Jak udržet vodu v zahradě

Pohrajte si s terénem

Je-li váš pozemek svažitý, počítejte s tím, že voda bude zcela přirozeně, jak jí velí gravitace, stékat dolů. S fyzikálními zákony se špatně válčí, ale můžete jich účelně využít. Budování teras, svahů se zpětným sklonem a přepažení jsou jedním z dostupných, byť pracných řešení. Máte zahradu na rovném pozemku? Vybudujte (či spíše vykopejte) zahloubení. Vytvoříte tím přirozeně vlhčí místo. Zahradní architekti objevili před časem anglické slovíčko „swale“ (prohlubeň, proláklina), a nyní ho velmi rádi používají. V zásadě jde přesně o typ různých terénních zahloubení, která vodu stahují, a přivádějí ji tam, kde ji potřebujete nejvíce. Když budete se svou zahradou pracovat jako s plastickým prostorem, chybu rozhodně neuděláte. Tím, že navršíte „kopeček“, nebo neosluněnou skalku, zvýšíte vlhkost na jejich úpatí.

Nezbytná porce geologie

Hrubé úlomky cihloviny ze stavby nebo základů zbouraného domu, pozůstatky štěrkovitých hald, písčitá půda. To je problém. Kvalitní půda, která je bohatá na humus, udrží nesrovnatelně mnohem více vody. Nekvalitní nikoliv. Pokud je na vaší zahradě udusaná půda bez života, nebo složením substrátu připomíná štěrkovou drenáž, možná se vám vyplatí opustit představu zelené oázy, a zvolit méně náročnou verzi suchomilných rostlin a pestrých skalek s netřesky. Pokud ale vaše zahrada stojí s kvalitou půdy někde uprostřed mezi pouští a metrem černozemě, pořád ještě máte šanci. Provzdušňování, rytí, přihnojování a obohacování půdy kompostem, nebo import žížal, to vše se počítá ke krokům, které kvalitu vaší půdy výrazně zvýší. Humus a organické částice fungují jako houba a obsahují množství vody několikanásobně přesahující jejich vlastní hmotnost. Co se objemu týče, tři litry kvalitní suché zeminy vsáknou litr vody.

Chraňte si, co už máte

I když se zemina na vaší zahradě vyrovná svými kvalitami skleníkům holandských tulipánů, musíte o ni i nadále pečovat. Každá dlouhodobě odhalená, vegetace zbavená půda vysychá, a je náchylná k větrné a vodní erozi. Tráva, byť by to měl být i sestříhaný trávník, slouží jako svrchní kryt, a pomáhá zadržovat vodu tam, kde má být. Triků k zadržení vlhkosti v půdě je ale více. Vynikajícím nápadem je mulčování v dostatečně hutné vrstvě. To jednak napomůže vytvořením mikrostruktur na povrchu k lepší vododržnosti a snížení výparu z půdy, a ještě potlačí růst plevelů. Slyšeli jste někdy o broukovištích? Ve své podstatě se jedná o z jedné až dvou třetin délky do země zakopané dřevěné klády. Nepotřebné kmeny starých ovocných stromů, tlející kusy, které se nehodí ani do kamen. Trouchnivějící kusy dřeva ale táhnou díky rozkladným houbám vodu, a opět - vytvářejí stinná místa, ve kterých je více vlhko. A navíc tím pomáháte zasídlit zahradu užitečným hmyzem.

Rozumná skladba vegetace? Hra, sada a zápas!

Správný výběr rostlin, keřů a stromů dokáže s půdní vlhkostí doslova zázraky. Pořád pravda hrajeme se stejně namíchanými kartami, ale tam, kde už minimální půdní vlhkosti bylo dosaženo, můžeme umocnit výsledný efekt. Stín zabrání slunci v odpařování vláhy. Listy rostlin shromažďují a vydýchávají vlhko, „pára“ kondenzuje na jejich listech. Když ji nenecháte vyvanout větrem, vrátí se zpět do půdy. Dosáhnete toho hustější a nahloučenou výsadbou. Jednotlivá stinná zákoutí vodu prostě drží. Inspirujte se přírodou. Netvořte zahradu v jedné rovině, ale počítejte s jednotlivými rostlinnými patry. Trsy trav, širokolisté byliny, křoviny a keře a nad nimi větve stromů. Jistě, chce to čas. Ale musíte mít plán, a pak už to jde skoro samo. 
Není ale problém, který by neměl technické řešení. Alternativy v podobě vododržných systémů a jímek nemusí být v opozici vůči přírodním postupům. Naopak, mohou je vhodně doplnit. Jimi zachycenou dešťovou vodu pak můžete účelně využít při zálivce na zahradě.

Domovní čistírny odpadních vod

Malé domácí čistírny jsou určené k biologicko-mechanickému čištění komunálních odpadních vod. Efektivním způsobem tak můžete nahradit septik či jímku, a proto se domovní ČOV využívá nejčastěji k čištění splaškových vod z rodinných domů, penzionů nebo chat. Na jedné straně stojí pozitiva v podobě vysokého stupně přečištění (až na 95%), na straně druhé ale starosti s odtokem. Máte možnost vypouštět přečištěnou vodu do řeky? Pokud ne, počítejte ještě s jímkou na vyčištěnou vodu, nebo s budováním trativodu. Určitou alternativu pak představuje napojení odtoku na domácí kořenovou čističku vody, jednoduchý propojený systém jezírek s rákosem a nakombinovanými vhodnými typy vyšších rostlin. Tzv. šedou vodu, tedy tu, co odtéká z umyvadel, van a sprch, můžeme po přečištění v domovní ČOV bez problémů využít k zálivce na zahradě. Relace cen domovních ČOV, určených pro rodiny s 2-5 členy, se na českém trhu pohybuje od 25 -70. 000 Kč. Kvalita jednotlivých dodavatelů kolísá. Pokud plánujete využití „šedé“ vody na zahradě, počítejte také se dvěma rozvody odpadů. Vodu z WC pro zahradničení využít nelze.

Vsakovací systémy

Sestávají z jednotlivých vsakovacích boxů a infiltračních tunelů zakopaných do země. Systém boxů nebo tunelů je napojen na přívodní a odvzdušňovací potrubí, obalen geotextilií a zasypán zeminou. Dešťové srážky se pak postupně vsakují do okolního půdního podloží. Podobně jako u podzemních vodních nádrží je jejich přítomnost téměř nepostřehnutelná. Obdobná je i základní pořizovací cena. Drobnou nevýhodou může být nedostatečná izolace sklepních prostor. Absorpční kapacita boxů je 95%, u tunelů je to téměř 100% jejich objemu. Jinak sám vsakovací systém je prakticky bezúdržbový. U vsakování dešťové vody ze střechy o ploše 120 m² (při průměrné hodnotě infiltrace zeminy a průměrném dešti) vyjde cena materiálu včetně příslušenství a montáže na zhruba 13 až 15 000 Kč. Výkop ale není zadarmo.

Zadržte dešťovou vodu na časy sucha

Jedním z možných řešení k akumulaci vody jsou podzemní plastové nádrže - jímky. Do nich je svedena dešťovka z okapů přes lapače listí a filtry, a může být znovu kdykoliv využita. Hlavní předností podzemního rezervoáru je, že ho nemáte na očích. Odborníci dále zmíní, že díky konstantní teplotě (okolo 16 °C) pod povrchem se ve vodě tolik nemnoží bakterie a netvoří řasové nánosy. Přítokové potrubí musí být osazeno tak, aby nedocházelo k víření vody a usazenin na dně jímky, každá jímka má bezpečnostní přepad, kterým odtéká voda při naplnění jímky dále do kanalizace nebo vsakovací jámy na pozemku. Cena se pohybuje – v závislosti na objemu plastové jímky – od 20.000 Kč za nejlevnější sklolaminátové modely. Nejprve ale dobře zvažte plochu vaší střechy, která bude sloužit jako vodosběrné zařízení, a rozměry vaší zahrady. Například při střeše 80 m² / nádrži na 2650 litrů / zahradě 290 m² se nedoberete ekonomicky rozumného výsledku.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com