Jak se zateplují panelové domy

První celopanelový dům na našem území byl postaven před více než 60 lety. Najdeme ho ve Zlíně a nese označení G40. Má pět nadzemních a jedno podzemní podlaží a uvnitř se nachází 40 bytů. Jeho výstavba trvala čtyři měsíce a od svého vzniku již prošel rekonstrukcí včetně komplexního zateplení.

Podle Českého statistického úřadu je nějakou formou zatepleno 80 % domácností (vnější stěny, střecha, nová okna apod.), rekonstrukcí však prošly jen asi dvě třetiny paneláků. Polovina těchto zateplovacích prací navíc byla podle odborníků provedena špatně a jejich majitelé ročně na energiích přijdou až o 750 milionů korun. Současný potenciál zateplení panelových domů tak u nás činí až 65 %. S bydlením v panelových domech je při tom podle aktuálního průzkumu Sdružení EPS ČR spokojeno 75 % jejich obyvatel. Mírně spokojenější jsou ti, kteří bydlí právě v zatepleném objektu.

Spokojenost s bydlením v zatepleném panelovém domě snižuje ochotu lidí tyto domy opouštět. Zateplení tak nejen zvyšuje energetické úspory, zároveň je významným argumentem, proč se nestěhovat a zůstat. Změnu bydlení plánuje 39 % obyvatel zateplených panelových domů oproti 42 % obyvatel budov nezateplených. Každý desátý oslovený člověk by zároveň opět pro svůj život zvolil stavby postavené panelovou technologií.

„Úroveň technologií panelových domů v ČR musíme srovnávat s podobnými technologiemi na Západě. Specifický rys těch našich spočívá ve faktu, že jsme tyto technologie nepřebírali ze Západu - jak to například v Chruščovově éře dělali v Sovětském svazu - nýbrž je vyvíjeli sami, a to hlavně ve Zlíně ještě za druhé světové války a po ní. Osobně si myslím, že v 60. letech byly naše technologie stejně kvalitní a pokročilé jako na Západě - tady myslím hlavně na Francii, kde se tehdy stavěla panelová sídliště stejně intenzívně jako u nás. Zhoršení nastalo až v 70. letech, kdy se přestal klást důraz na kvalitu, a sledovala se jen kvantitativní kritéria,“ uvádí Rostislav Švácha, historik umění a profesor Českého vysokého učení technického v Praze.

Důvodů, proč zateplit, je řada. Jedním z těch uživatelsky nejvýznamnějších je celoroční zvýšení komfortu bydlení. To v průzkumu Sdružení EPS ČR uvedlo 69 % respondentů. Co je myšleno komfortem bydlení?

1. Tepelný komfort  

Jedná se o tepelnou pohodu obytných místností, tedy uchování tepla v zimě a udržení chladu v létě. Málo známým faktem je, že na ochlazení místnosti o 1 stupeň je třeba 2,5 až 3 krát více energie než na její ohřátí. Chlazení je tedy 2,5-3 krát dražší než vytápění.

2. Zdravotní výhody

Mezi zdravotní výhody patří například stabilizace vlhkosti v objektu. Zateplením konstrukce se totiž posune rosný bod (0 °C) dále k vnějšímu okraji konstrukce (většinou do izolace) a na vnitřních stěnách se nesráží vodní pára. Tím se sníží či vyloučí riziko vzniku plísní na stěnách. Izolace zároveň pomáhá tlumit hluk v okolí domu, což je vhodné například pro ty, kteří žijí u rušných silnic či železničních tratí.

3. Ekologičnost

Snížením energetické náročnosti zároveň dochází ke snížení emisí skleníkových plynů, protože k vytápění/chlazení bytových jednotek je zapotřebí menší množství energie, kterou musíme vyrobit. Jeden m? pěnového polystyrenu ušetří díky svým izolačním vlastnostem až 50 kg emisí CO₂ za rok. Zateplovací systémy s pěnovým polystyrenem jsou navíc recyklovatelné.

4. Estetické vylepšení vzhledu domu

Pro drtivou většinu panelových domů postavených v druhé polovině minulého století byl typický unifikovaný vzhled. „Šedivé krabice“ se objevily téměř v každém českém městě. Zateplením fasád došlo i k zlepšení vzhledu těchto budov.

Hlavní motivací pro zateplení budov však mezi Čechy nadále zůstávají úspory energií. Coby nejdůležitější důvod je uvedlo 76 % dotázaných. Jednorázovou investicí do zateplení se trvale sníží spotřeba energie především na vytápění.

Optimální teploty v místnostech:

„Ohledně problému výskytu plísní v domácnostech koluje mnoho mýtů a fám. Je proto dobré se podívat na příčinu jejich vzniku a možnosti odstranění. Výskyt plísní v interiérech je způsoben vysokou relativní vlhkostí v bytě v kombinaci s nízkou teplotou vnitřních stěn. Naší snahou by tak mělo být udržovat teplotu konstrukce dostatečně vysoko nad teplotou rosného bodu. Teplotu konstrukce můžeme zvýšit právě zateplením vnějších stěn či třeba výměnou oken za nová, ideálně s izolačním trojsklem. Vlhkost v bytě můžeme snížit pravidelným intenzivním větráním (jednou za 2-3 hodiny na 2-3 minuty). Obava z přílišného ochlazení místnosti v tomto případě není na místě, neboť studený vzduch zvenku má jen velmi malou tepelnou kapacitu a po vyvětrání se rychle ohřeje od teplých stěn na původní pokojovou teplotu. U nových domů je v této souvislosti často instalováno řízené větrání s rekuperací tepla, které zajistí minimální tepelné ztráty a zároveň vysokou kvalitu vzduchu díky jeho neustálé výměně a použitým filtrům,“ radí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

Zateplení je výhodné i finančně, neboť snižuje náklady na energie. Ty tvoří podle statistik Českého statistického úřadu asi pětinu nákladů průměrné české domácnosti. V zimě lze ušetřit za topení, v létě naopak za chlazení. Izolace totiž snižuje potřebu využívání různých druhů klimatizací, případně větráků, které mají vysoký odběr elektrické energie. Úspora energií a peněz byla dokonce s 57 % druhým nejčastějším důvodem pro zateplení. Zateplením lze ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v extrémních případech u velmi starých domů i 70 %.

Spotřeba energie na m² vytápěné plochy za rok činní zhruba:

Podle dat vycházejících z průzkumu sdružení EPS ČR registruje 63 % lidí žijících v zateplených domech snížení nákladů na vytápění ve srovnání s obdobím, kdy jejich příbytky nebyly kvalitně izolovány. V zateplených domech tyto náklady považuje za přiměřené či dokonce nízké 75 % obyvatel oproti polovině těch z nezateplených budov.

Návratnost investice při použití kvalitního pěnového polystyrenu přitom není dlouhá. Podle odborníků činí jen okolo 7 let pro zemní plyn a 5 let při využívání akumulačního elektrického vytápění v závislosti na tloušťce použité izolace. Samotný izolant přitom v případě pěnového polystyrenu tvoří jen asi 10 % z celkové ceny stavebních úprav. O finanční výhodnosti zateplení je přesvědčeno 92 % Čechů a 55 % dokonce považuje zateplení za rozhodně výhodné. Výhody izolace domu si uvědomuje i 90 % těch, kteří dosud nezateplili. 

Miliardy korun na energeticky úsporné renovace budov, primárně na zateplování, lze čerpat např. z programů Nová zelená úsporám (NZÚ) či Kotlíkové dotace, ale i z řady dalších.

• Z programu Nová zelená úsporám lze čerpat finance například na zateplení fasády či výměnu oken. Kromě rodinných domů rozšířilo Ministerstvo životního prostředí oblast podpory na bytové domy v Praze a také na novostavby bytových domů v pasivním standardu.
• Integrovaný regionální operační program (IROP) výrazně zjednodušil podmínky čerpání. Použít ho lze na renovace bytových domů, k dispozici je v něm aktuálně 
  2,5 miliard korun, o něž mohou požádat i bytové domy o několika málo bytech. Bohužel nízké povědomí odpovídá stavu čerpání tohoto programu, které stále trochu vázne. Od roku 2018 přitom Ministerstvo pro místní rozvoj zjednodušilo podmínky jeho čerpání a vyplnění žádosti by nyní měli zvládnout i menší žadatelé.
• U Operačního programu životní prostředí (OPŽP) vyhlásilo v současnosti Ministerstvo životního prostředí novou výzvu na energetické úspory stávajících veřejných budov, např. škol, nemocnic, úřadů, domovů s pečovatelskou službou, apod. Podporovány jsou nově i dílčí realizace zateplení. Zejména menší obce a města jistě ocení, že vedle dotace mohou nově požádat o zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR na pokrytí zbylých nákladů na renovaci budov. Součástí OPŽP je i oblíbený program na výměnu starých kotlů – Kotlíkové dotace.
   

„Byty v panelových domech stále tvoří významnou část bytového fondu, obzvlášť ve velkých městech. Když srovnáme podobný byt v zatepleném a nezatepleném domě, vidíme větší zájem o bytové jednotky v již zrekonstruovaných budovách. Zrenovované byty 3+1 v krajských městech jsou obvykle o 150 000 – 200 000 korun dražší než jejich nezrenovované protějšky. Lze také říci, že zateplené byty se zpravidla prodají rychleji,“ vysvětluje Jan Hájek z realitní kanceláře Quantum reality.

1. Energeticky posudek

Ze všeho nejdříve je doporučováno nechat si architektem k domu zpracovat projektovou dokumentaci. Na základě té vám může energetický specialista vypracovat posudek, ve kterém doporučí optimální tloušťku zateplovacího systému a vhodný typ izolačního materiálu k dosažení co možná největší úspory energií. Pro rodinné domy lze tento dokument pořídit od 10 000 do 20 000 Kč. Pomocí moderních technologií je navíc dnes možné odhalit kritická místa úniku tepla z domů, která se u starších objektů nachází zejména okolo oken.

2. Dostatečná tloušťka izolantu

Není to tak dlouho, co se zateplovalo pěti centimetry izolantu a panovalo přesvědčení, že to stačí. V zásadě však platí čím více, tím lépe. Rozdíl v ceně není nijak výrazný, neboť volba větší tloušťky izolace prodraží celou rekonstrukci obvykle jen o jednotky procent konečné ceny. Připlácíme totiž pouze za objem použitého izolačního materiálu, zatímco lepidlo, kotvení a práce stojí stejně jak u deseticentimetrové, tak u dvaceticentimetrové zateplovací desky. Větší tloušťka izolace se vrátí nejen na ušetřených nákladech na energie, ale dojde také k prodloužení životnosti celé stavby, která je lépe chráněna před mrazem a povětrnostními vlivy. S ohledem na předpokládaný vývoj cen energií v budoucích letech se dnes odborníci shodují na tloušťce kolem 14 - 16 cm, pro maximální efekt doporučují i 20 cm izolace. Zateplovat deseti centimetry a za 15 let dozateplit několika centimetry znovu je totiž zcela neekonomické.

3. Svépomocí raději ne

Vidina ušetření peněz za stavební firmu je pro mnohé lákavá. Lidé proto často dům rekonstruují vlastními silami či s pomocí sousedů, přátel a rodiny. To je dobrá volba při běžných stavebních pracích, u instalace zateplovacích systémů se však tento postup může snadno vymstít. V případě, že není dodržen přesný technologický postup a jednotlivá souvrství jsou aplikována neodborně, může dojít k poškození celého zateplovacího systému. Jsou zaznamenány stížnosti lidí na vznik bublin a různých výdutí. V těchto případech nakonec musí obyvatelé domu volit rekonstrukci zateplení, v horším případě celý systém strhnout a začít od začátku. Stavba se tak při snaze ušetřit za práci odborné firmy v konečném důsledku několikanásobně prodraží.

4. Ověřený dodavatel

Ne každá stavební firma na trhu provede zateplení stejně kvalitně. Ptejte se známých, jak byli se svou firmou spokojeni, hledejte na internetu reference a hodnocení od dalších zákazníků. Existují i weby sdružující řemeslníky a stavební firmy, včetně jejich hodnocení. Vyvarujte se najímání firmem, které nemají žádnou historii a pracují pouze s najatými dělníky bez zkušeností s instalací zateplovacích systémů. Nenajímejte ani firmy, které jsou primárně zaměřené na jiné práce, třeba pokrývače. Nemusí systém nainstalovat správně, čímž hrozí jeho poškození, která se nejčastěji projeví nízkou účinností izolačního systému.

5. Stavební dozor

Mnozí majitelé si pod stavebním dozorem představí jen další utracené peníze navíc. Pravdou však je, že se stavební firmy mnohdy dopustí chyb. Ve snaze nabídnout vám levnější ceny než konkurenti na trhu mohou využít levná a nekvalitní lepidla, díky čemuž se začne izolant časem odlupovat. Poté vám nezbude než práci reklamovat. To není vždy jednoduché a dům se vám navíc znovu promění ve staveniště. Všechna potenciální rizika musí stavební dozor pohlídat a právě za tyto záruky, včetně zařízení nebo případné reklamace, je placený. Ceny za služby stavebního dozoru se pohybují zhruba od 10 000 do 50 000 Kč, záleží na velikosti domu a počtu návštěv na stavbě.

Zdroj: www.epscr.cz