Přehoupnou se Vánoce, Nový rok a doba klíčení produkce pro další zahradní sezónu začne. Někdo začíná již na začátku ledna, někdo až v únoru, jedno ale mají všichni společné, musí respektovat klíčivost a potřebnou dobu pro klíčení semínek. Ovšem tuto dobu lze zkrátit a to dokonce i bez chemie, jen za pomoci přírodních přípravků, bylinek a vody. Jak na to? Představujeme jednoduchý fígl starých zahradníků.
Bylinný nálev je komplexnějším řešením než jen obyčejná voda
Pokud semena předtím, než je dáme klíčit, namočíme, jejich klíčení usnadníme. Vynechme nyní semena se speciálními nároky, která musí přemrznout, projít trávicím traktem zvířat a nebo speciální chemickou lázní a zaměřme se na běžná semínka běžných rostlin, která klíčí průměrně dlouho a nebo ještě déle. Někdo používá k máčení semínek obyčejnou vodu, starým zahradníkům se však osvědčily bylinné (bylinkové) nálevy. Mají totiž 2 schopnosti zároveň – urychlí klíčení a zároveň ochrání klíčící rostlinky před plísněmi a nemocemi. Navíc je zároveň posílí.
Proč máčení semen pomáhá
A proč máčení semínek vlastně pomáhá? Voda odplaví inhibitory růstu, což jsou látky, kterými příroda brání semena, aby nevyklíčila v nevhodnou dobu. Například při prvním krátkém dešti a poté by klíčky zaschly. Příroda to má prostě vymyšlené. Pokud však semena máčíme, přesvědčíme je, že vody je již hojnost a ona začnou klíčit rychleji a bez jakýchkoli obav.
Bylinný nálev, čili lázně pro semena, si můžeme připravit nejlépe z takové směsi bylin, které semenům pomohou ve více směrech. Jaké mezi ně patří?
Heřmánek pravý – jedna z nejvšestrannějších léčivých rostlin s antibakteriální schopností, ničící též plísně, navíc výborně chrání i křehké klíčící rostlinky, nejvíce prospívá koupel v nálevu z heřmánku bobovitým rostlinám (fazole, hrách, čočka, artyčok a vlčí bob), podobné, ovšem méně komplexní účinky nabízí také dobromysl, yzop, tymián, řepík lékařský, heřmánek římský a řebříček obecný, nálev z heřmánku je vlastně vhodný pro semena jakýchkoli rostlin
Kopřiva dvoudomá, smetánka lékařská, kozlík lékařský a dubová kůra – mají schopnost změkčovat obaly semen, navíc podporují růst prospěšných mikroorganismů a brání křehké klíčící rostlinky, zvyšují jejich obranyschopnost, kozlík lékařský navíc podporuje odolnost klíčků vůči chladu, ideální je takový nálev pro semena rajčat, paprik, pórku, okrasných letniček, ale i mladé cibulky kuchyňské cibule
Přeslička rolní – posiluje klíčící rostlinky především vysokým obsahem křemíku a ten je důležitý pro větší pevnost buněčných stěn, kyselina křemičitá přitom účinkuje i proti houbovým onemocněním, vynikající jsou její schopnosti ochrany hlíz brambor
Připravujeme bylinný nálev
Bylinné nálevy podporující klíčení rostlin můžeme připravit mnohem silnější, než si připravujeme pro sebe, když se chceme pomocí bylinek léčit a nebo předcházet nemocem. Nálev je pak velmi účinný i jen při krátkém a jednorázovém namočení, prospěšné látky rychleji proniknou slupkou semínek. Pro máčení semínek si navíc vystačíme i jen s malým objemem nálevu, proto nám stačí jen menší množství bylinek na trochu vody. A to je v době, kdy máme k dispozici jen bylinky sušené a často je musíme koupit v lékárně či bylinkářství, velmi důležité. Bylinné nálevy jsou pak levné. Pouze u déle máčených semínek musíme nálev dvakrát až třikrát denně měnit. Jinak by se nám kazil a semínkům bychom spíše ublížili. Jeho životnost prodlouží a klíčivost semínek zvýší občasné promíchání nálevu, ten se tak okysličí a právě ponořená semena mohou trpět nedostatkem vzduchu. Pokud je vždy na chvíli vyjmeme z nálevu a necháme na vzduchu, vůbec nic nepokazíme. Alespoň se nadechnou, pozor však, nesmí zaschnout, uškodilo by jim to a inhibitory růstu by zapracovaly přesně naopak, než si přejeme.
Nálev připravíme jednoduše tak, že bylinnou směs přelijeme vroucí vodou (můžeme nechat i pár minut vařit) a necháme stydnout při luhování. Vychladlý nálev o pokojové teplotě můžeme přecezený použít bezprostředně.
Jak dlouho semínka máčet
A jak dlouho vlastně semínka máčet v bylinném nálevu? Obecné pravidlo nám říká, že menší semena potřebují kratší dobu, větší delší. Minimální doba pro máčení semen je pak 1 hodina. Ovšem semena fazolí, hrachu a salátu máčíme až 4 hodiny, okurek a košťálovin půl dne až den, rajčat a paprik jeden až dva dny (paradox, jelikož semínka jsou miniaturní, ale mají obzvláště dlouhou klíčivost), mrkve, petržele, celeru a cibule určitě 2 dny.