Nejčastěji pěstovaným druhem máty je u nás máta peprná (Mentha piperita), což je přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté. Množí se především vegetativně oddenky, přičemž velice snadno oddělíme kousek trsu a zasadíme přímo do půdy. Stačí pravidelná zálivka a máta rychle zakoření a začne se na pozemku rozšiřovat. A právě z důvodu invazivnosti máty je vhodné její pěstování v zapuštěných mobilních nádobách, kterým vyřežeme dno. Mobilní nádoba zamezí oddenkům máty rozšiřovat se do stran, kořeny však mohou čerpat vláhu a živiny.
Ve volné přírodě Evropy roste divoce cca 15 původních druhů máty. Všechny z nich jsou trvalkami s odolnými podzemními oddenky a dřevitými stonky. Jednotlivé druhy se mírně liší vzrůstem, zbarvením listů a intenzitou chuti a vůně silice, ovšem zásadně se liší podle typu půdy, na které rostou.
V naší přírodě roste máta vodní (Mentha aquatica) a máta klasnatá (Mentha spicata). Mátu vodní najdeme v bahnitých kyselejších půdách, proto je na zahradách vhodná k osázení břehu jezírka, případně ji lze vysadit i do mělké vody u břehu. Silice v jejích listech mají silnou vůni a peprmintovou chuť. Květy této máty jsou růžové a tvoří paličky, přičemž vykvétají od července do října a právě v tuto dobu je máta nejkrásnější. Máta klasnatá naopak miluje slunné a sušší místo s dobře propustnou zahradní zeminou. A právě tyto její vlastnosti si vzal za své i přirozený hybrid obou místních druhů – máta peprná. Drobné kvítky máty klasnaté jsou jemně nafialovělé a její aroma je jen mírné, neagresivní. Čili aroma si máta peprná vzala z máty vodní. Máta klasnatá kvete až do pozdního září.
Porost máty
Na podzim je dobré mátu co nejvíce ostříhat a nasušit na zimu. Na jaře rychle vyženou nové výhony a zmlazené keříky vypadají lépe než zdřevnatělé. Sušenou ji využijeme především v podobě mátových čajů a pikantních omáček, případně si ještě z čerstvé můžeme udělat tinkturu a lístky máty si můžeme i zamrazit a postupně využívat do lahodných ledových nápojů. V zimě si navíc můžeme brát čerstvé lístky máty přímo z květináče umístěného v interiéru.
V případě máty se nedoporučuje množení semeny, jelikož všechny odrůdy jsou hybridní - další generace ztrácejí vlastnosti mateřských rostlin. Lze pouze koupit osivo od odborných pěstitelů, nikoli použít vlastní semena. Ovšem u máty to ani není třeba, odrýpnete si kousek rostliny a počkáte, až se rozroste.
Kromě zmíněných tří druhů máty lze pořídit velké množství různých odrůd, které se liší barvou listů (často bíle a nebo žlutě panašovaných), případně se ale listy zbarvují i do červena. Máty se liší i množstvím a barvou květů, vůní a chutí lístků. Pěstitelé dovedli zjemnit ostrou chuť máty peprné příchutí jahod, banánů, ananasu, čokolády, pomerančů, mandarinek, citronů, citronové trávy, zázvoru, vína nebo fíků, ale i vůní kolínské vody. Silné aroma vhodné k přípravě oblíbených koktejlů má zase máta peprná „Mojito.“
Kvetoucí máta
Máta dokonce dovede na záhonech a ve sklenících odpuzovat mnohé škůdce, v bytech zase nepříjemný hmyz a mšice napadající pokojové květiny. Vůně máty též potlačuje zápach tabáku.
Léčivé účinky máty jsou samozřejmě nejdůležitější. Bylinkáři připravují z máty čaje, oleje, tinktury a to nejen z listů, ale i z nati s květy. Ve všech podobách si tekutiny zachovají účinné silice menthol, menthon, menthofuran, sabin, piperiton a další třísloviny, hořčiny a flavonoidy. Máta je vynikající v případě žaludečních a žlučníkových kolik, křečí, inhalací. Pomáhá při zánětech horních cest dýchacích, ovšem pozor si musí dávat alergici – na menthol je jich alergických mnoho. Máta též není vhodná pro těhotné a kojící ženy a pro nemluvňata. A pokud nechcete pro zlepšení dechu utrácet za žvýkačky, rozžvýkejte si 1 lístek máty.
