Dřípulce trojbarevné se na Slovensku říká „cigánsky kvet“ a skutečně jsou barvy květů této nádherné květiny naprosto symbolické. Ovšem základ barevnosti dřípulek již dnes nepředstavuje jen výrazně rudá barva v kombinaci se žlutým středem a jeho tmavým lemováním. Prodávají se neuvěřitelně barevné kultivary.
Příbuzné kosatců, gladiol a šafránu
Dřípulky trojbarevné (Sparaxis tricolor) vyžadují spoustu sluníčka a propustnou půdu. Na zálivku již nejsou tolik náročné. Jsou to hlíznaté, drobnější rostlinky patřící do čeledi kosatcovité (Iridaceae), jsou tedy příbuzné s kosatci, gladioly, ale třeba i šafrány.
Hlízy vysazujte raději až brzy na jaře, nikoli na podzim
Banální stonkové hlízy dřípulek vysazujeme brzy na jaře, podzimní výsadba by nemusela přežít mrazy. Obzvláště pak v posledních letech, kdy zimy sněhem příliš neoplývají a právě sníh je klíčem k tepelné izolaci hlíz. Nakonec je na hlízách snadno patrné, že slaboučká slupka toho příliš neochrání.
Můžeme si pomoci například tak, že hlízky vysadíme do květináčů již na začátku března a necháme je v chladu, ale na světlém stanovišti až do konce dubna. Teprve pak rostliny přeneseme ven. Od půlky června se pak můžeme těšit záplavami pestrých květů. Typické jsou pro ně tmavší ozdobné skvrny u odlišně zbarveného středu každého květu. Odsud tedy „cikánské květy“. Jako by kontrasty a základními barvami (rudou, žlutou a černou) dřípulky symbolizovaly cikánskou kulturu.
Po odkvětu je opět třeba hlízy uschovat
Jelikož jsou dřípulky choulostivé na mráz, po odkvětu je pěstujeme už jen pro listy až do konce léta, poté necháme rostliny uvadnout, načež jejich listy zhnědnou. Zásobní látky přejdou z rostlin do hlíz, které je třeba vyjmout ze země, očistit, usušit a uskladnit. Nejlépe například v sušším a bezmrazém sklepě, ovšem nevytápěném.
Nádherné skalničky drobnějšího vzrůstu
Dřípulky vypadají nádherně ve skalkách, ale i obrubách záhonů a v květináčích. Milují slunce, teplo a výživnou půdu, jelikož pochází z teplých krajin, konkrétně z Jihoafrické republiky. Je jen zbytečně na škodu, že tyto nádherné květiny u nás nejsou dosud příliš známé. Dorůstají výšky pouze 0,3 až 0,4 metru, přičemž tvoří trsy. Listy mají mečovité (stejně jako kosatce či gladioly), zelené barvy.
Květy dřípulek jsou nálevkovité a pěticípé, střed květu má výraznou žlutou, tmavě lemovanou skvrnu. Základní barva květů je kromě rudé též bílá, růžová, žlutá, zlatá, oranžová, fialová apod. Plodem dřípulek jsou tobolky.
Atraktivní rostliny i k řezu
Kromě propustné a výživné půdy potřebují dřípulky pH neutrální, stanoviště na plném slunci, sluneční úpal jim v žádném případě nehrozí a zálivku pouze střední, klidně i méně. Nádherné květy dřípulek jsou přitom atraktivní i k řezu a hodí se do živých květinových aranží. Stinnou stránkou těchto květin je, že nám poměrně rychle odkvétají. Jejich stanoviště proto volíme v kombinaci s déle a jindy kvetoucími rostlinami. Ovšem to všichni skalničkáři, kteří vědí o proměnlivosti kvetení na skalkách své, určitě respektují.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, wikipedia.org
