Dřevěné oplocení, pergola, besídka, terasa, obklad fasády, zahradní nábytek a další dřevěné prvky, na které působí pod širým nebem déšť, sníh, mráz a slunce, je třeba ošetřit ochrannými nátěry. Nelze přitom říci, který z materiálů je lepší, vhodnější. Jejich volba je v mnohém dokonce individuální záležitostí. Volíme prostě to, co máme raději, s čím se nám lépe pracuje a na co jsme si zvykli (včetně vzhledu ošetřeného dřeva). Někdo se přikloní k barvě, jiný k laku a někdo k vodou ředitelné prodyšné lazuře.
Ať už se rozhodnete pro jakýkoli vhodný materiál, jeden nátěr nebude nikdy stačit. Dřevo ve venkovním prostředí prostě musíme natírat pravidelně. Dřevo je porézní a bez ochranného nátěru se neobejde. Vždy začínáme mořidlem či napouštědlem a až poté aplikujeme vrchní nátěr. Vhodným napouštědlem je například obyčejná instalatérská fermež, čili lněný olej. Ovšem napouštědlo (mořidlo) vybíráme především podle doporučení výrobce nátěrové hmoty. Toto doporučení najdete v návodu na nanášení nátěru, který je nejčastěji umístěn již na obalu.
Vodou ředitelné materiály (lazury) mají tu výhodu, že sice dřevo ochrání, ale zároveň mu umožní dýchat. Pokud naopak použijeme bezbarvý syntetický lak a nebo syntetickou barvu, slijí se do jednolité vrstvy a povrch dřeva se uzavře, dřevo nemůže dýchat (přijímat a uvolňovat vlhkost). Pokud je pak tato chemická ochrana dřeva místy poškozena a proniká tudy do dřeva vlhkost, degradace materiálu bude rychlejší než v případě, že dřevo neošetříme vůbec. Proto je důležitý pečlivý výběr materiálu, jeho kvalita a pružnost, aby se dobře vyrovnal se změnami objemu dřeva, byť nepatrnými. Ale pozor, některé materiály odolají vysoké vlhkosti prostředí, naopak však praskají v prostředí suchém.
Pro syntetický přípravek se též můžeme rozhodnout kvůli snadno omyvatelnému, hladkému povrchu. Neulpívají na něm nečistoty, zatímco na lazuře ano. Některé materiály lze dokonce kombinovat, nesmí se ale nově nanesená vrstva odlupovat jako důsledek nevhodného podkladu. Obecně platí, že pro nové dřevěné prvky volíme raději lazury a pro starší a renovované dřevo syntetiku, není to ale psané a ani nepsané pravidlo. Dokonce lze místo mořidla použít jako základní nátěr silně naředěnou syntetickou barvu.
Syntetická barva
Pro vodou ředitelné materiály hovoří fakt, že se s nimi snáze pracuje, snáze odstraníme cákance, snadno očistíme nářadí, nezapáchají tolik a rychle schnou. Na druhou stranu ale vyžadují důslednější přípravu podkladu. Dřevo musí být důsledně odmaštěné a naprosto čisté. Oproti tomu syntetika nemá problém s menším znečištěním dřeva a menší mastnotou. Čili právě pro starší dřevo, které již bylo v minulosti natíráno, a které není možné důkladně zbrousit, volíme syntetický nátěr (lak či barvu).
Laky jsou dnes vyráběné syntetické i vodou ředitelné a my v tomto případě samozřejmě srovnáváme vodou ředitelné lazury a laky. Pokud se rozhodujete mezi lakem a lazurou, bude zásadní barva nátěru. Laky jsou průhledné hmoty bez pigmentů, zatímco pro lazury platí: čím více pigmentu, tím lépe (resp. déle) dřevo ochrání. Lazury navíc mohou obsahovat i penetraci a impregnaci a pronikají hluboko do dřeva, neošetří jen jeho povrch. Lak dá dřevu pro změnu efektní hladký a nebo matný vzhled. V každém případě ale vidíme přes lak i lazuru strukturu dřeva, pokud však chceme změnit barevný odstín dřeva, volíme lazuru. V opačném případě lak. Je však možné změnit odstín i u lakem ošetřeného dřeva, provedeme to barevným základovým mořidlem.
Nenechte se hlavně zmást obchodními názvy výrobků, pokud narazíte například na pojem lazurovací lak, jde o lazuru. Něčím jiným je pojem silnovrstvá lazura. Jde o materiál, který spojuje vlastnosti lazury a laku. Silnovrstvá lazura ošetří zároveň vnitřní strukturu dřeva i povrch.
