Jak se zachovat za povodně a po povodni? Co dělat, na koho se obrátit a jaké priority si určit

Nejvyšší třetí stupeň povodňové aktivity byl hlášen například na Labi ve stanicích Vestřev, Les Království, Stanovice a Brod, na Orlici v Týništi, na Chrudimce ve stanici Nemošice, na Doubravě v Pařížově, na Sázavě ve Světlé nad Sázavou, Chlístově a Sázavě, na Moravské Dyji v Janově či na Moravě v Moravičanech. A seznam je ještě delší. Kolik je stupňů povodňové aktivity, co to znamená, a jak se při povodni a po povodni zachovat?

Jak se chovat za extrémních klimatických vlivů a kam si zavolat o pomoc se dozvíte také ZDE.

Platný český vodní zákon definuje tři možné stupně povodňové aktivity. První stupeň – stav bdělosti, druhý stupeň – stav pohotovosti a třetí stupeň – stav ohrožení. Povodňové stupně vyhlašují postupně povodňové orgány počínaje obecní povodňovou komisí (předsedou je starosta dané obce), která je podřízena povodňové komisi obce s rozšířenou působností, čili nadřízené krajské povodňové komisi, jejímž předsedou je hejtman. Nejvyšším orgánem je ústřední povodňová komise (ÚPK), kterou zřizuje vláda. Ta též schvaluje statut komise. Předsedou ÚPK je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra. ÚPK řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. Ústřední povodňová komise (ÚPK) je definována zákonem o vodách 254/2001 Sb. (§ 81).

STAV BDĚLOSTI nastává při nebezpečí povodně. Za tohoto stupně orgány samospráv obcí organizují hlídkovou službu na vodních tocích a organizuje se povodňová hlásná služba.

STAV POHOTOVOSTI vyhlašuje příslušný povodňový orgán. Za tohoto stupně je zajištěna trvalá pohotovost, zasedá povodňová komise a jsou přijímána opatření ke zmírnění průběhu povodně.

I STAV OHROŽENÍ vyhlašuje příslušný povodňový orgán. Konkrétně při bezprostředním nebezpečí a vzniku větších škod, ohrožení majetků a životů v zaplaveném území. Podle plánu jsou realizována technická opatření, vyprošťovací a záchranné práce.

Před povodní a při povodni se připravte na evakuaci a řiďte se pokyny k evakuaci. V domech a bytech vypněte hlavní vypínače a uzavřete přívod energií a vody (i po přerušení dodávky). Máte li takovou možnost, raději se přesuňte k příbuzným nebo známým mimo oblast zátopy. Ohrožený prostor navíc musíte opustit podle pokynů povodňových orgánů, policie a záchranářů.

Předchozími kroky je informování sousedů. Mohou totiž například spát či si z jiného důvodu nemusí být vědomi nebezpečí. Dále odveďte do bezpečí domácí a hospodářská zvířata. Pokud vlastníte vozidlo (automobil), připravte ho k evakuaci, případně ho včas odvezte na bezpečné místo. Dále si připravte základní prostředky pro první pomoc (včetně léků, které sami pravidelně užíváte), připravte si evakuační zavazadlo pro všechny členy rodiny, stejně jako potraviny a pitnou vodu na 2 až 3 dny.

Informujte se o způsobu a místě, kam se v případě evakuace přemístíte, pokud se k vám taková informace dosud nedostala. Obvykle by mělo stačit zatelefonovat na radnici. Přestěhujte též svůj nejdůležitější majetek do míst, která nejsou ohrožena či alespoň tolik ohrožena, utěsněte kanalizaci a odpady v přízemí a sklepích. Je též třeba odstranit nebo řádně zajistit snadno odplavitelný materiál. Pak už nezbývá nic jiného než sledovat zprávy sdělovacích prostředků, signály sirén a další zdroje varování. Nejlepší je však ohrožené místo rovnou opustit a uchýlit se do bezpečí. Při odchodu z domu také zabezpečte vchod, případy rabování nejsou neobvyklé.

Ano, řeknete si, že se snadno radí, ale mnohdy je to tak rychlé, že nestihneme vůbec nic. Pak jsou samozřejmě priority jasné. Na prvním místě budou životy a zdraví, majetek až na některém z dalších míst. A každý jedná za takové situace jaksi intuitivně. Dobrou zprávou však je, že se Češi dovedou chovat v krizových situacích až neuvěřitelně racionálně a chladnokrevně, emoce nastoupí až po opadnutí největšího nebezpečí.

Zátopová vlna vzniká nejčastěji jako následek narušení nebo rozrušení vodních děl a protržení ochranných hrází. Způsobeno je to obvykle přívalovými dešti. Před ohrožením zátopovou vlnou budete informováni sirénami, sdělovacími prostředky nebo orgány obce. Je třeba urychleně získat informace o předpokládaných důsledcích zatopení, času příchodu zátopové vlny (tedy předpokládané době zatopení), o komunikacích určených k evakuaci a místech soustředění obyvatel. Opět platí, že jakmile se k informaci o zátopové vlně dostaneme, okamžitě informujeme své sousedy a zrychleně opustíme ohrožený prostor za dodržení zásad pro evakuaci obyvatel. Důsledně musíme dbát pokynů orgánů obce a záchranářů.

• Po povodni je třeba si nechat zkontrolovat statickou narušenost a obyvatelnost bytu či domu. Obvykle takovou službu zajišťují hromadně veřejné orgány.
• Dále je třeba zkontrolovat rozvody energií (plynu a elektrické energie), stav kanalizace a rozvodů vody.
• Podle pokynů hygienika je třeba zlikvidovat potraviny, které byly zasaženy vodou včetně polních plodin.
• Zlikvidujte také musíme nechat uhynulé domácí zvířectvo, které bylo povodní usmrceno. Hygienikovi musíme navíc nahlásit i výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat na svém pozemku.
• Je také třeba se informovat o místech humanitární pomoci a v případě stavu nouze si vyžádat finanční pomoc, pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické pomůcky, potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod a další potřebné prostředky.
• Při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků. Je třeba zajistit vyčištění studny a odčerpání znečištěné vody, chemické ošetření vody ve studni a následné laboratorní prověření kvality vody.
• Kontaktujte také včas příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod, bude třeba ohlásit pojistnou událost pojišťovně v souladu s pojistnými podmínkami, připravit soupis škod, případně je zdokumentovat (fotografie, znalecký posudek, účty, svědectví). Při řešení pojistné události postupujte podle pokynů pojišťovny, odškodnění obdržíte podle smluvních podmínek po uzavření šetření.
• Pokud možno se účastněte likvidace následků povodní v místě svého bydliště. Je mnohem praktičtější i výhodnější z psychického hlediska postupovat společně se sousedy. Prostě nebýt v situaci sami.

• Pokud jste svědkem či účastníkem takové události, ohlaste ji příslušným orgánům. Obvykle stačí zavolat na jednotné evropské číslo tísňového volání, které je společné pro všechny složky IZS (integrovaného záchranného systému) ČR. Tedy číslo 112. Volat lze též na čísla 150 (Hasičský záchranný sbor ČR), 155 (Zdravotnická záchranná služba), 158 (Policie ČR) a 156 (Městská policie). Jasně a stručně popište vzniklou událost, operátor na telefonu vás bude svými dotazy správně nasměrovávat.
• Doporučený obsah hlášení o vzniku mimořádné události: 1. Co se stalo (popis události, její charakter, počet postižených).; 2. Kde se událost stala (přesná identifikace místa).; 3. Kdy se událost stala.; 4. Kdo podává zprávu a telefonní číslo, ze kterého voláte.
• Nikdy nezavěšujte první, vyčkejte dotazů operátora a vždy vyčkejte na zpětné ověření, že se nejedná o planý poplach.
• Bez ohrožení vlastního života nebo úrazu prověřte bezprostřední situaci a poskytněte první pomoc postiženým, případně je přesuňte na bezpečné místo.
• Vhodné je zjistit další charakteristické detaily události. Můžete-li, zajistěte místo události proti jejímu šíření.
• Je-li více svědků události, potom si rozdělte úlohy v péči o postižené, zabezpečení okolí a navádění příjezdu záchranářů.
• Po příjezdu záchranářů jim upřesněte situaci a sdělte, co vše jste provedli. Vyčkejte k případnému podání svědectví k mimořádné události.

V ČR existují pouze 3 signály sirén, pouze jeden z nich je však pro varování obyvatel. Tón této sirény je kolísavý, jeho délka je 140 vteřin a jmenuje se Všeobecná výstraha. Zaznít může třikrát po sobě v přibližně tříminutových intervalech. Po tomto signálu je obyvatelstvo informováno např. rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému, případně jiným způsobem. Dozví se, co se stalo a co je třeba dělat.

Další články na téma záplav a povodní:

• Jak vysušit dům po povodni
• Co se zahradou po přívalovém dešti a nebo povodni?
• Vyžeňte povodeň z domu
• Jak vysušit stavební konstrukce po povodni
• Počet vodovodních havárií je ročně skoro stejný jako počet škod způsobených vichřicemi
• Pojištění českých chat a chalup je tragické, 40 % není pojištěno vůbec a 90 % je podpojištěno
• Ochraňte zaplavený dům před zimou!
• Jak se čistí a desinfikují studny

Zdroj: poradme.se, mvcr.cz, aspi.cz, novinky.cz, Wikipedia, zakonyprolidi.cz, ČESKÉSTAVBY.cz