Světlo a rostliny, nerozlučitelné pojmy. Bez fotosyntézy, o které se učíme již na základní škole, se rostliny neobejdou. A právě tento fyziologický proces vyžaduje přirozené denní světlo. V zimě je ale sluníčka málo a obzvláště v temnějších bytech a místnostech s malými okny a orientovanými ještě k tomu na sever. Přirozené denní světlo však lze doplnit či zcela nahradit umělým osvětlením, které by mělo být i úsporné a mělo by mít důležité složky světelného spektra.
Fotosyntéza světlo vyžaduje
Dostatek světla je pro rostliny důležitý. Ovlivní jejich kondici, kvetení, ale i plození. A právě v zimě trpí pokojové rostliny nedostatkem přirozeného denního světla (i když ne všechny, mnohé druhy nemají na sluneční záření vysoké nároky, třeba zamiokulkas a tropické druhy ze spodních pater deštných lesů). Nakonec květiny pěstované v zimě ve vytápěných sklenících také vyžadují přisvícení, tedy umělé světlo. A čím tmavší interiér, tím více umělého světla je třeba. Při nedostatku denního světla rostlinám postupně blednou listy, poté žloutnou, hnědnou a odumírají. Důvodem může být nedostatek energie na fotosyntézu a tedy produkci chlorofylu (zeleného barviva). Stonky rostlin jsou za nedostatku světla dlouhé, tenké a nestabilní. Vytahují se za světlem. A rostliny jsou náchylnější na napadení škůdci a chorobami.
)
Nejprve se ujistěte, že jste udělali vše pro maximální využití slunečního záření
Pokud to však jen trochu jde, je samozřejmě nejvhodnější co nejlépe hospodařit s přirozeným denním světlem, čili rozmístit rostliny tak, aby jim ani přes zimu tolik nechybělo. Teprve až si budete jisti, že jste udělali maximum, ale některým pěstovaným exemplářům se již sluníčka nedostává potřebná dávka, lze uvažovat o přisvícení. Zapomeňte v zimě přes den na záclony, žaluzie, rolety, umisťujte rostliny co nejblíže k oknům, nikoli naopak. Okna je též třeba z obou stran pravidelně umývat, aby propouštěla co nejvíce světla. Rostliny s nízkými nároky na světlo nedáváme na místa, která by zbytečně zabíraly těm náročnějším.
)
Je též třeba připomenout, že rostliny dovedou využít z přirozeného denního světla pouze 20%. Pokud tedy použijeme k nasvícení rostlin pouze tu část spektra, kterou rostliny přijímají (červená a modrá), ušetříme tak až 80% nákladů na svícení. Rostliny prostě vnímají světlo jinak než lidské oko. Světlo pro rostliny (část spektra) se označuje v hodnotách PAR (záření v rozsahu 380 až 720 nm) a PUR (záření vztažené k absorpční křivce). (PAR = Photosynthetic Aktive Radiation, PUR = Photosynthetic Usable Radiation).
Bílé světlo se přitom používá především pro pozorování rostlin a jejich kontrolu. Pouze při dostatečné intenzitě a kvalitě může sloužit i jako světlo růstové a nebo jako zdroj dalších částí světelného spektra, tedy jako doplněk k barevnému (spektrálnímu) LED osvětlení.
)
Rostlinná barviva a světlo
Pro růst rostlin je nejdůležitější chlorofyl A, B a karoteniody. Tato rostlinná barviva absorbují světlo při vlnové délce, která odpovídá modré a červené barvě (vlnové délky 420 až 470 nm - modrá barva a 620 až 700 nm - červená barva). Modrá barva je primárně potřebná pro růst rostlin, červená primárně pro kvetení, plození a prodlužování stonků a řapíků. Zelené světlo rostliny nevstřebávají vůbec, ale odráží, což je vlastně důvodem, proč jsou rostliny zelené. Používání UV záření ve vlnových délkách vstřebatelných rostlinou pak má za následek zkracování řapíků a stonků, zcela opačně funguje IR (infračervené záření) o vlnových délkách nad 700 nm, ale větší množství jeho spektra rostlinám naopak škodí.
Pokud je rostlina zastíněna jinou, neprojde červené a modré světlo a prochází pouze infračervené. Rostliny dokonce srovnávají poměr modrého a červeného světla s infračerveným, podle čehož upravují svůj růst. Detekují tak zastínění a pokud převažuje infračervené světlo, rostliny začnou prodlužovat stonky a řapíky (vytahují se za světlem).
)
Zvolit světlo bílé a nebo spektrální?
Čistě teoreticky by světla pro rostliny mohla být i bílá (vlnová délka cca 400 až 700 nm), bílé světlo by však nemělo takový efekt. Navíc je třeba, aby byl zdroj světla rostlinám co nejblíže. Bílé světlo totiž obsahuje vlnové délky potřebné pro růst rostlin pouze minimálně a nebo na úkor ostatních vlnových délek. Bylo by proto třeba svítit na rostliny déle a také pak utratit více peněz za elektřinu. Odpovědí na otázku v nadpisu odstavce je tedy světlo (osvětlení) spektrální. Bílé světlo lze používat pouze pro doplnění určitých vlnových délek, jaké spektrální světla neobsahují. Bílé světlo bez spektrálního by však mělo minimální efekt.
Zcela nejjednodušším řešením se mohou jevit klasické zářivky, což ostatně známe z akvaristiky a teraristiky. Pokud bychom použili spektrální zářivky, rostliny by bledly, jelikož tyto zářivky nedosahují dostatečného světelného toku. Ovšem právě obyčejné zářivky svítí oproti své spotřebě elektřiny dosti málo. Jako řešení se proto nabízí speciální LED zdroje světla, oproti jiným žárovkám a zářivkám jsou sice drahé, ale pro osvětlení větší plochy nám nic jiného nezbude, aby nás svícení rostlinám nezruinovalo.
)
Světelný výkon, barva světla a index podání barev
Při používání bílého světla nás zajímá světelný výkon zdroje světla (lm/W). U úsporné zářivky je to cca 50 lm/W, kvalitnější zářivkové trubice cca 80 lm/W, bílé LED světlo 80 až 100 lm/W a výbojka MH cca 100 lm/W. Důležitá je také teplota (barva) světla (K). Žlutější "květové" spektrum dosahuje hodnoty 2.700 K a bílé "růstové" spektrum cca 6.000 K. Obyčejná žárovka má přitom teplotu světla 2.700 K, přirozené denní světlo cca 5.000 K a ostré polední sluníčko cca 6.000 K. Další důležitou hodnotou je index podání barev (CRI, Ra), který nám říká, jak až se zdroj světla blíží tomu přirozenému dennímu. Čím je tento index vyšší, tím je zdroj světla dražší, ale pro rostliny přirozenější. Pokud je Ra 0, není při takovém osvětlení možné rozeznat barvy, pokud je 100, světelný zdroj umožňuje přirozené podání barev.
Zářivkové trubice mají Ra cca 80, běžné bílé LED též cca 80, plnospektrální zářivkové trubice cca 93 a bílé LED s vysokým CRI cca 93. U výbojek se tento parametr neaplikuje, jelikož produkují jen část světelného spektra.
)
Řešením jsou barevné LED zdroje světla, cenově nejdostupnější jsou výbojky
Největším problémem evidentně nejvhodnějších zdrojů světla, jakými jsou barevné LED zdroje a čipy, je jejich vysoká cena a horší dostupnost. Produkují oproti jiným zdrojům světla méně tepla a mají nejdelší životnost. Určitě lze doporučit především svítidla s Grow COB čipy.
Cenově nejdostupnější jsou pak výbojky, které se vyrábí ve výkonových řadách od 75 do 1000 W. Pro jejich použití je potřebný elektromagnetický a nebo elektronický předřadník, což je „krabička“ zapojená mezi zásuvkou a výbojkou. Pro osazení zářivky se používá tzv. stínidlo (odrazová plocha) s paticí, do kterého se výbojka zašroubuje. Používají se MH výbojky (metal – halidové), které jsou vhodné pro růstovou část vývoje rostlin a HPS výbojky (vysokotlaké sodíkové), které jsou určeny pro tzv. květovou část vývoje rostlin (kvetení a plození). Ovšem tyto výbojky mají vysokou spotřebu elektřiny a vyrábí též hodně tepla. Každá z obou typů výbojek však produkuje pouze potřebnou část spektra, což rostliny v dané fázi svého vývoje ocení. Ale vy si za to zaplatíte. Nakonec policie snadno detekuje domácí pěstírny konopí ve spolupráci s energetiky podle náhlého zvýšení spotřeby elektřiny. A mohou za to právě výbojky. Hlídejte si proto při přisvicování pokojovkám spotřebu elekřiny na elektroměru.
)
)
