Řeči o tom, že to stejně děláte jen pro radost a na úrodě vám nesejde, ty si nechejte pro případ, že vám to letos opravdu nepůjde a soused za plotem se vám bude zase smát. Takže na to půjdeme o něco praktičtěji a podíváme se, jak zvýšit produktivitu vaší zeleninové zahrádky. Bez výmluv a póz.
Znásobte produkční plochu
Za touhle radou nestojí žádná raketová věda. Z každé plodiny je totiž možné vytlouct jen určité proporční množství úrody. Když ale osejete větší plochu, budete moci na své zahradě očekávat větší sklizeň. Že vaše zahrada není nafukovací, a už teď prakticky využíváte celý prostor? Celý jistě ně. Je tu ještě vertikální rozměr.
Pěstební stěny, vyvýšené pěstební boxy a stoly, plodiny tažené do výšky a rostliny zavěšené v květináčích. Tím násobíte produkční prostor a přidáváte na celkovém úhrnu úrody z jednotky plochy. Jestli soused za plotem sklízí vlečku rajčat, vy takhle můžete na totožné ploše zahrady sklízet vlečky dvě.
Všechno je to o jen čase
Podnebí v mírném pásmu vám nabízí přibližně 270 dnů vegetační sezóny, z níž jen asi 130 skutečně za něco stojí. Deštivé jaro a chladný podzim vám přitom pořád šlapou na paty. Ukrátit si čas a hlavně zkrátit dobu, při níž semínka vzchází ze surové země, můžete pohodlně z tepla domova, předpěstováním. Ne každý druh plodiny se pro to hodí, ale u těch patřičných si takhle můžete vegetační sezónu prodloužit o 40 – 100 dní. A to za to stojí. Na jaře nevyrukujete do záhonků se semínky (a nebudete se modlit, aby vám počasí přálo), ale přinesete si už svoje předpěstované sazeničky. Budete dál, stihnete víc. A tomu bude odpovídat i úroda.
Půda nesmí zahálet
Souboj s časem je sprint, ale práce na zahradě je spíš maraton. A záleží na každé etapě. Takže poté, co úspěšně sklidíte první várku, a otevře se vám prostor, není na co čekat a je třeba přijít s výsadbou druhé trati. Na produkční zahradě po hlavní sezónu zkrátka nemáte zbytečně volná místa. Pořád něco musí růst, pořád něco dosazujete a doplňujete. Rané, letní, pozdní. Prostor zahrady a dostupný čas vegetační sezóny omezují váš potenciál, a tak nesmíte zahálet. Už když vysadíte „první vlnu“, musíte vědět, co na dané místo zasadíte po ní. A je třeba to mít přichystáno předem. Minimálně pak alespoň v hlavě.
Prostor využitý beze zbytků
Směsná výsadba, při níž se na jednom záhonku anebo pěstebním ostrůvku setká vícero druhů plodin, je skvělý nápad. Rostliny si totiž vzájemně dokáží pomáhat. Vzájemně si lákat opylovače, odrazovat škůdce. Pod tyčkovými rajčaty se mohou plazit dýně a melouny, do výšky na síti tažený hrášek nebo fazol doplní při zemi hrášek. Kukuřice či slunečnice vytvoří zástin pro salát. Skvělé je i kombinování rychlené a pomalé zeleniny, například salátu s rajčaty, červené řepy s fazolemi, špenátu se zimní dýní, pórku se sladkými bramborami.
Nepřetržitý přísun výpěstků
Najednou vysadit a potom dohromady sklízet? Trochu nevděčné. Lepší je odstupňovat si úrodu, rozložit ji v čase, postupným výsevem. Místo čtyřiceti kousků vysazených na jednou je saďte po deseti, každý týden po celý měsíc. I úroda pak bude přicházet postupně, v týdenním odstupu. Je to snazší pro zpracování a je hezké, když ze zahrady domů máte pořád co dobrého přinášet. Máte taky mnohem větší šanci, že se 4:1 trefíte do počasí, kdy vám vyrostou skutečné klenoty, než když vsadíte na jednu kartu a hromadnou sklizeň.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, BHG.com