Dle statistik ČSÚ tvoří náklady na energie během topné sezony více než pětinu (21,1 %) rozpočtu průměrné české domácnosti. I to je jedním z důvodů, proč každoročně spotřebujeme přes 60 tisíc tun pěnového polystyrenu převážně na zateplení fasád budov. Podle odborníků ze Sdružení EPS ČR je právě blížící se suché a teplé počasí nejvhodnějším obdobím pro zateplování, ačkoliv tropickým horkům je lépe se vyhnout. V pořadí před výběrem kvalitního materiálu a kvalifikovaného dodavatele by měly být správně položené otázky, které pomohou eliminovat budoucí omyly a odpovědi na ně usnadní rozhodování zákazníka.
1. Je zateplení opravdu nutné? Nestačí jen utěsnit okna?
Chcete-li skutečně ušetřit, zlepšit tepelný komfort bydlení, tedy např. zrovnoměrnit teplotu v místnostech, zachovat teplo v zimě a naopak se v létě uchránit od veder, je zateplení nejjednodušší a nejúčinnější řešení. Naproti tomu pouhé utěsnění oken sice o něco sníží nadměrný a nežádoucí únik tepla, ale bez pravidelného větrání může vézt k nezdravému vnitřnímu prostředí. Pokles výměny vzduchu v obytné místnosti pod polovinu jejího objemu za hodinu a v trvale neobývané místnosti pod třetinu jejího objemu za hodinu může nadměrně zvýšit koncentraci škodlivin v bytech a tím i rizika alergií a dalších zdravotních obtíží.
2. Kolik vlastně ušetřím?
Zateplením lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v extrémních případech u velmi starých domů i 70 %. Jednorázovou investicí do zateplení se trvale sníží spotřeba energie především na vytápění. Spotřeba energie na m2 vytápěné plochy za rok může být přibližně:
| Starý dům | 200 kWh/m2 za rok |
| Běžná výstavba | 115 kWh/m2 za rok |
| Nízkoenergetický dům | 50 kWh/m2 za rok |
| Pasivní dům | 15 kWh/m2 za rok |
3. Kolik mě to bude vlastně stát?
Konkrétní cena se odvíjí od velikosti zateplené plochy i typu a tloušťky materiálu. „Je třeba zdůraznit, že samotný izolant v případě pěnového polystyrenu tvoří jen asi 10 % z celkové ceny stavebních úprav,“ upřesňuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Návratnost investice při použití kvalitního pěnového polystyrenu podle odborníků činí jen okolo 7 let pro zemní plyn a 5 let pro akumulační elektrickou energii. Pozitiva zateplení dokládají i výsledky aktuálního průzkumu Sdružení EPS ČR, kde 92 % Čechů potvrdilo výhodnost zateplení.
4. Existují nějaké dotace na zateplení? A jak je získám?
Prostředky na energeticky úsporné renovace budov, primárně na zateplování, lze čerpat např. z programů Nová zelená úsporám (NZÚ) či Kotlíkové dotace, ale i z řady dalších. Žádat o dotaci lze v jakékoliv fázi zateplení, tedy před stavbou, v jejím průběhu, ale i po jejím dokončení. Je nicméně třeba doložit všechny faktury. Podle výše dosažených úspor lze získat zpět až polovinu nákladů.
5. Jaký materiál zvolit?
Pro své izolační schopnosti, pevnost ale i lehkost materiálu je nejoblíbenějším zateplovacím materiálem v České republice pěnový polystyren. Používá se proto při aplikacích, kde je výhodou menší měrná hmotnost při vyšší pevnosti a nižší nasákavosti, tedy na fasádách, podlahách a plochých střechách. Na fasádách českých domů zaujímá dokonce 70% podíl. Jeho velkou devizou je i jeho velmi dobrá recyklovatelnost. Druhým nejčastěji využívaným izolantem u nás je minerální vlna, která se používá k izolaci šikmých střech, příček a provětrávaných fasád. Nevýhodou je její dvojnásobná cena a zvýšené nároky při aplikaci na fasádu. Výhodou je vyšší požární odolnost.
6. A jakou doporučenou tloušťku?
S ohledem na předpokládaný vývoj cen energií v budoucích letech se dnes odborníci shodují na tloušťce 14–16 cm, pro maximální efekt doporučují i 20 cm izolace. Obecně se tedy standardní dům zatepluje tloušťkou okolo 15 cm, nízkoenergetický 25 cm a pasivní tloušťkou 30 cm pěnového polystyrenu. Případně lze použit o něco tenčí šedý pěnový polystyren. Izolační desky tohoto typu jsou grafitovým izolantem nové generace se zvýšeným izolačním účinkem.
7. Proč se v některých případech po zateplení tvoří plísně, jak tomu lze předejít?
Problémů v takovém případě může být více – zateplovací práce, které si lidé dělají svépomocí, mohou mít řadu nedostatků a skrytých vad, jako jsou třeba tepelné mosty. Ty vznikají v kritických místech, kde uniká teplo z domu ven. Zároveň neodborně provedené izolace často nemívají správné tloušťky polystyrenu. Pro zateplování stěn o tloušťce 30–50 mm je minimální doporučená tloušťka 12–16 cm. V takovém případě už rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy. Plísně vznikají tak, kde je nadměrná relativní vlhkost, která se sráží na chladném vnitřním povrchu obvodové konstrukce. Vlhkost v bytě můžeme snížit pravidelným intenzivním větráním – alespoň jednou za 3 hodiny na 2 minuty a udržováním přiměřené teploty vnitřní strany obvodové konstrukce, čemuž napomáhá právě zateplení.
8. Jak dlouho budou stavební práce trvat?
Zateplení trvá podle složitosti zakázky a v závislosti na klimatických podmínkách asi 2–3 týdny. Je však třeba počítat s přípravnými pracemi (vytvoření projektové dokumentace, angažování stavební firmy, nákup izolantu apod.). Ideálním obdobím je suché a teplé počasí, protože izolační materiály snadno zasychají, což minimalizuje riziko nehod zateplovacího systému, jejichž následné odstranění výrazně zvyšuje rozpočet na zateplení. „Nejvhodnějším obdobím pro zateplení jakéhokoli objektu jsou měsíce, kdy teploty neklesnou pod 5 °C a nepřekročí hodnotu 30 °C. Velká horka nejsou pro zateplování ideální, neboť vám bude materiál při nanášení fasády zasychat příliš rychle,“ doporučuje Pavel Zemene.
9. Je nutný stavební dozor?
Přestože stavební firmy jsou pro tento typ prací proškolené a certifikované, i ony jsou omylné. Aby se předešlo možným pochybením a následným reklamacím, průběžný stavební dozor ručí za to, že vše proběhne tak, jak má. Sehnat se dá do 10 000 Kč, záleží na počtu návštěv na stavbě.
10. Jak dlouho zateplení vydrží?
Při správné aplikaci je pěnový polystyren vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než
50 let, s předpokladem 100 až 200 let při zachování všech vlastností. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C. Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Tato domněnka vznikla pravděpodobně v začátcích užívání pěnového polystyrenu, kdy se zateplovalo neodborně podomácku s využitím lepidel s organickými rozpouštědly. Ty mohly s izolantem reagovat a rozpustit jej.
