U pasivních domů není o čem diskutovat, u nich je dokonalá vzduchotěsnost vyžadována a ověřována Blower-door testem, ovšem dokonalého utěsnění spár bychom se měli snažit dosáhnout i u nízkoenergetických dřevostaveb. A nejen to – do určité míry by dokonce měla být vzduchotěsná každá budova (například u zděných a nezateplených staveb to zajišťuje omítka). Jakékoli netěsnosti způsobují nekontrolovatelné tepelné ztráty. Něco jiného je, když otevřu okno a chci vyvětrat, když otevřu dveře, abych mohl vstoupit, ale pokud si čerstvý vzduch a chlad proniká škvírami, o kterých ani nevíme, máme problém – minimálně s náklady na vytápění. U pasivních domů pak snižují netěsnosti efektivitu zpětného získávání tepla větráním – REKUPERACE. Proto je kladen takový důraz na bezchybné provádění konstrukčních detailů. Navíc může docházet ke kondenzaci vlhkosti ve stavebních konstrukcích, což je nebezpečné právě pro dřevostavby, dochází k poruchám a snižuje se životnost budov.
Co zajistí vzduchovou neprůvzdušnost
Vzduchovou neprůvzdušnost vždy zajistí precizně provedená spojitá vzduchotěsná vrstva. Ovšem i všechna napojení konstrukcí a veškeré stavební otvory musí být utěsněné – a to speciálními páskami. Vzduchotěsná vrstva zamezuje tepelným ztrátám a také chrání stavební konstrukce před vlhkostí, která by se jinak šířila netěsnostmi.Celková průvzdušnost obvodového pláště budov je normou stanovena na n50 [h-1 ] celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa. Cílem je dosáhnout co nejnižší hodnoty a tedy co nejlepší vzduchotěsnosti. Pasivní domy s nuceným větráním se zpětným získáváním tepla mají hraniční hodnotu 0,6 h-1 (za hodinu se v domě nesmí vyměnit více jak 60% vzduchu). Měření této hodnoty se provádí Blower-door testem při tlakovém rozdílu (podtlaku nebo přetlaku) od 80 do 20 Pa a nakonec je hodnota vyhodnocena pro tlak 50 Pa (tlak odpovídající síle větru 10 až 13 m/s). A pozor – neprůvzdušnost by se měla měřit právě i během výstavby, jelikož právě tak se odhalí a ještě snadno odstraní nedostatky. Při přirozeném větrání je průvzdušnost 4,5 h-1, při nuceném 1,5 h-1, při nuceném se zpětným získáváním tepla 1,0 h-1 a při nuceném se zpětným získáváním tepla v pasivních domech právě 0,6 h-1.
Jak dům kvalitně utěsnit
Kvalitní utěsnění domu začíná už jeho návrhem s vyřešenými konstrukčními detaily a vhodně navrženými materiály. Přitom by se měl projektant snažit navrhovat konstrukce s minimem problematických detailů, umožnit spojitou vzduchotěsnou obálku bez přerušení a správně ji umístit v konstrukci budovy, identifikovat problematická místa a vyřešit způsob jejich utěsnění a napojení vzduchotěsnící vrstvy na ostatní konstrukce, minimalizovat prostupy vzduchotěsnou vrstvou a především také zvolit vhodné vzduchotěsnící materiály a kvalitní spoje (lepicí pásky, tmely atd.). Především je u těchto materiálů důležitá funkčnost (přilnavost, pružnost, životnost).Proč a kde vznikají netěsnosti nejčastěji
Netěsnosti mohou vzniknout už v počítači projektanta, nebo při výstavbě nedodržením doporučených postupů, použitím nevhodných materiálů a technologií, ale i horší dostupností míst a nezvládnutím návaznosti prací (špatnou koordinací profesí). Problematická jsou především místa napojení konstrukcí:- v místech napojení vnitřních stěn na obvodové
- v detailech kolem základů (především napojení obvodové stěny na podlahy)
- napojení střechy na obvodovou zeď v místě pozednice
- detaily okolo trámů a vazníků se zhoršenou dostupností
- v místech uložení stropu
- v napojení výplní stavebních otvorů a prostupů
Vhodné materiály pro dosažení vzduchotěsnosti dřevostaveb
Vzduchotěsnost dřevostaveb zabezpečují konstrukční desky na bázi dřeva (nejčastěji OSB - dřevoštěpkové, MDF – dřevovláknité a fólie – parozábrany (nejčastěji plastové). U deskových materiálů je ideální napojení na pero a drážku a spoje přelepené páskami. Desky zajišťují nejen vzduchotěsnost, ale i zavětrování stavby, záleží však i na tloušťce desek. Většinou jsou desky kombinovány s použitím fólií, jejichž nevýhoda tkví v riziku propíchnutí a protržení – proříznutí. Fólie musíme napojovat na podložených místech, případně se používá i přítlačné laťování nebo pásky. Od speciálních pásek vyžadujeme pevnost, přilnavost a vysokou životnost.Trvale těsné spoje zajistí fólie slepené páskami (nebo i s dodatečným přítlačným laťováním), vzduchotěsné lepící pásky s vysoce adhezivním lepidlem, vhodné typy manžet pro instalační prostupy, vodostálá lepidla s vysokou pevností a trvale plastické tmely ve spárách.
Lepicí pásky a fólie D-TACK®
Tyto pásky a fólie se postarají o dokonalé utěsnění střech a dřevostaveb. Tvoří vzduchotěsný a větruodolný systém, který pomáhá stavět domy s nejvyššími nároky na úspory energií a je na něj poskytována záruka 30 let.Materiály pro vzduchotěsné vnitřní pláště budov zajišťují, že jsou tepelně izolované konstrukce chráněné vůči kondenzaci vody, která vzniká při teplém a zároveň vlhkém vzduchu v místnosti. Zde jsou instalovány vnitřní parozábrany, případně klimatické membrány jako vzduchotěsný základ. Velký význam má pečlivé vzduchotěsné lepení všech překrytí, připojení a prostupů. Pouze za těchto předpokladů můžeme předejít poškozením konstrukcí a zajistíme zdravé a příjemné vnitřní prostředí.
Vnější větruodolné pláště budov chrání izolované konstrukce před prachem, zvířeným sněhem, ale i před hmyzem. Studená strana budov je vybavena propustnou střešní nebo fasádní fólií. Větru odolný základ slouží jako druhá vodu odvádějící vrstva pod zastřešením nebo předsazenou fasádou. I zde se v závislosti na poloze, použití budovy a sklonu střechy (fasády) lepí všechna překrytí, připojení a prostupy. Jen tak může být zaručena dlouhodobá funkčnost těsnosti a s tím i dlouhověkost střešní a stěnové konstrukce.
Zdroj použitých fotografií: www.czechpan.cz, www.shutterstock.com