S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Jedlý les představuje kombinované společenstvo rostlin, které vysazujeme tak, že využijeme doslova každý metr čtvereční pozemku. Najdeme zde tedy nejen patro stromové, ale i keřové a bylinné. A dokonce i v malé zahrádce je možné jedlého lesa dosáhnout, pokud vybereme druhy a odrůdy, které odpovídají velikosti pozemku. V těch nejmenších zahrádkách si pak vystačíme s patrem keřovým a bylinným.
Nejprve řešíme stromové patro
Patra tedy můžeme mít v jedlém lese 3: stromové, keřové a bylinné. Stromové patro zastřešuje zbylá 2 patra a určitě neuděláme chyb, když vsadíme i v jeho případě na pestrost, vyžaduje to však větší zahradu. Vybíráme z jabloní včetně těch letních, hrušní, třešní, višní, slivoní a meruněk nebo broskvoní. A také nesmíme zapomenout na ořešák královský, který jednou doroste ohromných rozměrů. Dokonce lze vsadit i na léčivé stromy, které využíváme jako bylinné, tedy takové, z nichž sklízíme „bylinky“, třeba lípu (dříve se lípy vysazovaly na návsích, aby si každý vesničan mohl natrhat dostatek květů) a nebo břízu, jinan dvoulaločný a proč ne i dub.
Před nákupem a výsadbou je samozřejmě třeba pečlivě plánovat a počítat s tím, jak jednou konkrétní stromy vyrostou, jaké dorostou výšky a jaký budou mít průměr koruny. Například jinan dvoulaločný s listy, které jsou vlastně srostlými jehlicemi, lze koupit roubovaný na podnož, načež bude dosahovat jen keřovitého vzrůstu. Jak je vidět výše, ne všechny „jedlé“ stromy musí být nutně ovocné, ostatně to samé platí i pro keře.
Keřové patro, pestrá směsice zdraví
Stromové patro nám v zahradě zabere nejvíce místa, ovšem právě pod něj se vejde vše ostatní. A právě keřové patro může při vhodné kombinaci druhů a odrůd představovat to nejpestřejší a nejzdravější, co může jedlý les vůbec nabídnout. Ostatně na malých zahrádkách stromové patro být vůbec nemusí (viz výše).
Nejen oblíbené rybízy, angrešty, ostružiny, malinoostružiny, josta a maliny, ale také lískové oříšky, rakytník, šípek, kdoule a další druhy, například zimolez (kamčatská borůvka), kanadské borůvky, brusinky, bez černý, aktinidie (popínavé kiwi), dřín, muchovník, mišpule, temnoplodec černoplodý. Co jméno, to ze zdravotního hlediska doslova zázrak. A třeba takový koláč z plodů muchovníku hravě nahradí borůvky či bobule zimolezu. A na studeno vyráběný dort tiramisu s pestrou směsicí plodů drobného ovoce? Neopakovatelné!
Vždy samozřejmě záleží na světle a situování pozemku, u lesa určitě preferujeme druhy s nároky na kyselejší pH půdy, zatímco dál od lesa (na opačném konci pozemku) již můžeme vysadit rybízy a angrešty. A jahody? Proč ne, když postavíte jahodovou pyramidu. Pokud pak některý strom vrhá příliš stínu, budeme tomu též muset přizpůsobit výsadbu, navíc ale můžeme přistoupit k radikálnějšímu prosvětlovacímu řezu, pokud jej konkrétní druh snáší dobře.
Nejníže je patro bylinné
Jestliže jsme výše psali o jahodové pyramidě, musíme se v souvislosti s bylinkami zmínit o bylinkové spirále, kterou můžeme postavit i velkoryse velkou. Má jen jednu zásadní podmínku, vyžaduje nejslunnější stanoviště v zahradě. Ovšem jsou i byliny stínomilné, kterým bude stín vyšších pater vyloženě vyhovovat.
Ze stínomilných bylinek můžeme zmínit například medvědí česnek, kostival lékařský, mařinka vonná a česnáček lékařský. Na slunnější stanoviště pak vysazujeme téměř všechny ostatní bylinné druhy, a že jich je a mnohé jsou trvalkami, z nichž některé přezimují pod zemí (např. libeček). Bylinky přitom kombinujeme právě s kořením, načež se mnohé jako koření také používají. Máta, mateřídouška, šalvěj lékařská, měsíček lékařský, levandule, yzop, křen selský, druhů a jejich odrůd je nabízen přehršel. Nakonec využijeme v kuchyni a lidovém léčitelství i mnohé plevele, třeba kopřivu, hluchavku, smetánku lékařskou, sedmikrásku, jitrocel a jiné. Nezapomeňte též na antibakteriální lichořeřišnici, jejímiž kvítky ozdobíte i dochutíte saláty, přičemž její listy i květy chutnají jako ředkvičky.
A zelenina? Na tu si vyhraďte prostor v zeleninové permakulturní zahradě, kterou založíte hned vedle jedlého lesa.