Z toho se zemědělcům a botanikům protáčí panenky, protože podle nich je to jasně listová zelenina. Kuchaři ale nesouhlasí. Z listové zeleniny marmeládu, zmrzlinu, kompot ani koláč neuděláte. Z rebarbory ovšem ano, takže „kuchařsky“ je to ovoce.
Avokádo? Roste na stromě. Takže ovoce? Botanici souhlasí, je to podle nich jasná bobule. Kuchaři jsou proti: avokádo totiž připravují jako zeleninu. Fazole? Tady pozor – nová škatulka – jsou jasně luštěninou. Pokud tedy nehovoříme o samostatně zpracovávaných zelených luscích fazolek. Pak to není luštěnina, ale je to zelenina se vším všudy…
)
Nebojte, už toho necháme.
Omezíme se jen na konstatování, že ovoce ani zelenina nejsou nějakým biologickým pojmem, který by podléhal přesnému vymezení. Ty škatulky rozdělení jsou dost fluidní, a jinak to se zařazením ovoce/zelenina vidí v zemědělské, potravinářské a gastronomické praxi. Jinými slovy, zmatek.
Pokud nechcete, aby vaše dítě domů přineslo nedostatečnou z přírodopisného testu o rozdělení ovoce a zeleniny, upozorněte ho, ať si prostuduje podrobně zadání. Botanické zhodnocení bude jiné, než kuchařské nebo zemědělské.
Případně může ten stereotyp fádní hodiny narušit referátem o tom, jak zmatené to vlastně s ovocem a zeleninou je. Nebo můžete argumentovat nad žákovskou své ratolesti v ředitelně rozhodnutím Evropského parlamentu. Možná je ta nedostatečná v žákovské jen další bezplatnou lekcí. O tom, že jen máloco okolo nás je černobílé, a dá se zařadit do přehledných množin.
Kazit vztah k ovoci a zelenině, které jsou chutné a zdravé, byste si tím ale neměli nechat pokazit. Ať už je chcete řadit do jakékoliv škatulky.
Zdroj: TreeHugger.com, radiozurnal.rozhlas.cz, wikipedia.org, cazv.cz
)
