Změna klimatu a růst průměrných teplot vzduchu negativně ovlivňují dostupnost vodních zdrojů na celém světě. Platí to i pro Českou republiku, která je na atmosférických srážkách závislá a jejíž vodní zdroje jsou tak značně omezené. Dlouhá suchá období pak střídají extrémní deště, kvůli nimž dochází k lokálním záplavám. Z obou zmíněných důvodů je proto stále důležitější srážkové vody zachycovat a v ideálním případě vracet do koloběhu.
Díky novým předpisům by takto měli s dešťovou vodu nakládat všichni majitelé nemovitostí. Nejjednodušší variantou je zasakování do okolní půdy, k čemuž slouží různá vsakovací zařízení, jako jsou nádrže, příkopy a vsakovací šachty či podzemní objekty. Srážkovou vodu ale lze i akumulovat do nádrží a následně využít ke splachování nebo zalévání, čímž se mohou šetřit náklady za vodu pitnou. Objem a uložení nádrže by měl určit projektant dle velikosti nemovitosti a pozemku, samotnou nádrž pak lze složit jednoduše jako stavebnici z menších modulárních boxů. Příkladem takového systému je například AquaCell.
)
Aquacell nejen pro velké realizace
Boxy AquaCell je možné využít pro všechny typy realizací bez ohledu na typ půdy, dostupnou plochu nebo zatížení. Jsou vyrobené ze 100% recyklovaného a 100% recyklovatelného polypropylenu (PP) a díky jednoduchému stavebnicovému systému z nich lze rychle a snadno vytvořit nádrž potřebného tvaru i velikosti. Díky stohovatelné konstrukci nejsou boxy Aquacell náročné na skladovací prostor a do kamionu lze naložit až čtyřikrát více kusů než v případě běžných boxů. Tím se výrazně snižují i emise CO2, zábor místa na staveništi je mnohem menší a nižší jsou i náklady za dopravu. Součástí systému dešťové kanalizace by měla být i filtrační či sedimentační šachta, která zachytí hrubé nečistoty, které s sebou silné srážky nesou. K zachycení ropných látek ze zpevněných ploch pak slouží odlučovače, jako je např. Certaro NS. Čištění a revize boxů je díky přístupu do celého vnitřního prostoru možná jak v příčném, tak i podélném směru.
)
Investoři mohou využít program „Dešťovka“
Povinnost hospodaření s dešťovou vodou je zakotvena ve Vodním i Stavebním zákoně. Nejedná se jen o novou výstavbu, legislativní rámec zahrnuje také motivace pro starší zástavbu. Pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů je od října 2021 k dispozici dotační program Státního fondu pro životní prostředí Nová zelená úsporám financovaný z Národního plánu obnovy. Díky sloučení programů Dešťovka, začlenění kotlíkových dotací a vysokým bonusům za kombinaci úsporného bydlení tak mohou majitelé rodinných domů získat až 90 tisíc korun, vlastníci bytových domů si přilepší až o 200 tisíc korun. Zájemci v rámci jedné žádosti mohou dostat příspěvek na nádrže pro sběr dešťové vody, výměnu kotle, zateplení, až po instalaci fotovoltaiky. V nové etapě programu bude rozděleno minimálně 39 miliard korun z evropských i národních zdrojů. Žádosti lze podávat až do 30.6. 2025.
)
Vedle legislativou dané povinnosti srážkovou vodu zachycovat a zasakovat nebo regulovaně vypouštět se čím dál větší důraz klade i na budování propustných ploch a další architektonická řešení, která dokáží podpořit vsakování či vypařování vody a její navracení přírodě. Vedle retenčních boxů se tak ke slovu stále častěji dostává i modrozelená infrastruktura, která dokáže pojmout 65 – 80 % celkového srážkového úhrnu. Jejím přínosem pak není jen prevence před záplavami a ochrana samotné vody, ale i zlepšení mikroklimatu území a zvýšení jeho biodiverzity.
