Kdy je v zahradě a okolo domu třeba drenáž a co je to svejl?

Drenáž ano či ne?

Ideální je nechat si vypracovat hydrogeologický posudek, který zjistí výšku hladiny podzemní vody. Lze ji však ověřit i laicky. Stačí vykopat například v rozích domu jámy hluboké alespoň 0,5 metru, nejlépe ale až 1 metr (všechny jámy by měly být stejně hluboké a široké). Jámy poté vyložíme geotextilií, aby se nesesunuly jejich stěny, načež je přikryjeme jakýmikoli poklopy (aby do jam nepršelo). Poté pozorujeme, jak se do jam dostává voda včetně toho, co se stane za prvního deště. Zjistíme tak, která strana domu je nejvlhčí, kde se objevuje nejvíce vody, a kde voda nejlépe vsakuje. Zjistíme tak i jiné zajímavosti, například zda voda stéká z obecní komunikace pod dům apod..

Ještě předtím, než sáhneme po drenáži, zajistíme, aby voda byla odváděna co nejdál od domu již na povrchu. Čili i okapy by měly vodu odvádět co nejdál a je též dobré, aby byl zásyp paty domu zakryt například vyspádovanými deskami. Běžně se pro tento účel používala betonová dlažba většího formátu. Hned za touto dlažbou je dobré vytvořit jednoduché povrchové odvodňovací žlaby. Prostě vždy platí, že povrchové kanálky by měly být prvním stupněm zachytávání vody.

Pokud vám odborník drenáž přece jen doporučí, je dobré nechat obzvláště u starých domů výkop alespoň rok či dva odkrytý, aby mohly staré základy oschnout. U novostaveb ukládáme drenáž rovnou.

Ještě problematičtější je rozhodování o drenáži v zahradě a o způsobu odvádění a vsakování vody. Bez odborného průzkumu to už vůbec nelze. Hospodaření s vodou v zahradě je citlivá, choulostivá záležitost. Naopak bychom si měli přát, aby se zde co nejvíce vody udrželo, na druhou stranu je ale nežádoucí mokřina, kde nám stejně neporoste, co bychom si přáli. 

Znáte svejly?

Zajímavým, tradičním a vlastně nejjednodušším i nejlevnějším řešením jsou takzvané svejly. Svejly nám rozvádí vodu po zahradě, jak potřebujeme, a přitom ji zadržují. Ovšem hodí se jen do větších, členitějších zahrad. Svejly jsou dnes v našich zahradách spíše raritou, ovšem zcela neprávem opomíjenou. Vybudování systému svejlů vyžaduje zahradu alespoň mírně svažitou. Pokud je pak vybudujeme správně, rozvedou vodu po zahradě do míst, kde je jí nejméně a odvedou ji z míst, kde je jí nejvíce. Dosáhneme tedy rovnováhy. Především z horních částí svahů a prudkých kopců voda rychle odtéká a právě svejly ji dovedou zadržet.

Výraz svejl vznikl z anglického slova swale (příkop, průleh). Jde tedy o systém mělkých příkopů, které zadržují a rozvádějí vodu po svažitých pozemcích. Důležitý je sklon svejlů, jelikož stejně jako v případě gravitační kanalizace, využívají i svejly gravitaci. Voda prostě stéká díky gravitaci z kopce dolů. Svejly tedy lze vybudovat i na pozemcích rovinatých, ovšem bude různá jejich hloubka – potřebujeme sklon. A dlužno říci, že takové provedení svejlů je poměrně náročné. Proto se na rovinatých pozemcích využívají pro kumulaci vody jezírka a nebo propojovací kanály.

Svejlů známe více typů, jejichž podoba a funkce jsou různé. Přitom je každý systém svejlů svým způsobem unikátní. Oproti drenáži voda v zahradě díky svejlům zůstává a provedení je o řád jednodušší a levnější. 

Vodorovné svejly jsou vedené po vrstevnici a brání rychlému odtečení vody ze svahu do údolí. Tyto svejly zadrží proud stékající vody a zajistí její vsáknutí do půdy. Zavodníme díky nim i suchá místa na strmých svazích.

Šikmo vedené svejly vodu naopak příliš nezadržují, ale rozvádějí ji rychle po celém pozemku. Zavodníme tak suchá místa a odvodníme ta příliš mokrá. Stává se též, že se pod svejly začnou tvořit neviditelné rezervoáry vody, ke kterým rostliny směřují své kořeny.

Neexistuje univerzální řešení svejlů, vždy musí být přizpůsobené konkrétnímu pozemku. V úvahu se bere rozloha pozemku, sklon, průměrný úhrn srážek, nasákavost zeminy, typ podloží atd.. Tomu se pak přizpůsobuje šířka i délka svejlů. V běžné zahradě budou svejly hluboké a široké v řádech nejvýše desítek centimetrů, na rozsáhlých pozemcích budou široké až v řádech metrů, ovšem mělké, a k jejich vybudování potřebujeme těžkou techniku. Velmi problematické je určení hloubky svejlů, musíme pro tento účel znát vodní poměry při deštích v konkrétní lokalitě.

Stability svejlu dosáhneme tím, že nám obroste trávou a jinými rostlinami. Vytvoří se tedy travním drn a též kořeny dalších rostlin svejl zpevní. V běžné zahradě si svejl snadno odhadneme a vykopeme sami, na rozsáhlých plochách je dobré poradit se s odborníky. Svejl si nejlépe navrhneme pozorováním déle trvajících přívalových dešťů. Voda si sama ukáže, kudy chce jít, načež my rozhodneme, kam skutečně půjde, a kde ji zadržíme.

U svejlů je důležité zajistit šikmé náspy, nesmí to být výkopy, jelikož budeme zatravněný svejl prostě sekat, stejně jako okolní travní plochy. Vyvýšenou hranu svejlu je třeba budovat ze spodní strany a vyplatí se v tomto případě vyztužení např. dřevem, kameny apod.. Na dno svejlu se ukládá organický materiál (dřevo, hobliny, sláma, posekaná tráva, seno, …), jelikož ten při deštích dobře nasakuje vodu a udrží vláhu delší dobu. Tento materiál je třeba doplňovat, protože prostě tleje a stává se z něj humus.

Nakonec platí, že vybudované svejly se stanou i architektonickým doplňkem zahrady, který zajistí její členitost. Svejly též mohou být velmi krátké, pokud jsou budované třeba na svazích u stromů, jimž tak zajišťují dostatek vláhy. A opravdu jde o velice chytré řešení, vlastně vytváříme jakýsi samozavlažovací systém.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com