Kdy můžete kácet stromy

Další problém přinášejí stromy, které nás takzvaně „přerostou.“ V soukromých zahradách a obytných zónách mohou přerostlé stromy představovat v konkrétních případech riziko. Stromy ale kácíme i z dalších důvodů – když chceme změnit podobu své zahrady, když řešíme nový stavební záměr na pozemku, nebo když chceme omladit ovocné dřeviny na pozemku.

I když jsou však stromy a keře na našem pozemku naším majetkem, nemůžeme je pokácet, kdykoli se nám zachce.

Kácení stromů a legislativa

Zákon číslo114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny hovoří ve svém 8. odstavci o tom, kdy můžeme stromy kácet. Stanoví, že je to možné pouze v době takzvaného vegetačního klidu, čili v období od začátku října do konce března. Mimo období vegetačního klidu lze kácet jen ty stromy, které bezprostředně ohrožují majetek nebo lidské životy a zdraví.

Přitom platí, že stromy, které mají v obvodu svého kmene více jak 80 cm, můžeme pokácet pouze na základě povolení orgánu ochrany přírody. Každá obec a město stanoví obecními vyhláškami, na koho je třeba se obrátit. Ve městech je to nejčastěji kompetentní Odbor ochrany životního prostředí magistrátu daného města, v obcích zase příslušný obecní úřad. V konkrétních případech je dokonce možné strom pokácet a tuto skutečnost oznámit až dodatečně. 

A pozor, byrokracie ohledně kácení stromů není vůbec zbytečným šikanováním. Mnohé obce mají stromy na svém území podrobně zdokumentované včetně fotodokumentace. Snadno vám tedy dokáží, že na daném místě strom stál, a že jste jej pokáceli neoprávněně, bez jejich souhlasu.

Zákon neupravuje povinnost kácení stromů odborníkem na soukromé zahradě či parcele, to však neznamená, že jde o jednoduchou záležitost. Bez jakýchkoli zkušeností se jedná více o hazard. Je vhodnější, když stromy kácí kvalifikovaná osoba s odpovídajícím vybavením a zkušenostmi. Důležité je i další zpracování pokáceného stromu. Okrasné listnaté i jehličnaté dřeviny lze použít jako palivové dřevo, ale i jako surovinu určenou k výrobě produktů ze dřeva. Dřevo ovocných dřevin je zase vhodné k uzení v domácích udírnách.

Které stromy a keře můžete kácet bez povolení

Bez povolení lze kácet pouze stromy, které mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod menší jak 80 cm. Bez povolení lze také kácet keře, pokud celková výměra porostu nepřesahuje 40 m². Pozor však, tato pravidla platí pouze pro fyzické osoby, nikoli pro osoby právnické. Bez povolení lze také kácet stromy a keře, jejichž „stav zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo může způsobit hmotnou škodu značného rozsahu“ (stromy poškozené větrem nebo bouřkou – bleskem, povodní, poničené škůdci až do té míry, že hrozí vyvrácení či lámání větví). Je však nutné jejich pokácení oznámit do 15 dnů místně příslušnému orgánu ochrany přírody.

Navíc platí, že bez povolení nelze kácet stromy a keře, které patří do významného krajinného prvku (historické zahrady a parky, aleje, mokřady, meze, remízky, …) a které stojí v chráněném území, případně jsou dokonce označeny jako památné. 

Které stromy a keře musíme kácet s povolením

O povolení musí vždy žádat právnické osoby (podnikatelské subjekty a organizace), pro které neplatí žádné výjimky! Fyzické osoby musí žádat o povolení vždy, když strom rostoucí na jejich pozemku má ve výšce 130 cm nad zemí obvod větší jak 80 cm a když celková výměra keřového porostu překračuje 40 m².

Žádost o povolení k pokácení dřeviny rostoucí mimo les musí vždy podat majitel (vlastník) pozemku, případně i jeho nájemce, pokud doloží písemný souhlas majitele pozemku s notářsky ověřeným podpisem. Žádost musí mít uvedeno jméno a adresu žadatele, výpis z Katastru nemovitostí (ten dokládá vlastnictví či nájemní vztah), popis dřevin určených k pokácení (druh, počet, výměru porostu a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí), zdůvodnění žádosti a v konkrétních případech i situační nákres dřevin v katastrální mapě. 

Je také možné, že orgán ochrany přírody podmíní své povolení „přiměřenou náhradou“ - náhradní výsadbou stromů nebo keřů. Kompenzují se tak ekologické škody, které vznikly kácením.

Pokud máte na svém pozemku dokonce vzácné stromy či krajinotvorné dřeviny zajímavého vzhledu a růstu, bude nutné přiložit k žádosti dendrologický posudek, který ochotně vyhotoví specializované firmy, zabývající se kácením stromů. Posudek může vypracovat i takzvaný „rostlinolékař.“

Sankce za porušení zákona

„Černé“ kácení dřevin se skutečně nevyplácí. Podle § 87 a 88 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny vám může být udělena pokuta až 5.000 - pokud nesplníte ohlašovací povinnost či neprovedete stanovenou náhradní výsadbu, až 10.000 korun - pokud bez povolení pokácíte dřevinu rostoucí mimo les a až 50.000 korun - pokud zničíte památný strom či bez povolení pokácíte či závažně poškodíte skupinu stromů. Pro podnikající právnické i fyzické osoby pak platí při pokácení dřeviny či skupiny dřevin, nesplnění ohlašovací povinnosti či náhradní výsadby pokuta ve výši až 500.000 korun.

Co říká 'Lesní zákon'

Zákon číslo 289/1995 Sb (takzvaný Lesní zákon) pojednává o dřevinách na lesních pozemcích. Pokud ohrožují majetek, zdraví a životy, je podle něj možné provést adekvátní bezpečnostní opatření. Musíme si však zajistit souhlas vlastníka lesa (v potaz se bere i jeho nesouhlas). Žádost o povolení pokácení stromu může podat vlastník ohrožené nemovitosti či osoba, která se cítí být konkrétní dřevinou ohrožena, nebo má obavy o zdraví dalších osob. Pozor však - bez vyjádření (souhlasu) nesmí nikdo pokácet dřevinu svévolně. Pokud chcete žádost podat, musíte mít s sebou doklady pro svou identifikaci, nachystané odůvodnění, svůj návrh řešení a také dokumenty, které identifikují dotčené pozemky včetně jejich vlastníků. Potřeba dalších dokumentů bývá zmíněna na úředních deskách obcí a měst. Ve městech se žádost podává na odboru životního prostředí, v obcích na obecních úřadech.