Nezbytný tepelný komfort a také bezpečí, ať už jde o mlsné medvědy anebo nájezdy domorodců. Že už se takové sruby dnes na březích Ontarijského jezera nestaví? Muskoka, chata s velkým CH, vás ráda vyvede z omylu. Zazářila by před staletími a hvězdná je svým stavebním pojetím oprávněně i dnes.
Usazena je na podloží skalní plošiny poloostrova, vytváří ji hrubě řezaná prkna. A v té vnější neupravenosti své fasády skutečně připomíná sruby, které osadníci a trapeři v těchto místech budovali dříve. Muskoka je nicméně chatou současnou, moderní. Určenou k pobytu vícegenerační rodiny.
Odpovídá tomu svou nebývalou rozlohou – plochou atakující na 700 metrů čtverečních. Které (naštěstí) dosahuje řadou polo-otevřených/polo-venkovních krytých prostor. Skládá se ze tří propojených částí, s tím, že obytný segment je dvoupodlažní. I tak je skutečně veliká, ale její proporce jsou zvoleny, že nepřebíjí měřítka krajiny. Vypadá opravdu skoro tak, jako ideální srub lovce kožešin.
Vystupující profily obezděných a kamenem obložených těles komínů, úzká okna a silné stěny, sedlové střechy, charakteristický výraz šedivějícího stárnoucího dřeva obkladů a k tomu spousta naskladněného topiva dotváří obraz hodně dobrodružné dovolené. Zpestřené o nevlídné klima, zjemněné naopak výhledy na hladinu jezera.
Architekti ze studia Akb Architects si zpracováním návrhu Muskoka Cottage dali skutečně záležet na tom, aby tu vzkřísili romantiku starých časů. Snažili se přitom o to, aby každý ze svazků budovy stál nad či uvnitř topografie terénu, a tím jen minimálně narušoval životní prostředí. Stavba se velmi střízlivě přidržuje jedné roviny, shodné linie střechy, a tím v terénu vizuálně umenšuje svou velikost.
Určena je pro pětičlennou rodinu, jejich prarodiče a přizvané hosty. Svůj pokoj, ložnici s en-suite koupelnou, tu má každý. Zbývající prostor vyplňují prostory společenské, soustředěné do těžiště Muskoka. To se nachází kolem kuchyně, jídelny, obývacího pokoje - na něž navazuje ještě salonek s barem a útvar „venkovní“ terasy. Má vlastní krb a je zastřešená, svými stěnami je už ale otevřená ven.
Vnitřní povrchové úpravy vychází z betonových podlah, žulových desek a samozřejmě, dřevěných obkladů. Orientace průhledů a oken odpovídá tomu, aby světlo pronikalo hluboce dovnitř do budovy. A když slunce klesá za obzor, zahřívá betonové podlahy, čímž zmírňuje večerní chlad. Ten mohou obyvatelé přebít posezením u kamen a krbů, anebo zcela potlačit v sauně, s výhledem do lesa.
Materiály: Akb Architects
Foto-kredit: Shai Gil