Meteorologové varují před povodněmi, schází se krizové štáby, upouští se přehrady a jiná větší vodní díla. Věc na české poměry nevídaná. Ale asi pomohla mantra jménem tisíciletá voda, která k nám zamířila z panikou zachváceného sousedního Německa. Přece jen, vzpomínka na tu poslední tisíciletou vodu před 22 lety je u nás ještě pořád příliš čerstvá. Tenkrát to vypuklo v srpnu a nečekaně. A přišly rovnou 3 povodňové vlny, přičemž ta třetí spláchla i Prahu. Co ale může dělat se svou zahrádkou běžný majitel domku s pozemkem a zahrádkář? Je vůbec možné něco předem zabezpečit a tedy zachránit? Třeba výpěstky?
Meteorologové a úřady právě varují před povodněmi na většině našeho území, především v jeho východní polovině je hlášen extrémní stupeň nebezpečí. Nejvíce pršet prý má v oblasti Jeseníků, kde by mělo do neděle spadnout podle odhadů i více než 300 litrů vody na metr čtvereční. Situaci má komplikovat i silný vítr. Předpokládáme se i možné výrazné překročení limitů pro třetí stupeň povodňové aktivity na mnoha dalších místech země. Tolik z týdenní předpovědi počasí Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) a informací na internetu. Co dělat?
)
Jak poznáme, že povodeň nastupuje?
Každý potok, potůček, kanál a strouha se mohou stát nespoutanou řekou. Povodně nejsou jen doménou velkých vodních toků a nádrží. O hrozbě či vzniku povodně můžete být informováni z různých zdrojů: například sirénami, sdělovacími prostředky, místním rozhlasem, po lokalitě mohou i projíždět automobily a nebezpečnou situaci vyhlašovat. Další informace o povodňové situaci lze získat na webu ČHMÚ. Ostatně sami nejlépe víte, zda se (informace získáte na obecním úřadě) váš pozemek se zahradou nachází v záplavovém území. Pozorně sledujte předpovědi počasí, stav hladiny vodního toku či rybníka, které váš pozemek mohou ohrozit.
)
Co s rozlitým mlékem?
Jenže, co s rozlitým mlékem? Tedy se samotnou povodňovou dešťovkou? Protipovodňové stěny už nepostavíte, to ani stát, kraje a obce, ale ani neochráníte svůj pozemek a na něm pěstované skvosty spoustou pytlů s pískem. Takové řešení v silách jednoho smrtelníka většinou není, navíc je stejně propustné, vodu nezastaví. Neochráníte ani studnu, vlastně se toho mnoho dělat nedá. Tak trochu se dá ochránit alespoň dům, ale zahrada? Vlastně je lepší začít tím, co dělat nemusíme. Stejně nás po povodni čeká sanace zahrady.
)
1. Co dělat nemusíme?
Stromy a keře v zahradách povodně dovedou přežít. Záleží na jejich kondici, kořenovém systému, na síle proudící vody a na tom, jak dlouho budou ve vodě stát. Obvykle přežijí i trvalky, tedy ty, které v zahradách zůstávají na stálo. Podzemní zásobní orgány po povodni v půdě oschnou a ty, co neshnijí, přežijí do další sezóny. Stejně tak nakonec přežije i trávník. Přežije i studna, akorát ji bude třeba po povodni vyčistit. Přežijí obvykle také zahradní stavby, budou však po povodni vyžadovat údržbu. A ostatní?
2. Co určitě udělat? Na prvním místě jsou zvířata, na druhém zahradní nábytek, nářadí a stroje
Zabezpečte veškerá zvířata v zahradě tak, aby jim případná povodeň nemohla ublížit. Určitě ukliďte veškeré zahradní nářadí, ruční, elektrické i benzínové, na bezpečné místo. Stejně tak ukliďte zahradní nábytek. V extrémním případě by se vám tyto věci už ani nemusely vrátit, co totiž voda vezme, to už nevrací. U motorové techniky by nás po zasažení povodní čekal složitý a drahý servis, určitě je lepší se mu vyhnout. Určitě také zaparkujte drahý zahradní traktůrek na nejvyšším místě v obci a jejím okolí, stejně jako svůj automobil. Ukliďte i různé zahradní mobilní dekorace.
)
3. Skliďte, co můžete
Nesklidit zralou či dozrávající úrodu znamená o ni přijít. Kontaminovaná povodňovou vodou a bahnem již bude k ničemu. Prostě skliďte ze záhonů, co můžete. A uskladněte. Jenom ne do sklepa, radši na půdu či do výše položené místnosti. Zahradní sezóna povodní v daném roce stejně definitivně končí. Zachraňte ze svých výpěstků, co se dá. Skliďte ale nejen zeleninu a bylinky, ale i ovoce z ovocných stromů a keřů, později byste je museli vyhodit. Skliďte i rostliny určené k sušení a dejte sušit, třeba slaměnky.
)
4. Mladší stromky a keře, rostliny v mobilních nádobách
Pokud nemáte mladší stromky a keře zajištěné kůlem, ke kterému jsou pevně uvázané odolným provazem, udělejte to nyní, budou mít větší šanci přežít. Jedna věc je stojící voda, ale prudší proud s sebou strhne, co může. Stejně tak schovejte na bezpečnější místo rostliny v mobilních nádobách, většinou jde o ty, které čeká zazimování. Rovnou je zazimujte, odmění se vám v příštím roce svým růstem, kvetením a případně i plody.
)
5. Odložené výsadby
Určitě odložte plánované podzimní výsadby především dřevin a cibulovin na pozdější období, jen byste zbytečně utráceli peníze za něco, co povodeň zničí. A pokud již máte sadbu zakoupenou, schovejte ji na bezpečné místo. Nic nového, žádné nové začátky, nyní nemá v zahradě smysl.
6. Sklep, zimní zahrada a byt
Uskladněné výpěstky přesuňte ze sklepa na bezpečné místo. Ve sklepě nenechávejte vůbec nic. Je také na zvážení, zda je bezpečným místem pro pokojové rostliny přízemní zimní zahrada a byt. O patro výš s nimi…
7. Bazény a zavlažování
Odmontujte veškeré bazénové zařízení, za zvážení stojí i demontáž drahé bazénové stříšky. Po povodni vás stejně bude čekat nové napuštění bazénu. A pak vše zase zprovozníte. I když, sezóna už končí, možná bude vhodnějším řešením bazén po povodni vyčistit a znova napustit až na jaře poté, co již nebude hrozit ani zimní či jarní povodeň. Menší mobilní bazény vypusťte, rozeberte a uskladněte. Stejně tak je vhodné již zazimovat zavlažovací systémy, jinak by se mohly jen zbytečně poškodit a kontaminovat.
)
8. Neupevněný materiál, odpady a kanály
Prohlídkou zahrady a jejího okolí před povodní zajistíte neupevněný materiál, tedy ploty, boudy a další překážky, které by mohly bránit volnému průtoku vody a vytvářely druhotné hráze. Pokud je vhodně odstraníte, povodeň odejde podobně rychle, jako přišla. Vůbec nejhorší je nakonec dlouho stojící kontaminovaná voda. Prostě je třeba zvážit, zda utěsňovat, nebo naopak vodě umožňovat volný průtok. Určitě se vyplatí utěsnění odpadních potrubí a kanálů, ty bývají velmi nepříjemným doplňkem povodní. Neznám osobně, ale z vyprávění: „Jel jsem si v holinkách něco zkontrolovat do kanceláře v centru Budějovic a najednou tekla všude po budově voda. Začala vytékat všemi odpady, záchody, umyvadly, od nejvyššího poschodí až po přízemí…“ Samozřejmě ale co se týká utěsnění odpadů a kanálů, je vůbec otázka, kde to může mít nějaký smysl. Pokud jste součástí veřejné sítě, neuděláte nic, ale pokud máte na pozemku vlastní čistírnu odpadních vod, dá se zamezit, aby se do řádění živlů zapojila.
)
9. Elektřina a jiné rozvodné sítě
Vypněte všechny rozvodné sítě. Pokud hrozí povodeň, musejí být pro vaši bezpečnost vypnuté na hlavních uzávěrech přívody elektřiny, plynu i vody.
Přívalový déšť a povodeň
Přívalový déšť znamená, že příliš mnoho srážek spadne na malé ploše. Většinou pro zahradu nepředstavuje závažný problém, pokud jde jen o vodu, která spadne na pozemek, nebo steče z nejbližší okolní nekontaminované přírody. Obvykle stačí zajistit, aby mohly nadměrné srážky zahradu co nejrychleji opustit, čímž zamezíte většímu rozsahu zamokření záhonů a pěstovaných rostlin.
Ovšem povodeň kontaminovanou vodou (s velkou pravděpodobností se do ní dostaly benzín či nafta, fekálie z žump, septiků a čističek odpadních vod, průmyslové chemikálie a nebo uhynulí živočichové), po které zůstanou v zahradě nánosy toxického bahna, je problém velmi vážný, který budete napravovat dlouho. Nánosy povodňového bahna jsou mnohdy tak silné, že jejich likvidace může trvat týdny až měsíce.
)
)
Typy povodní
- Bleskové povodně mohou vzniknout během několika minut či hodin při dlouhotrvajících intenzivních deštích. Jsou razantní a jejich čelo tvoří směs bahna, kamenů a jiných naplavenin.
- Tradiční povodně vznikají, když koryto řeky již není schopno pojmout masu vody a ta se vylívá z břehů do okolí. Na horním toku řek se blíží bleskové povodni (rychlý příchod, velká razance a rychlý opad hladiny), na dolním toku je příchod povodně pomalý, ale území bude zatopeno delší dobu.
)
Tři stupně povodňové aktivity
- První stupeň povodňové aktivity = stav bdělosti (nastává nebezpečí povodně)
- Druhý stupeň povodňové aktivity = stav pohotovosti (vyhlašuje příslušný povodňový orgán, je zajištěna trvalá pohotovost)
- Třetí stupeň povodňové aktivity = stav ohrožení (vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí v zaplaveném území, realizují se technická opatření, vyprošťovací a záchranné práce)
Běžné jsou predikce (předpovědi) hrozícího stupně povodňové aktivity. Bohužel právě současné predikce se týkají stupně třetího.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, chmi.cz, hzscr.cz, zachranny-kruh.cz, living.iprima.cz
DALŠÍ ČLÁNKY NA TÉMA POVODNÍ:
)
