Řez keřů plodících drobné ovoce není nijak náročný, pokud jej samozřejmě provádíme pravidelně, čili každý rok. K řezu přistupujeme zásadně až po odplození rostlin, odstraníme jím staré větve a slabé mladé výhony, které by nevyzrály. Záhon přitom zbavíme plevele, prokypříme, přihnojíme kvalitním kompostem (kyselomilným druhům přidáme lesní hrabanku či kyselejší substrát), vydatně zavlažíme a plochu okolo kmínků nasteleme například posekanou trávou, mulčovací kůrou, listím, slámou apod.
Řez rybízu
Jako první přichází zpravidla na řadu rybíz. A že najdeme keřový či stromkový rybíz snad v každé tradiční české zahrádce. U keřového rybízu se dočkáme dobré úrody na dvou a tříletých větvích, starší větve, které jsou po stranách obrostlé, je třeba po sklizni odstranit těsně u země. Nahradí je tři až čtyři silné jednoleté výhony, přičemž keři necháme nejvýše osm až dvanáct větví. Každý rok tak zmladíme třetinu každého keře.Podobně se provádí i řez rybízu stromkového. Všechny větve je třeba zkrátit o cca třetinu, což zajistí kompaktnější a pevnější korunu. Řezem též odstraníme výhony suché a k dalšímu pěstování nevhodné, přičemž zanecháme osm až deset větví. Důležité je také prosvětlení středu koruny a kontrola úvazků.
Červený rybíz
Zrající červený rybíz
Černý rybíz
Řez angreštu
Angrešt je nejlepší pořizovat stromkový. U stromkových druhů angreštu zbavíme po sklizni korunu suchých a nemocných větví, prosvětlíme ji a pro příští sezónu necháme šest až sedm hlavních větví. Na jaře tyto větve zkrátíme o jednu třetinu a postranní obrost o jednu až dvě třetiny. Odstraníme též odmladky, což provedeme tak, že odhrneme zem od kmínku, načež vylomíme či hladce odřízneme rašící podnož.Pokud jste se přece jen rozhodli pro angrešt keřový, po sklizni je prosvětlete, odstraňte nevyzrálé výhony a zkrácení postranního obrostu nechte až na předjaří. Větve v tu dobu též zkrátíme o třetinu až polovinu a postranní obrost o jednu až dvě třetiny. V každém případě nezapomeňte po sklizni provést postřik angreštu proti americkému padlí.
Zrající angrešt
Řez maliníků
Maliníky vždy plodí na letorostech, které vyrostly z loňských výhonů. Proto je třeba po sklizni odstranit veškeré v daném roce plodící výhony, které poznáme tak, že mají tmavší barvu dřeva. Odstraníme též výhony poškozené, napadené, slabé. Čili z těch letošních výhonů necháme pouze nejsilnější. Na jednom metru čtverečním jich zůstane cca dvacet. Na jaře se pak k řezu maliníků vrátíme, výhony zkrátíme o třetinu, díky čemuž si vytvoří více plodícího obrostu.Řez ostružiníků
Ostružiníkům provádíme po sklizni řez stejně jako maliníkům. A to samé platí i pro malinoostružiny. Prostě po sklizni odstraníme odplozené pruty a na jaře výhony zkrátíme. Chutnat jim též bude před zimou nastýlka, čili mulč. Ochrání kořeny před promrzáním (v lese mají ostružiny, ale i maliny, stejné podmínky, přičemž ale mulč prostě k rostlinám přirozeně popadá…).
Zrající maliny
Zrající ostružiny
Borůvky a brusinky
I borůvky pěstujeme v zahradách v podobě zahradních kultivarů, z lesa je do zahrad nepřesazujeme stejně jako maliníky, ostružiníky a brusnice. Při dobrém ošetření a řezu budou rostliny v dospělosti bohatě plodit. Jeden keř se přitom může dožít až třiceti let. Po sklizni přidáme borůvkám nastýlku z rašeliny a zavlažujeme je, načež s řezem počkáme až na dobu vegetačního klidu. V tu dobu rostliny prosvětlíme a necháme pět až osm silných větví s bohatým loňským obrostem. Borůvky přihnojujeme lesní hrabankou a speciálními hnojivy, v žádném případě chlévskou mrvou. Stejně se staráme i o brusinky.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Borůvky
