Bodnutí komára je bolestivé, přitom komáři upíjí naši krev, při letu nepříjemně pískají a přibližující se a vzdalující pískot nás často přivádí až k šílenství. Ve světě pak komáři přenáší nepříjemná, až smrtelná onemocnění a dokonce ještě v 50. letech 20. století komáři rodu Anopheles sužovali malárií jižní Moravu. Věděli jste, že pro malárii jsme si vůbec nemuseli jezdit až do tropů?
Protivní, nevzhlední, drzí, obtížní, nejagresivnější večer a v noci. Komárovití (Culicidae) jsou čeledí dvoukřídlého hmyzu, jejímž zástupcům běžně říkáme komáři.
Samečci na člověka nejdou
Za všechno naše utrpení ale mohou pouze komáří samičky, sameček na člověka nejde, protože se živí výhradně rostlinnými šťávami. Piští ale stejně jako samičky. Ty nás v noci nenechají vyspat, pokazí naše toulky přírodou, houbaření, rybaření a vodácké sporty, chataření a chalupaření a pronikají až do našich trvalých obydlí. Komár obtížný dokonce žije výhradně vedle nás, tedy s námi. Na naší pokožce pak po komárech zůstanou palčivé bodance. Ale nemyslete, že jsme v tom my lidé sami, samičky pijí krev jakéhokoli teplokrevného tvora, především pak v období před kladením vajíček.
)
Jak a proč samičky sají krev
Když samička přistane na svém hostiteli (ano, jednání komářích samiček je parazitické, nic příznivého nám závdavkem nepřinesou), vysune ze svého spodního pysku sosák a vbodne jej do kůže. Nejprve vypustí do rány látky, které zabraňují srážlivosti krve a pak velkou silou saje. Tedy v rámci svých titěrných možností. Krev si ukládá do střev a získává z ní cenné bílkoviny, tuky a cukry. A právě těmi vyživuje svá vajíčka.
)
Kladení vajíček a životní cyklus
Vajíčka pak samička klade nejlépe do stojaté vody a z nich se líhnou žravé larvy. Larvy se po vykrmení zakuklí a za několik dní se z nich vylíhnou mladí komáři. A v tu dobu začíná komáří rojení. Hmyz se v tuto dobu sdružuje do velkých skupin, aby mohl plodit další potomstvo. Ideálními místy pro množení komárů jsou ta, kde je voda a nebo alespoň vlhko. Krev teplokrevných živočichů přitom sají samičky naprosté většiny druhů komárů. A že jich známe cca 3000, z nichž jich na našem území žije cca 40 až 50 (6 rodů).
Rozměry a schopnosti komárů
Jednotlivé druhy komárů se liší svou velikostí, pouze výjimečně však měří více jak 16 mm. Komáři obvykle váží pouze 2 až 2,5 mg, i s takto miniaturními rozměry však dovedou za jedinou noc urazit vzdálenost až 10 km a létat mohou bez přestávky až 4 hodiny. A to rychlostí 1 až 2 km/hod. Většina druhů komárů je aktivních a hledá potravu v noci, večer a ráno. Pokud však přes den komáří samičky vyrušíte z jejich chladného odpočinku, bodnou také. Hvízdavý tón, který komáři za letu vydávají, je způsoben chvěním křídel a zároveň hlasivek. Ty jsou napjaté v hrudních průduších.
)
Hematofágie je pouze sekundární schopnost
Abychom však komářím samičkám zase až tolik neubližovali, i ony se prioritně živí rostlinným nektarem. Samičky jsou pouze schopny tzv. hematofágie (sání krve), čehož využívají především v době před kladením vajíček. Když se však dostanou do vašeho bytu a zde žádný rostlinný nektar není, jste pro ně potravou právě vy a vaši domácí mazlíčci. Výjimku představují komáři rodu Toxorhynchites, kteří krev nesají vůbec. Zajímavostí také je, že larvy těchto komárů požírají larvy jiných druhů komárů.
Nebezpečné nemoci
Jelikož jsou komáři na Zemi již cca 170 milionů let (často je nalézáme zalité v jantaru), jde o velice úspěšné živočichy. Bohužel spolu se slinami, které obsahují látky omezující srážlivost krve a působí jako analgetikum, aby se tvor nebránil, se do těl hostitelů dostávají i choroboplodné zárodky. Z nich je nejznámější a nejnebezpečnější výše zmíněná malárie, za kterou mohou zimničky (parazitičtí prvoci rodu Plasmodium). Na lidi jsou zimničky přenášeny výhradně komáry rodu Anopheles (cca 30 až 40 druhů z 200 druhů rodu). Nejčastěji pak anofeles čtyřskvrnný (Anopheles maculipennis).
)
Přenášenou malárií samičky komárů každoročně zahubí miliony lidí. Tedy více, než se každoročně povede to samé válkám (s výjimkou dvou válek světových). Konkurovat jim může jedině hladomor.
Nemoci však přenáší i jiné komáří rody, třeba ptačí malárii běžně přenáší komáři rodu Culex. Komár Aedes aegypti pro změnu přenáší arbovir žluté zimnice, vir zika a další horečnatá onemocnění. Některé druhy komárů, které se vyskytují i u nás, mohou pasivně přenášet lymeskou borreliózu (původce nemoci se v těle komára nemnoží, byl jen přenesen s čerstvou krví, která na komárovi ulpěla). Komár záplavový pak přenáší virus Ťahyňa, který způsobuje takzvanou valtickou horečku. Dobrou zprávou je, že nebyl zaznamenán žádný případ přenosu viru HIV (onemocnění AIDS) komáry.
Komáři u nás
Nejvíce druhů komárů se u nás vyskytuje především v lužních lesích, v okolí řek a vodních ploch. Do lidských obydlí zalétá především komár pisklavý (Culex pipiens) a přímo s lidmi žije poddruh komára pisklavého komár obtížný (Culex pipiens molestus). Zajímavé je, že se tento poddruh vyvinul v prostorách londýnského metra. Po povodních se pro změnu zvyšuje výskyt komára záplavového (Aedes vexans).
Jak se chránit před bodnutím komárem
Základní ochranu lidí proti bodnutí komárem poskytuje moskytiéra a to po celém světě. Jde o jemnou síť nataženou v noci okolo lůžka či celého obydlí. Pokud je síť dokonce napuštěna insekticidem, její účinnost se zvyšuje. Běžné jsou také sítě proti hmyzu do oken a dveří. Využíváme také uvolňování insekticidů do vzduchu (například syntetický pyrethroid) v podobě sprejů, elektrických odpařovačů a insekticidních spirál. Používají se také ochranné krémy a náramky. Běžně jsou k dostání i odpuzovače hmyzu chemické (repelenty) a ultrazvukové, dále různé svíčky, elektrické a solární lapače komárů, případně návnady.
Kvůli negativním dopadům na ekosystémy a lidské zdraví se přestalo ve vyspělejších zemích používat DDT, chemikálie toxická i pro mnoho vyšších živočichů.
Pomůže také umístění v nádobách a výsadba vhodných květin, které komáry odpuzují. Patří mezi ně třeba afrikán, muškát a cedr, ale i vlašský ořech. A pokud jdete třeba do lesa, je dobré si nechráněná místa potírat šťávou z listů vlašského ořechu (a nebo ze slupek). Zaručeně pomáhá, ale pokožka vám zhnědne. Pomáhá také citrónová tráva, máta, šalvěj, libeček, saturejka a případně i ocet nalitý na misku. Ten sice přiláká octomilky, které nás však nebodají a nekoušou. Lze také rozdrtit hřebíček a dát na misku s vodou. Určitě můžeme vsadit i na různé aroma lampy s oleji (např. eukalyptus a australský tea tree olej). A také budou fungovat aromatické svíčky, které si můžeme i sami vyrobit.
Jak utišit štípance od komárů
Pomoci může kapka octa či kapka citrónu, naše vlastní sliny, zubní pasta s mentolem, rozmačkaný list jitrocelu (šťáva z listu), šťáva aloe very, potírání okurkovou slupkou apod.. Jinak se ale prodávají i různé hojivé pleťové krémy a jiné přípravky.
Zdroj: Wikipedia.org
