Určitě do květináčů pokojových rostlin nepoužívejte obyčejnou hlínu, samotný kompost, nebo dokonce hnůj. Taky tomu, co dovnitř dáváte, raději neříkejte substrát. To je prý dost nepřesný termín. Správně se prý nazývá růstové médium. A co ještě chytrého se dnes řeší mezi květináči?
Tak kde to začneme rozmotávat? Třeba zrovna u toho záludného substrátu. Co je na tom termínu špatně? Je nepřesný. Je to trochu podobné, jako kdybychom o krkovici nebo naklepané vepřové kýtě tvrdili, že je to řízek. Což není, byť k němu mají opravdu hodně blízko. Ale u té klasiky české kuchyně dělají z masa řízek až složky trojobalu. Však víte: vajíčko, mouka, strouhanka. A to je právě to. Substrát je ekvivalentem té masité výplně. Velmi podstatné složky, která ale „řízek na talíři neudělá“.
Substrát? Je to zahradnická zemina, zpravidla složená z tříděných rašelin, vyzrálého kůrového kompostu, s přídavkem jílovité složky a třeba tu a tam doplněná o sbor minerálních, kombinovaných a vápenatých hnojiv. Ale pořád je to jen masitá výplň, hmota. Něco nekompletního. Z čehož to důležité a kompletní teprve vyrobíte. Namícháte. Přídavkem dalších komponent. Složek.
Teprve pak vytvoříte tu „věc“, kterou dáváte do květináčů. A ta se nazývá růstové médium.
)
Že do květináčů pokojových rostlin běžně sypete jen zahradnický, univerzální nebo pro pokojové rostliny určený substrát? Pak to prý děláte špatně, tvrdí odborníci napříč spektrem pěstitelských oborů. Rostlinám tím neposkytujete komplexní péči. Je to prý sice menší chyba, než kdybyste květináče plnili obyčejnou hlínou, nicméně to chyba pořád je. Co je na tom vlastně tak špatného?
To si vysvětlíme na tom, co pokojové rostliny od substrátu růstového média vlastně očekávají.
Co má růstové médium umět?
Tou nejhlavnější funkcí růstového média je zadržování vlhkosti. Asi nikoho nepřekvapí, že rostliny vláhu potřebují. A taky, že jí ty zelené potvůrky potřebují jen tak akorát. Ani málo, ani moc. Co by už překvapit mohlo, je informace, že rostliny nepotřebují vodu. Přesně tak. Žádají si vláhu, potřebují správný stupeň vlhkosti – ale nikoliv vodu jako takovou.
Setrvalá hladinka vody je v růstovém médiu něco, co kořeny běžných pokojových rostlin spíš dusí a podporuje růst hub a plísní. Mokro je zkrátka pěstitelský omyl. Naopak to ideální růstové médium má dobrou drenáž - dobře jím odtéká voda - ale je přitom současně schopné udržet přiměřenou vlhkost. Tedy vodou prolít, ta ať si klidně odteče do podmisky, aby v růstovém médiu zůstala jen ta správná míra vlhkosti. Kterou si růstové médium může (z podmisky, kapilárními jevy) doplňovat.
)
Druhou funkcí růstového média je cirkulace vzduchu. Rostliny sice nemají žádné plíce, orgán výhradně určený k dýchání, ale s kyslíkem dost intenzivně pracují. Ve dne v noci. A pro tu řádnou výměnu plynů s okolím je třeba i trvale nezamokřený prostor kolem kořenů. Trojkou v pořadí jsou všem známé živiny. Rostliny je získávají z půdy, a jimi zásobují svůj růst. Chce to samozřejmě, aby přísun živin, jejich zastoupení v růstovém médiu, bylo vyvážené. A poslední v té sérii nezbytností nám zůstává struktura.
Rostliny od růstového média očekávají, že jim poskytne dostatečnou oporu. Tak, aby jejich kořeny mohly dosáhnout správného ukotvení, uchycení rostliny. Protože jen když je dobrý a stabilní základ pod zemí, bude rostlina růst dobře a stabilně i ve své nadzemní části. Když jsou tyto čtyři funkce v rovnováze, teprve pak se tomu dá skutečně říkat růstové médium. Protože je výplň květináče mediátorem, „zprostředkovatelem“ poptávaných funkcí. Médiem.
Ale tohle všechno dohromady klasický substrát většinou neumí.
Jen substrát nestačí
Vlhkost zadržuje buď málo, anebo příliš. Až k přemokření. Za sucha možná nemá špatnou cirkulaci vzduchu (má ji často až moc dobrou, což taky dobře není, protože to podrývá stabilitu rostliny) a za toho mokrého stavu ji poskytuje jen minimální. Na živiny může být bohatý, ale jen v omezeném spektru nabídky (živiny jsou ale v substrátu vůbec nejmenší problém). A substrát taky poskytuje jen minimální až žádnou vnitřní strukturu, která by mohla posloužit jako opora růstu kořenů.
Substrát ve svém principu není špatný - pokud jej dokážete vylepšit. Zlepšit systém zadržování vlhkosti, cirkulace vzduchu, obsah živin a jeho strukturu. Pokud z té syrové hmoty dokážete udělat něco lepšího. Substrát je jen základní hmotou, kterou je třeba dochutit, vymazlit, zdokonalit.
Jak? K tomu se dostaneme oklikou.
Vysvětlením toho, proč je špatné do květináčů pokojových rostlin pěchovat obyčejnou hlínu ze zahrádky.
)
Hlína je špatná varianta
Tím největším problémem je hustota toho půdního materiálu. Hlína, jíly a písek jsou velmi kompaktní, mají tendenci se rychle zhutňovat, sesedat. V tom mikro-vesmíru jednoho květináče mohou vytvořit vlivem sucha betonově tvrdou krustu. Anebo - s vodou - mazlavou a bahnitou kaši. Jedno ani druhé rostlině neprospívá.
Příliš tvrdá hlína brání prorůstání kořenů, což vede k nedostatku živin pro rostlinu a velmi komplikuje i vydobývání potřebné vláhy. V obyčejné půdě se kořenům rostlin znemožňuje cirkulace vzduchu. Půda nakopaná venku na zahrádce je docela přirozeně plná zárodků plísní, spor, semen plevelů a vajíček nejrůznějšího hmyzu. Je to docela silně nehygienický materiál, představující vysoké riziko zavlečení chorob a jejich přenosu na pokojovou rostlinu.
O hlíně na zahrádce máme tendence smýšlet jako o živé hmotě plné užitečných mikroorganismů. Kteří rozkládají organickou hmotu a uvolňují z ní živiny. Jenže tyhle cykly dobře fungují právě jen v půdě, která není omezená stěnami květináče. Tam ten ušlechtilý mikroskopický život brzy ztrácí rovnováhu a vyhasíná. Obyčejná hlína v květináči se dostupnými živinami rychle vyčerpá.
Podtrženo sečteno, hlína (půda) ze zahrádky je pramizerný substrát a ještě katastrofálnější růstové médium. Kdybychom se měli přidržet toho řízkového příměru z úvodu, hlína je odpudivě prorostlou flaksou, pro solidní kuchyňské použití naprosto nevhodnou.
)
Čím vylepšit substrát?
Zahradnický substrát je oproti běžné půdě lepší právě proto, že by měl být sterilní. Zbavený patogenů. I u něj je ale co vylepšovat, aby se stal dokonalým růstovým médiem. Tím, že odstraníme hlavní neduhy, jimiž je tak typická i ta nejobyčejnější hlína. Zlepšíme ho tím, že upravíme jeho složení. Aby nebyl tak kompaktní. Vyladíme jeho drenážní vlastnosti, a poskytneme i náležitou strukturu pro oporu růstu. Přídavkem dalších složek.
Například perlitu, keramzitu, kokosových vláken, pemzy a lávových kamínků, rašeliníku, kůry, vermikulitu.
K čemu jsou ty chuťovky dobré?
V mixu s klasickým substrátem značně vylehčí objem hmoty v květináči, učiní ji prodyšnější. Dodají organický materiál k rozkladu, a anorganický materiál pro lepší stabilitu. Všechny tyto složky jsou skvělé v zadržování vláhy, nikoliv však v zadržování vody. A právě hnití kořenů stojících ve vodě je věc, se kterou se u kvalitně namíchaného růstového média nesetkáte.
Znamená to méně prosychání, nižší potřebu častého zalévání. Znamená to rovnoměrný růst kořenů, kterému pak odpovídá plně rozvinutý potenciál nadzemních částí rostliny.
Co se stane, když rostlinky budete pěstovat jen v substrátu, a ne v růstovém médiu? Rašelina, která ve složení substrátu dominuje, se pomalu stlačuje. V květináči bude postupně sesedat, ale ve skutečnosti se rozpadá. Její částice se přitom nabalují kolem kořenů a pomalu je tak ochuzují o kyslík. Jako první tím budou postiženy nejmladší a nejmenší kořeny.
Jak se částice substrátu zmenšují, zhoršuje se i drenáž. Pro vodu je prostě těžší odtékat mimo nádobou. A postupně také začne docházet k zasolení. Postupem času to rostlinu stresuje natolik, že nové kořeny přestane produkovat. A ty zbývající, silné, budou namáhány tlakem zhutnělé půdy. Ze substrátu se tak postupně stane obyčejná hlína, jako ta ze zahrady. A to je pro pokojové rostliny hodně špatné.
Pokud vám pokojovky nerostou, hynou anebo sami vidíte, že jen vegetují, může být příčinou právě to, že jim nezajišťujete komplexní prostor pro život. Že je místo růstového média pěstujete jen v substrátu, potažmo v obyčejné hlíně.
Zdroj: houseplanthouse.com, jomostudio.com, theSpruce.com, janaperrone.com, ourhouseplants.com
)
