Gabiony - tradiční architektura kamene

Co je gabion?

Gabiony jsou drátokamenné koše tvaru krychle, kvádru, případně válce atd., které tvoří drátěná (ocelová) svařovaná konstrukce, opatřená bezúdržbovou úpravou povrchu a s oky 5x10cm nebo 10x10 cm. Pojem gabion v jednotném čísle tedy představuje konstrukční prvek. Gabionová konstrukce je vyplněna nejčastěji lomovým či přírodním kamenem. Jde o velmi atraktivní provedení opěrných stěn či třeba vyztužení svahů. Gabiony lze též vyplňovat zeminou či recykláty. 

Gabionová konstrukce působí moderně, elegantně, čistě, nenarušuje přirozenou podobu kamene a může být doplněna vhodnou vegetací. Gabion také můžeme nechat částečně porůst popínavými rostlinami. Zeleň zjemní monolitickou plochu gabionu.

Při stavbě gabionů nepotřebujeme žádné stavební pojivo a můžeme ji provádět i v zimě. Gabion má okamžitou statickou funkci ihned po realizaci. Gabiony jsou vodopropustné, ekologické stavby, jejich životnost je velmi dlouhá a požadavky na údržbu minimální.

Kde gabiony použít

S gabiony se setkáme v podobě zpevnění svahů, protihlukových stěn, břehů vodních toků, zpevnění krajnic, protipovodňových hrází, protierozních zdí či prvků zahradní architektury (ploty, obvodové zdi, sloupy, zahradní domky, pergoly, dřevníky, …), portálů silničních a železničních tunelů a nebo třeba křídel mostů. Díky svým ekologickým vlastnostem se gabiony používají i v Národních parcích a CHKO. Opěrné zdi z gabionů překvapí svou pružností, odolností a ohromnou odvodňovací kapacitou. Gabiony lze dokonce použít jako vkusný architektionický prvek i v interiérech veřejných a obchodních objektů, případně mohou být použity i pro vnější architekturu staveb v závěsné variantě.

Přednosti gabionů

Dokonalá stabilita, statické vlastnosti, přírodní vzhled a variabilita, výborný zvukový útlum, schopnost přirozeně splynout s terénem a nenarušovat vodní režimy v přírodě zadržováním vody (absorbují energii vody a vodu přitom propustí). Výstavba probíhá velice rychle, navíc jde o plně recyklovatelný stavební prvek – kámen využijeme pro jakékoli účely, drátěnou kostru lze odvézt do sběru druhotných surovin. Gabion lze kdykoli dodatečně napojit. 

Technická specifikace konstrukce gabionu

Gabion tvoří bodově svařované sítě s velikostí oka 10 x10 cm a 10 x 5 cm, spojovací spirály nebo závlačky a distanční spony rohové a příčné. Dodávány jsou standardní modulové rozměry sítí, můžeme však vytvořit libovolný rozměr ustřižením modulových sítí o určitý počet řad.

Jak postavit gabion

Stavební příprava a nářadí

Před stavbou gabionů je nutná stavební příprava podle projektové dokumentace. Vytýčení stavebního objektu, vykácení nežádoucích dřevin, nebo naopak ochrana stromů akeřů dřevěným bedněním před mechanickým poškozením. Poté jsou nezbytné odkopávky, zhutnění podloží, vyrovnání základové spáry do určeného sklonu a její finální úprava (postačí i štěrkové lože, případně se betonují mělké základy). Výhodné je pro přípravu základové spáry použít gabionové matrace.

K realizaci gabionů je třeba i stavební technika a pomůcky – vibrační deska či hutnící pěch pro zhutnění podloží, stroj určený pro zemní práce a zároveň i plnění gabionů kamenivem či jiným materiálem (1 stroj obslouží 5 až 7 dělníků), lešenářské trubky, vázací drát o síle od 0,8 do 2 mm, nářadí na zemní práce, kleště s velkými čelistmi, ruční pákové nůžky, spirály určené ke spojování sítí.

Pracovní postup při realizaci gabionů

Mimo plochu základové spáry se nejprve připraví potřebně dlouhé úseky košů (připravuje se jich tolik, kolik máme připraveno metrů základové spáry). Nejprve se kompletuje dno a příčky. Sítě, které tvoří dno, se k sobě sešijí spirálami, stejnou spirálou se přitom vždy zároveň přišije i příčka. Nejčastěji se příčky kladou po jednom metru, může však být určeno i jinak. Poté se přišije rub a líc spodní řady gabionů ke dnu. Rubové a lícové sítě se přitom zatím nesešívají k sobě, postaví se a přišije se k nim každá příčka (diafragma), teprve tak jsou rubové a lícové sítě spojeny. Teprve zkompletované úseky se pokládají do základové spáry a přišijí k sobě spirálami.

Do každého připraveného úseku je poté nutné umístit distanční spony (rohové a příčné, jejich konce je nutné zahnout přes svár) a na celý úsek se přidrátují lešenářské trubky, prázdná řada košů se tak vyrovná. Nyní již lze plnit kamenivem a poté zakrýt horní strany košů víky. Pokud je stavěna zeď o více vrstvách, společně s víky jsou přišívány i spodní vrstvy další řady (obě vrstvy k sobě musí být přišity). Pokud je stěna širší jak 3 metry, je nutné spojit na šířku dva koše.

Nejčastěji se k plnění gabionů používá výplňový kámen frakce 32 – 63, nebo 63 – 125, dovezený z kamenolomu. Kámen nesmí být štěpivý, musí být dostatečně tvrdý a odolný vůči povětrnostním vlivům. Do pohledové strany (líc, někdy ale i rub) se použije kámen o rozměrech 1,5 až 3 násobku rozměru oka sítě. Kámen plníme do nezavíkovaných košů s vloženými distančními sponami. 

Nejprve je ručně vkládána část pohledové strany, část rubu se pak zasype drobnější frakcí. Následně opět ručně vyskládáme další úsek pohledové strany a opět se dosype rub. Při vhodné volbě frakce je však na druhou stranu možné gabiony pouze vysypat, záleží jen na volbě drobnější frakce a velikosti oka. Stejně tak je možné ručně vyskládat celé gabiony a drobnější frakce používat jen k plnění mezer, tento postup je však časově nejnáročnější. 
Koše musíme zcela zaplnit, nesmíme je však přeplnit. Po zaplnění celé řady je možné gabiony zavíkovat. Při realizaci stěny o více řadách na sobě se před zaklopením víkem nevyplní gabiony zcela, po sešití víka se spodní sítí další řady je pak použito drobné frakce na dosypání.

Gabiony lze realizovat do různých tvarů, třeba i do oblouku. Je také možné, že bude za objektem gabionu (za rubovou stranou) nutný zpětný zásyp. Použitá zemina nesmí být zmrzlá a nesmí obsahovat nevhodné příměsi. Jako filtr se v tomto případě používá geotextilie, bez ní by byly jemné části vyplachovány do hmoty gabionu. Geotextilie se používá také v případě, kdy není gabion plněn kamenivem, ale zeminou či kombinací kameniva se zeminou.

Proti zajišťovanému svahu je obvyklý sklon gabionů roven jedné desetině výšky objektu. V praxi však může být sklon v zásadě libovolný.