Jak úspěšně pěstovat vřes?

Dlužno dodat, že výběr vřesů je dnes neskutečný a právě smísením více druhů různých barev dosáhneme úžasného efektu. A co víc, nádherný vzhled si vřesy venku udrží po celou zimu. Pokud tedy založíme vřesoviště, probarvíme na zimu kousek zahrady. Vřesy se navíc výborně kombinují s vřesovci a také se suchomilnými okrasnými travinami. A pokud si vřes utrhnete do vázy, vydrží ve vodě též po celou zimu. Proto je také oblíbenou rostlinou pro podzimní a dušičkové aranže.

Vřes obecný (Calluna vulgaris)

Lidově se mu též říká břes, břasa, erika, řes, jindavec, chvojčina, břesňák, hnidavec, hyndavec, modrý rozchod, suchotinka, vřes skotský. Jde o jediného zástupce rodu vřes (Calluna). Tato rostlina bývala určena k výrobě košťat, latinské jméno Calluna je proto odvozeno z řeckého výrazu 'k zametání'. Tento nízko rostoucí keř dorůstá výšky 20 až 50 cm, některé rostliny ale mohou dosáhnout i metru.

Vřes je rozšířen v mnoha zemích Evropy a Malé Asie, daří se mu v kyselých půdách, na slunných stanovištích, ale i v polostínu. Vřes převládá na vřesovištích a rašeliništích od Evropy přes Turecko až po Povolží. Najdeme jej též v severozápadní Africe. Hojný je také v bažinných porostech a kyselých borových a dubových lesích. Vřes odolává okusu a dobře se regeneruje po požárech.

Vřes kvete na konci léta a začátkem podzimu, ve volné přírodě růžově, růžovofialově, ale někdy i bíle. Kultivary pak nabízí nepřeberně barev. Uschlé květy zůstávají na rostlinách i po odkvětu a vytvářejí zajímavé dekorativní efekty. Plodem vřesu je tobolka.

Podmínky pro pěstování vřesů

Vřesy patří ve volné přírodě do blízkosti lesů, nejlépe na borová a vyschlá rašeliniště. Půda pro jejich pěstování proto musí mít kyselé pH 5,5 až 6, musí být propustná a výživná. Substrát si proto buďto musíme koupit nebo namíchat z lesní hrabanky, nejlépe z borového lesa. Nikdy nesmí obsahovat vápno. Zeminu a lesní hrabanku promísíme s pískem a substrát je hotov. Vynikající je také odplozený substrát určený pro pěstování žampionů, takový materiál již není třeba přihnojovat například chlévskou mrvou.

Naprosto ideální je připravit si zeminu na podzim a na jaře vřesoviště osázet, ovšem ani podzimní výsadbou neuděláme chybu a navíc to má svou logiku, právě na podzim je nabídka vřesů stejně vynikající jako brzy na jaře. Kontejnerované rostliny se navíc přesazují velmi snadno a bezpečně a to kdykoli během vegetačního období, tedy od jara až do podzimu. Platí však, že vřesy nemají rády přesazování, proto je jim na novém stanovišti třeba nabídnout co nejlepší podmínky.

Stanoviště vybíráme slunné, jedině na takovém místě vřes krásně a hojně pokvete. Výborně bude vřes vypadat poblíž jehličnanů, rododendronů a azalek. Tyto rostliny mají podobné nároky na půdu a stanoviště.

Přečtěte si také: Jak úspěšně pěstovat vřes na zahradě?

Vřesy nesnáší vydatnější zálivku a hnojivo je dobré jim dodat na jaře, ale též v rozumné míře. Volíme například hnojiva určená pro rododendrony, která neobsahují vápník.

Výhony vřesů zkracujeme na jaře o cca jednu třetinu, díky čemuž se vytvoří husté a krásně kvetoucí keříky. Radikálnější zmlazovací řez pak provádíme jednou za tři až čtyři roky.

Jak založit vřesoviště

Pro vřesoviště je ideální nepravidelný tvar, přičemž povrch by měl být alespoň trochu členitý. Osázení vřesy a vřesovci se též řídí velikostí plochy vřesoviště, čím menší plocha, tím skromněji ji osázíme, vřesy i tak vyniknou. I s barevností vřesů musíme zacházet rozumně, aby vřesoviště nepřipomínalo spíše pouťové malby.

Základem vřesoviště je samozřejmě vřes obecný (Calluna vulgaris), který je k dostání v mnoha barevných variacích květů. Vřes doplníme vřesovci a také rostlinami s různou dobou kvetení, které mají podobné požadavky na stanoviště a půdu (janovec, medvědice, brusinka či borůvka). Přidáme okrasné traviny (kostřava, ostřice apod.) a některé byliny (divizna, rozchodník apod.).

Vřesy a vřesovce vysazujeme jako více kusů rostlin ve skupinách s odstupem od 25 do 50 centimetrů, dosáhneme tak pěkně hustého porostu. V pozadí vřesoviště se mohou pyšnit zakrslé borovice, poléhavé jalovce, zeravy, dřišťál či brslen, rododendrony a azalky.

Vřes v truhlíku či květináči

Vřesy jsou poměrně nenáročné, proto je snadné i jejich pěstování v květináči. Na dně nádoby potřebujeme drenáž, jako substrát použijeme směs rašeliny a zahradní zeminy v poměru 2:1, přidat můžeme i trochu písku. Přidáme-li navrch kůru, zamezíme vysychání vřesů. Zůstanou-li přes zimu nádoby s vřesem venku, obalíme je netkanou textilií či polystyrenem, ochráníme tak kořeny před vymrzáním. Zaléváme jen minimálně a pouze za oblevy, v zimě již nehnojíme.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com