Energetický audit budov nejenže vede k úsporám, ale také umožní dosáhnout na případné dotace. Jde o to, že pokud to vyloženě nevyžaduje zákon, musí mít energetický audit každá budova, v jejímž případě chceme žádat o dotaci z programu Nová zelená úsporám a také z programu OP PIK.
Z ekonomického hlediska se jeví zásadně důležité, aby měly vlastněné a spravované budovy co nejnižší spotřebu energií, aniž bychom museli slevit ze svých nároků na obytný komfort. A netýká se to jen bytových domů, ale i škol, školek, nemocnic, administrativních budov, obchodních center, domů pro seniory, průmyslových a jiných objektů.
Abychom však mohli úspor dosáhnout, je třeba nejen učinit potřebná opatření (investice), ale je také třeba znát aktuální spotřebu energií. Energetický audit přitom představuje posouzení budovy z hlediska technického, ekonomického a ekologického. V některých případech jej vyžaduje zákon, v jiných jej musíme mít, abychom mohli například požádat o dotaci (Nová zelená úsporám, OP PIK, …).
Co je energetický audit budov
Energetický audit budov zahrnuje odborné zhodnocení toků energie a nakládání s ní. Je tedy provedena inspekce budovy, vyhodnocen její aktuální stav a navržena účinná opatření. Pokud pak budeme tato opatření realizovat, dojde ke snížení spotřeby energií, ale také zlepšení vnitřního klima, jeho harmonizaci s hygienickými předpisy.
Energetický audit je vypracováván u budov a provozů s větší spotřebou energie, kde to vyžaduje zákon č. 406/2000 o hospodaření energií pro potřeby získání dotace či úvěru na projekt (zateplení budovy, instalace obnovitelného zdroje energií apod.), při plánované rekonstrukci apod..
Povinnost zpracovat energetický audit ukládá zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. výhradně větším spotřebitelům energie. Konkrétní náležitosti energetického auditu přitom upravuje vyhláška č. 213/2001 Sb. a její novela č. 425/2004 Sb. Rozhodující je pro tuto povinnost celková roční spotřeba všech druhů a forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem (IČ) organizace. Čili tato povinnost vyvstává pro organizační složky státu, kraje, obce a jejich příspěvkové organizace od celkové roční spotřeby energie 1 500 GJ, pro fyzické a ostatní právnické osoby od celkové roční spotřeby energie ve výši 35 000 GJ.
Vedle toho je však energetický audit často požadován jako příloha žádosti o dotaci na konkrétní energetický projekt (např. zateplení budovy) či jiný způsob snižování energetické náročnosti budovy, případně na instalaci konkrétního obnovitelného zdroje energie. Energetický audit též bývá podkladem pro banky při posuzování žádostí o úvěr na realizaci investic souvisejících s úsporami energií. Je také praktickým nástrojem pro plánované rekonstrukce budov (pomůže při rozhodování o postupu rekonstrukce, jelikož obsahuje doporučení a ekonomické vyhodnocení úsporných opatření). Výsledky energetického auditu jsou prezentovány v závěrečné zprávě, jež popisuje doporučená opatření, kterým odpovídají potřebné investice, vyčíslení úspor a zisku.
Zpracovávat průkazy energetické náročnosti budovy, provádět kontroly kotlů, chlazení a klimatizací mohou pouze osoby přezkoušené Ministerstvem průmyslu a obchodu - energetičtí auditoři a inženýři autorizovaní Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pro následující obory: pozemní stavby, technologická zařízení staveb, technika prostředí staveb.
Zateplování bytového domu
Při energetickém auditu jsou vyhodnocovány všechny faktory, které ovlivňují spotřebu energií a vnitřní klima budov. Konkrétně se vyhodnocuje obvodový plášť budovy (obvodové stěny, okna, vchodové a balkónové dveře, střecha a podlahy), topná soustava, systém větrání, příprava teplé vody, automatická regulace, osvětlení, různá zařízení v budově (kuchyně, prádelna) a klimatizace.
Komplexní zpráva energetického auditu by měla obsahovat organizaci projektu (účastníci), popis aktuálního stavu budovy, spotřebu energií v budově, potenciál úspor energií, popis doporučených energeticky úsporných opatření, environmentální přínosy a zlepšení životního prostředí, realizační plán, finanční plán, popis navrhovaného způsobu provozu, údržby a energetického managementu. Zpráva z energetického auditu se dělí na 15 kapitol a přílohy, přičemž můžeme za odpovídající cenu získat jednoduchý energetický audit (s přesností ± 10 až 15%) a nebo detailní energetický audit (s přesností ± 5 až 10%), který zahrnuje i záruku energetických úspor.
Alternativy energetického auditu
Vedle energetického auditu v rozsahu požadovaném zákonem o hospodaření energií (č. 406/2000 Sb.) však můžeme získat také jednodušší studii energetických úspor, která klade důraz na energeticko-ekonomické optimalizace. Studie cílí na co nejvyšší snížení provozních nákladů, kterých bude dosaženo snížením spotřeby energeticky náročných technologií (tepla či elektřiny, páry či stlačeného vzduchu) a snížením tepelných ztrát objektu.
Další možností je zpracování studie energetických úspor metodou Energy Efficiency Retrofit Survey. Což je opět rychlá a ve srovnání s energetickým auditem méně nákladná metoda vyhledávání potenciálu energetických úspor v budovách a provozech.
PENB (průkaz energetické náročnosti budovy)
Na rozdíl od energetického auditu se PENB vztahuje na budovy, které se jejich majitel rozhodne prodat a nebo pronajímat. Dále též na každého, kdo se chystá stavět, významně rekonstruovat, ale také na některé majitele objektů. Podmínky upravuje zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Platnost PENB je 10 let od vypracování, odpovědnost za zpracování nese vždy majitel (u prodejů prodávající), štítek může zajistit pouze energetický specialista s platným oprávněním.
Energetický štítek je vyžadován při prodeji domu (např. rodinného domu, vily, bytového domu, ale i administrativní budovy, …), při prodeji bytu (ucelené části), čili též poloviny domu, celého patra apod. (u samostatného bytu je možné energetický štítek nahradit vyúčtováním dodávek energií za poslední 3 roky, pokud ale není možné vyúčtování doložit, energetický štítek se musí zpracovat), při pronájmu celé budovy a ucelené části budovy (od 1.1. 2016), ale i pro stávající bytové a administrativní budovy:
nad 1500 m2 energeticky vztažné plochy – SVJ, Bytová družstva, … (platí od 1. 1. 2015)
nad 1000 m2 energeticky vztažné plochy – SVJ, BD, … (platí od 1. 1. 2017)
menší než 1000 m2 energeticky vztažné plochy – SVJ, BD, … (platí od 1. 1. 2019)
pro budovy vlastněné a užívané orgánem veřejné moci:
nad 500 m2 energeticky vztažné plochy
nad 250 m2 energeticky vztažné plochy
pro novostavby a rekonstrukce:
je nutné ve stavebním řízení doložit PENB k žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby
(platí od 1. 1. 2009)
Na druhou stranu nemusí být PENB vypracován pro budovy (objekty) s plochou do 50 m2, stavby pro rodinnou rekreaci, budovy navrhované a obvykle užívané jako místa bohoslužeb, průmyslové provozy, dílenské a zemědělské provozy do 700 GJ/rok, pro bytové jednotky, pokud bylo novému majiteli bylo předáno vyúčtování dodávek energií za uplynulé 3 roky.
