Řezání lamina je velmi ošemetné. I pokud máte sebelepší pilu s vynikajícím kotoučem, můžete narazit na nekvalitní lamino a výsledek bude velmi špatný. Dokonce lze říci, že čím více se rozšiřuje využití lamina, jeho kvalita se pomalu (ale jistě) zhoršuje. Výrobci „namelou“ do tohoto materiálu téměř vše, co je napadne (resp. co mají po ruce). A nakonec se při řezání lamina mnohdy i „jiskří.“
Co je lamino
Lamino desky jsou někdy též označované jako LTD a dnes patří k nejpoužívanějším materiálům při výrobě nábytku. Jejich alternativou jsou MDF desky (středně zhuštěné dřevovláknité desky). Lamino je cenově dostupné a je k dostání ve stovkách dekorů a od mnoha různých výrobců. Tento materiál je poměrně otěruvzdorný, je tvrdší než masivní dřevo a krátkodobě též odolává vlhkosti (stejně jako masiv). Nábytek z lamina je cenově dostupný, ovšem mnozí výrobci mu nemohou přijít na jméno upřednostňujíce především masivní dřevo. Jádro lamino desek je tvořeno DTD dřevotřískou, ta je polepena laminovacím papírem a ten je zalit pryskyřicí. Povrch lamina může být hladký, matný, lesklý, perličkový a může mít i strukturu dřeva.Lamino desky se vyrábějí v mnoha tloušťkách, přičemž nejběžnější je 16 a 18 mm, tenčí desky se nedoporučuje používat. Ovšem více jak na tloušťce záleží na vnitřní struktuře materiálu. Slabší lamino se hodí nejvýše na dna šuplíků a záda nábytku. Běžně se s laminem zachází tak, že například 30 mm deska vznikne slepením 18 a 12 mm silných desek opatřených přilepenou boční hranou. Dříve se hrany lamina vyráběly pouze z melaninového papíru, dnes jsou v oblibě plastové hrany označované jako ABS, které jsou odolnější a nabízí se v mnoha tloušťkách (nejčastěji 0,5 a 2 mm). Lze též říci, že všechny lamino desky jsou zdravotně nezávadné.
Pokud však nestačí kvůli nárokům prostředí běžná laminovaná deska, používá se takzvaný vysokotlaký laminát (HDL), který je odolnější. HDL se hodí i do namáhaných provozů, jako jsou kuchyně, koupelny, veřejné interiéry atd. Tento materiál se vyrábí z celulózových pásů tvrzených pryskyřicí a dekorativních papírů tvrzených melaninem, které jsou za tepla lisované pod vysokým tlakem. Laminátové desky jsou vyráběné v tloušťkách od 0,7 (nejběžnější tloušťka) do 4 mm a zadní strana je broušena pro použití lepidla.
Řežeme lamino
K řezání lamina se nejčastěji používají pilové kotouče s takzvaným trapézovým zubem, které musí mít co největší hustotu ozubení (pila o průměru 300 mm má 96 zubů) - vysoký počet zubů je důležitý pro čistý řez bez otřepů. Teoreticky lze lamino řezat bez předřezového kotouče, většina truhlářů jej však používá. Jak jsme ale zmínili již na začátku článku, kromě pily a vhodného kotouče volíme též kvalitní lamino, abychom dosáhli dobrého výsledku.Pilové kotouče Dimar pro řez lamina
Firma Dimar dnes nabízí tři pilové kotouče vhodné k řezání lamina. Jedním z vůbec prvních pilových kotoučů vhodných k řezání lamina je pila označená jako MFS, která má úhel čela 10° a úhel hřbetu 15°. Tuto pilu později nahradila pila označená jako DFS, která má úplně stejnou konstrukci a geometrii zubů. Ovšem u pily DFS (DITEC) je použit lepší a tvrdší tvrdokov, přičemž výrobce garantuje, že tato pila nařeže o 100% lamina více jak předchozí typ. A jelikož jsou obě pily cenově srovnatelné, volí většina řemeslníků typ DFS. V roce 2015 však přišla firma Dimar s novinkou označovanou jako DSQ. I v tomto případě byl zvolen tvrdší tvrdokov a i tato pila patří do řady DITEC, liší se však geometrií zubů (úhel čela 5°, úhel hřbetu 20°). I zkušenosti s ní jsou velmi pozitivní, opět tato pila nařeže více materiálu než typ DFS a cena je opět srovnatelná (resp. totožná).Všechny pilové kotouče firmy Dimar jsou vyvažovány, aby se docílilo minimální rzivosti kotouče a řez byl co nejčistší. Pokud však má být zákazník opravdu spokojen, je též důležité zajištění dobré brusírny nástrojů, kde dovedou pilový kotouč správně nabrousit.
Jak vybírat pilové kotouče
Při výběru pilového kotouče není důležitý jen materiál, který chceme řezat. Vybíráme průměr pilového kotouče podle velikosti pily, jeho vhodnou tloušťku, geometrii a počet zubů a také materiál.Průměr pilového kotouče vždy vybíráme podle doporučení výrobce, nikdy nevkládáme kotouč větší, byť o pouhých několik mm. A vhodné není ani použití menších průměrů, jelikož pak nemůžou správně fungovat bezpečnostní prvky pily a my zbytečně riskujeme. Síla těla pilového kotouče má pro změnu vliv na rychlost řezu a prořez (sílu řezu). Čím tenčí je kotouč, tím kvalitnější a rychlejší je řez, ovšem příliš tenké kotouče mají tendenci k vibracím, vlnění a prohřívání. Dnes jsou používané pilové kotouče o tloušťkách 1,5 až 3,5 mm. Velmi tenké kotouče našly značné uplatnění u akumulátorových pil, jelikož spotřebují méně energie akumulátoru, čímž prodlužují jeho životnost.
Pro geometrii zubů platí jednoduché pravidlo: čím více zubů - tím čistší řez, ovšem i nižší rychlost řezu. A samozřejmě naopak: menší počet zubů znamená vyšší rychlost řezu, ale jeho nižší kvalitu. Při volbě počtu zubů pilového kotouče též záleží na druhu řezaného materiálu. A právě řezání lamina vyžaduje vysoký počet zubů pro čistý řez bez otřepů, stejně jako příčné řezání masivního dřeva. Ovšem podélné řezání masivního dřeva vyžaduje naopak menší počet zubů kvůli dobrému odvádění pilin z řezu.
Materiálem zubů pilových kotoučů jsou dnes plátky ze slinutého karbidu (SK plátky), které nabízí vysokou kvalitu řezu, dlouhou životnost naostřeného břitu a přijatelnou cenu. Rychlořezná nástrojová ocel již byla vytlačena zcela na okraj.
Volíme též sklon zubů pilového kotouče, který může být pozitivní a negativní a tvar zubů: střídavý, dutinkový a trapézový.
Materiálem zubů pilových kotoučů jsou dnes plátky ze slinutého karbidu (SK plátky), které nabízí vysokou kvalitu řezu, dlouhou životnost naostřeného břitu a přijatelnou cenu. Rychlořezná nástrojová ocel již byla vytlačena zcela na okraj.
Volíme též sklon zubů pilového kotouče, který může být pozitivní a negativní a tvar zubů: střídavý, dutinkový a trapézový.
Zdroj: www.dimarky.cz