Jak orientovat dům vůči světovým stranám

Rozměry, tvar a poloha pozemku, stejně jako zákony a jiné regulativy, nám mnohdy znemožní rozhodovat o orientaci domu vůči světovým stranám, nebo nám výběr výrazně ztíží a omezí. To je však především starostí architektů a projektantů připravujících podklady pro stavební řízení. Roli hrají i odstupové vzdálenosti mezi stavbami, požárně nebezpečné prostory, územní plán, místní zvyky, postoje ochránců přírody a také ochránců památek a legislativa, kterou se řídí apod. V některých případech jde o zdánlivě nekonečný boj o razítka. K tomuto tématu se však vraťme později a pojďme si chvíli hrát na to, že vše záleží jen na naší volbě.

V ideálním případě je třeba dům orientovat tak, abychom co nejlépe využili jednotlivých ročních období, solárních zisků, ale na druhou stranu i stínu. Potíž je v tom, že sluníčko nám v létě vychází a zapadá na jiném místě než v zimě, stoupá jinak vysoko a tvoří tak i odlišné stíny. Na jednu stranu chceme v zimě co největší solární zisky, ale též chceme, aby se nám dům v létě nepřehříval. Pak ale není řešením jen samotná orientace jednotlivých stran domu vůči světovým stranám, ale i další pomocné prvky (přesah střechy, markýzy, venkovní žaluzie, vzrostlé stromy, zídky apod.).

V červnu (21.6. je nejdelší den v roce) totiž slunce vychází na severovýchodě a na obloze přes den opisuje největší kruh, načež zapadá na severozápadě. V prosinci (21.12. je nejkratší den v roce) slunce opisuje po obloze nejkratší dráhu, přičemž vychází na jihovýchodě a zapadá na jihozápadě. Čili představa, že sluníčko vychází na východě a zapadá na západě, je platná na naší rovnoběžce pouze v září. A výška slunce na obloze? V červnu nám vystoupá až 60° nad obzor, zatímco v zimě dosahuje v průměru jen 15°.

Více méně se však orientace severo-jižní a východně-západní stále držíme, přičemž si situaci zjednodušíme. Severní část domu nemusí mít klidně vůbec žádná okna, naopak největší prosklené plochy orientujeme na jih kvůli zimním pasivním solárním ziskům, řešíme však účinné přistínění, aby se nám byt v létě nepřehříval. Severní stěna je též vhodná pro hlavní vstup do domu a zádveří.

Orientace ložnic je ideální na východ, jelikož nás pak sluníčko bude příjemně budit a odpoledne nás naopak nebude obtěžovat, pokud si zde budeme chtít odpočinout. Nebude též odpoledne ložnici přehřívat. Zato dětský pokoj je lepší posunout více na jih, ale ne na jihozápad, aby zde nebylo příliš velké vedro v odpoledních a večerních hodinách v létě.

Na západní stranu je ideální posunout hlavní obytný prostor a kuchyni s jídelnou, obvykle však též mívají tyto prostory největší prosklené plochy orientované na jih kvůli pasivním solárním ziskům v zimě. V každém případě je však dobré tato okna a případně i terasové dveře opatřit venkovními žaluziemi, markýzou či slunolamem, stejně jako přesahem střechy, jak jsme již zmínili v úvodu článku. Přesah střechy ideálně zastíní vysoko postavené slunce na letní obloze, zatímco níže postavené slunce v zimě zajistí dostatečné pasivní solární zisky.

Samozřejmě v praxi to vypadá často úplně jinak, ovlivňujících vlivů je tolik, že lze jen v některých případech dosáhnout optimálního stavu. Ve většině případů se potýkáme s kompromisy a takzvaným menším zlem. Svou roli též hrají například přípojky, které spravují provozovatelé sítí a též rozhodují o jejich provedení odpovídajícím platným normám. Veškeré přípojky navíc musí být vedené kolmo k hlavnímu vedení a při délce větší jak 50 metrů již nejde o přípojku, ale o veřejný řad. Umístění elektroměru a plynoměru musí být navíc přístupné z hranice pozemku.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com