Na co jste se ptali v energetické poradně? Přinášíme vám tři zajímavé dotazy a vyčerpávající odpovědi na ně. První dotaz se týká dotace na fotovoltaickou elektrárnu, druhý izolací staršího rodinného domu a třetí nejvhodnějšího zdroje vytápění nízkoenergetického domu.
Dobrý den, mám na svém domku instalovanou fotovoltaickou elektrárnu z roku 2010 s připojením do sítě. Je možné získat dotaci Zelenou úsporám v případě dodatečného pořízení akumulátorů na ukládání přebytků?
Dobrý den, z programu Nová zelená úsporám je poskytována podpora na fotovoltaické systémy s akumulací do baterií (podoblasti C.3.5 a C.3.6). V obou případech je podmínka minimální měrné kapacity akumulátorů 1,75 kWh/kWp. V závazných pokynech je však uvedeno, podpora se poskytuje pouze na systémy připojené k distribuční soustavě po 1.1.2016. Další podmínkou je zpětná uznatelnost výdajů maximálně 24 měsíců a požadavek na minimální účinnosti fotovoltaických modulů, měničů a střídačů. Dotace se uvádí jako fixní částka na celý systém a dům. Nikde tedy není uvedeno, že lze podpořit pouhé rozšíření systému, ale můžete se zkusit obrátit s dotazem i na bezplatnou infolinku Státního fondu životního prostředí 800 260 500.
Dobrý den, mám pár dotazů k mé budově. Jedná se o starší rodinný domek cca ze 40. let a první dotaz mám ke skladbě stropu. Jedná se o klasický dřevěný trámový strop, nad kterým jsou vytápěné místnosti. Máme v plánu pod tento strop vytvořit sádrokartonový podhled a minerální izolaci jako protihlukovou bariéru. Je nutné instalovat i parotěsnou zábranu v tomto případě? Další dotaz se týká odizolování obvodové stěny. Máme v objektu zvýšenou vlhkost a to i v letním období. V suterénu máme lokální odvětrávací jednotky, které vlhkost snížily. V zimě máme vlhkost v obytné části kolem 50%, v létě pak i přes 60%. V suterénu je vlhkost vyšší, cca 60-80%. Máte zkušenost s vodorovnou injektáží zdiva a doporučil byste toto provedení? Pokud ano, tak injektáž provést až v obytném podlaží nebo již v úrovni soklu nad terénem?
Dobrý den, pokud se jedná o strop mezi dvěma vytápěnými podlažími o shodné teplotě, tak by nemělo docházet k vedení vodní páry a její kondenzaci, tudíž parozábrana nemá žádný význam. Ta se umisťuje do konstrukcí, kde je rozdíl teplot a případně vlhkosti, tzn. konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem nebo exteriérem. K druhému dotazu ohledně injektáže, ta může být buďto nízkotlaká s emulzí na silansiloxanové bází, nebo beztlakové napouštění zdiva. Úspěšnost sanace zdiva záleží na dodržení technologického postupu a zároveň i na typu zdiva. Doporučuji tedy nechat udělat prvotní technický průzkum, kterým se zjistí přesné složení konstrukce a vlhkost zdiva. Jak vysoko od terénu zvolit injektáž závisí na detailu soklu a napojení izolací podlah a stropů, to už nelze „od stolu“ bez detailních informací posoudit.
Dobrý den, plánujeme výstavbu rodinného domku, jedná se o bungalov. Počítáme s nízkoenergetickým domem, aby byl v kategorii B, a tepelná ztráta bude prý přibližně 7,5 kW. Můžete nám doporučit nejvhodnější zdroj vytápění?
Dobrý den, na váš dotaz nelze jednoznačně odpovědět. Správná volba zdroje vychází z možností a požadavků investora. Je třeba zvážit ekonomické hledisko (pořizovací náklady, provozní náklady), dostupnost jednotlivých druhů paliv, dále ekologické hledisko (minimalizování znečištění životního prostředí) a v neposlední řadě také náročnost obsluhy. Například u elektrického vytápění jsou výhodou nízké pořizovací náklady a téměř bezobslužný systém, na druhé straně jsou však vysoké provozní náklady po dobu životnosti zdroje. Tepelné čerpadlo má naopak mnohem vyšší pořizovací náklady, zato ale mnohem nižší provozní náklady a zároveň minimální dopad na znečištění životního prostředí. Zde také hraje rozdíl, zda bude otopná soustava s radiátory či s podlahovým topením. Pořízení kotle na pelety znamená též vyšší pořizovací náklady a navíc je zde třeba uvažovat se skladovacím prostorem pro palivo. Jako další variantou je plynový kondenzační kotel, jehož výhodou je stejně jako u elektrokotle bezobslužnost, pořizovací náklady závisí na existenci vedení a plynové přípojky. Nevýhodou jsou pak vyšší provozní náklady, které jsou závislé na aktuální ceně zemního plynu. Spalování uhlí sice představuje nízké provozní náklady, ostatní aspekty ale hrají proti tomuto způsobu vytápění a do novostavby je nelze doporučit.
Zodpověděl: Ondřej Pokorný, energetický specialista a konzultant ECČB
Dobrý den, z programu Nová zelená úsporám je poskytována podpora na fotovoltaické systémy s akumulací do baterií (podoblasti C.3.5 a C.3.6). V obou případech je podmínka minimální měrné kapacity akumulátorů 1,75 kWh/kWp. V závazných pokynech je však uvedeno, podpora se poskytuje pouze na systémy připojené k distribuční soustavě po 1.1.2016. Další podmínkou je zpětná uznatelnost výdajů maximálně 24 měsíců a požadavek na minimální účinnosti fotovoltaických modulů, měničů a střídačů. Dotace se uvádí jako fixní částka na celý systém a dům. Nikde tedy není uvedeno, že lze podpořit pouhé rozšíření systému, ale můžete se zkusit obrátit s dotazem i na bezplatnou infolinku Státního fondu životního prostředí 800 260 500.
Dobrý den, mám pár dotazů k mé budově. Jedná se o starší rodinný domek cca ze 40. let a první dotaz mám ke skladbě stropu. Jedná se o klasický dřevěný trámový strop, nad kterým jsou vytápěné místnosti. Máme v plánu pod tento strop vytvořit sádrokartonový podhled a minerální izolaci jako protihlukovou bariéru. Je nutné instalovat i parotěsnou zábranu v tomto případě? Další dotaz se týká odizolování obvodové stěny. Máme v objektu zvýšenou vlhkost a to i v letním období. V suterénu máme lokální odvětrávací jednotky, které vlhkost snížily. V zimě máme vlhkost v obytné části kolem 50%, v létě pak i přes 60%. V suterénu je vlhkost vyšší, cca 60-80%. Máte zkušenost s vodorovnou injektáží zdiva a doporučil byste toto provedení? Pokud ano, tak injektáž provést až v obytném podlaží nebo již v úrovni soklu nad terénem?
Dobrý den, pokud se jedná o strop mezi dvěma vytápěnými podlažími o shodné teplotě, tak by nemělo docházet k vedení vodní páry a její kondenzaci, tudíž parozábrana nemá žádný význam. Ta se umisťuje do konstrukcí, kde je rozdíl teplot a případně vlhkosti, tzn. konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem nebo exteriérem. K druhému dotazu ohledně injektáže, ta může být buďto nízkotlaká s emulzí na silansiloxanové bází, nebo beztlakové napouštění zdiva. Úspěšnost sanace zdiva záleží na dodržení technologického postupu a zároveň i na typu zdiva. Doporučuji tedy nechat udělat prvotní technický průzkum, kterým se zjistí přesné složení konstrukce a vlhkost zdiva. Jak vysoko od terénu zvolit injektáž závisí na detailu soklu a napojení izolací podlah a stropů, to už nelze „od stolu“ bez detailních informací posoudit.
Dobrý den, plánujeme výstavbu rodinného domku, jedná se o bungalov. Počítáme s nízkoenergetickým domem, aby byl v kategorii B, a tepelná ztráta bude prý přibližně 7,5 kW. Můžete nám doporučit nejvhodnější zdroj vytápění?
Dobrý den, na váš dotaz nelze jednoznačně odpovědět. Správná volba zdroje vychází z možností a požadavků investora. Je třeba zvážit ekonomické hledisko (pořizovací náklady, provozní náklady), dostupnost jednotlivých druhů paliv, dále ekologické hledisko (minimalizování znečištění životního prostředí) a v neposlední řadě také náročnost obsluhy. Například u elektrického vytápění jsou výhodou nízké pořizovací náklady a téměř bezobslužný systém, na druhé straně jsou však vysoké provozní náklady po dobu životnosti zdroje. Tepelné čerpadlo má naopak mnohem vyšší pořizovací náklady, zato ale mnohem nižší provozní náklady a zároveň minimální dopad na znečištění životního prostředí. Zde také hraje rozdíl, zda bude otopná soustava s radiátory či s podlahovým topením. Pořízení kotle na pelety znamená též vyšší pořizovací náklady a navíc je zde třeba uvažovat se skladovacím prostorem pro palivo. Jako další variantou je plynový kondenzační kotel, jehož výhodou je stejně jako u elektrokotle bezobslužnost, pořizovací náklady závisí na existenci vedení a plynové přípojky. Nevýhodou jsou pak vyšší provozní náklady, které jsou závislé na aktuální ceně zemního plynu. Spalování uhlí sice představuje nízké provozní náklady, ostatní aspekty ale hrají proti tomuto způsobu vytápění a do novostavby je nelze doporučit.
Zodpověděl: Ondřej Pokorný, energetický specialista a konzultant ECČB
