Letošní sezóna už pomalu končí, ovšem o to lépe se můžeme připravit na tu příští. Pokud si právě nyní vyrobíme vyvýšené záhony a půdu pořádně obohatíme živinami a rozkládající se organickou hmotou, příští rok nás čeká bohatá úroda plodů nebo květů. Jak a z čeho vybudovat vyvýšený záhon a jaké tím získáme výhody?
Pokud sáhneme po rozmáchlejším řešení a náš nový vyvýšený záhon bude vysoký třeba metr, nebudou nás především bolet záda při pletí okopávání apod. Ovšem vyvýšené záhony mají na zahradách i své nezaměnitelné kouzlo, prostě vypadají pěkně. Navíc jimi snadno vyřešíme svažitost zahrady, vytvoříme si stupně. A pokud je uvnitř vybavíme pletivem a fólií, nebudou také tolik zaplevelené a k rostlinám se neprokoušou hlodavci. A vyvýšeným záhonem se bráníme jak oddenkům a kořenům odolnějších plevelů, tak šíření semen plevelů, jelikož ta se šíří nízko, nikoli ve výškách.
Vyvýšený záhon se stane zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba i jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony též mohou být stupňovité, ovšem široké by neměly být více jak metr a půl (v závislosti na výšce, ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.
Vyvýšený záhon se stane zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba i jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony též mohou být stupňovité, ovšem široké by neměly být více jak metr a půl (v závislosti na výšce, ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.
Obruba vyvýšeného záhonu může být klasicky zděná (pokud materiál spojujeme maltou či betonem, nesmíme zapomenout na odvodňovací otvory) z kamene, cihel, ztraceného bednění, může být dřevěná z různých podob dřeva, ale i z prken plastových a dřevoplastových a z dalších materiálů včetně například betonových, dřevěných, či plastových palisád. Například klasickým typem vyvýšených záhonů je jahodová pyramida a nebo třeba bylinková spirála. Vyvýšený záhon však může podpírat (i stupňovitě) svah zahrady, kopírovat budovu či opěrnou zeď a plot a podobně.
Ideálním materiálem pro vyvýšené záhony je dřevo, je ale třeba zvolit dřevo tvrdé (např. modřín, akát, dub, …).
Vyvýšené záhony jsou též ideální pro zahrady se špatnou, neúrodnou, třeba silně jílovitou půdou. Vlastně jde o takové obrovské mobilní nádoby. Na vyvýšený záhon dokonce snadno přestavíme i dřevěný kompostér, nebo jej snadno vyrobíme z dřevěných palet.
Ideálním materiálem pro vyvýšené záhony je dřevo, je ale třeba zvolit dřevo tvrdé (např. modřín, akát, dub, …).
Vyvýšené záhony jsou též ideální pro zahrady se špatnou, neúrodnou, třeba silně jílovitou půdou. Vlastně jde o takové obrovské mobilní nádoby. Na vyvýšený záhon dokonce snadno přestavíme i dřevěný kompostér, nebo jej snadno vyrobíme z dřevěných palet.
Vrstvy vyvýšeného záhonu
Na rozdíl od běžných mobilních nádob vyvýšený záhon zahrnuje více specifických vrstev, nejen tu drenážní a zeminu. Navzájem zde působí vrstvy zeminy a kvalitního kompostu, na první vrstvu zeminy je navíc vhodné uložit kvalitní organické hnojivo. Třeba sem „našlapeme“ dobře proleželý koňský hnůj a zakryjeme listím, čímž se nám bude uvolňovat teplo, ovšem tento postup doporučujeme až na jaře - přes zimu by se koňský hnůj rozložil a bylo by po teple (teplo vzniká právě urychleným rozkladem tohoto hnojiva). Pokud ale právě nyní vyrobíme vyvýšený záhon, můžete použít třeba chlévský hnůj (chlévskou mrvu), který se rozkládá pomalu a nebo prostě zbytky z domácnosti a zahrady, které se zde postupně rozloží jako v kompostu. Všechny vrstvy na sebe budou navzájem působit a hnilobné procesy vytvoří teplo i v případě, že nesáhneme po koňském hnoji, ale dokonce ani po žádném, jen po kompostu a zemině.
Čili vyvýšený záhon vrstvíme tak, že nejprve uložíme pletivo jako ochranu proti hlodavcům, fólii (nedáváme dospod, stačí jen na stěnách), drenáž (pokud bude záhon vyšší než půl metru) a poté promícháváme se zeminou vše, co dům dá – včetně větviček, listí, shnilého ovoce a zeleniny atd. Vlastně tak vytvoříme sofistikovanější formu kompostu s převažující částí zeminy v horní části (u kompostu je tomu opačně – kvalitní humus odebíráme zespoda, ale nebojte, on se vespod vytvoří i v tomto případě). Samozřejmě je nyní řeč o vysokých vyvýšených záhonech. U těch nízkých je to prakticky stejné jako u běžných záhonů, jen jsou o kousek výš a mají obrubu (třeba z 15 až 30 cm širokých dřevěných prken).
Správně ukládané vrstvy vyvýšeného záhonu (ve směru odzdola vzhůru)
- drobné větvičky a dřevo včetně trouchnivého, případně i kořeny rostlin
- zemina s travou (travní drny, přičemž trávu uložíme směrem dolů)
- případný organický hnůj (pokud záhon zakládáme na jaře, použijeme koňský)
- listí, piliny a hobliny, ale i karton
- shnilé ovoce a zelenina a jiný organický odpad z kuchyně
- jednoletý hrubý kompost
- vyzrálý jemný kompost
Přednosti vyvýšených záhonů
Pokud záhony vyvýšíme dostatečně, nebudou nás při ošetřování rostlin bolet záda, prostě se nebudeme ohýbat. Další předností je minimum plevelů. I semena plevelů totiž „létají“ (rozšiřují se) nízko a pokud je vyvýšený záhon dostatečně vysoký, aby těmto náletům odolal, máme vyhráno. Nedočkáme se též pošlapaných a zvířaty vyhrabaných míst. Metr vysoko nám psi na záhon skákat zřejmě nebudou a nejen oni. Díky vysokému obsahu humusu a teplejšímu půdnímu mikroklima (pokud to tak opravdu uděláme) nás též čeká velmi bohatá úroda. Snadnější je také údržba těchto záhonů – nebudeme potřebovat rytí a složité okopávání, pokud záhon samozřejmě správně založíte a budete vhodně střídat plodiny.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com