Takzvané venkovní ibišky jsou v našich klimatických podmínkách zastoupeny téměř jediným druhem, ibiškem syrským (Hibiscus syriacus). Vyšlechtěno bylo mnoho odrůd a kultivarů, z nichž nejpůsobivější jsou například kultivary plnokvěté. A pokud vybereme ibišku syrskému vhodné stanoviště a správně o něj pečujeme, doroste nám po letech až do velikosti malého stromku, každoročně nám bohatě rozkvetlý vykouzlí úsměvy na tváři a my se budeme dmout pýchou před sousedy a návštěvami.
Venkovní ibišek, tedy v našem případě především ibišek syrský, pokvete po celé léto. Poměrně pozdě obráží listy, obvykle až v pozdním jaru, navíc musíme vzít v úvahu i fakt, že tento ibišek je třeba upravit každoročně právě brzy na jaře řezem, kdy odstraníme až cca jednu třetinu délky letorostů. Jde o typickou rostlinu plného léta. Některé velkokvěté odrůdy mají přitom květy velké až patnáct centimetrů a probarvené v široké škále odstínů (od bílé až po sytě červenou). Sice platí, že jednotlivé květy ibišků kvetou velmi krátce (nejčastěji jeden až dva dny), každý den však rozkvétají nové. A to obvykle od června až do konce září. Samozřejmě ale v závislosti na počasí, půdních podmínkách, zálivce, slunci a výživě. Například za letošního chladného, deštivého a málo slunného léta se právě ibiškům v zahradách tolik nedaří.
Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) je vyšlechtěným druhem ibišku, pocházejícím ze západní Asie. Snáší dobře prudké slunce i mráz v zimě, ovšem vůbec nebylo snadné jej vyšlechtit, jelikož se první odrůdy sice vyznačovaly dostatečnou mrazuvzdorností, barvy květů však měly nevýrazné a květy byly malé. Dnes však již můžeme prodávané generace odrůd považovat za nejkrásnější v létě kvetoucí rostliny. A sortiment těchto odrůd se každým rokem rozrůstá.
Ibišek ozdobí trvalkový záhon, stane se solitérem a vytvoří i působivou skupinu, hodí se také do chráněných předzahrádek a v mobilních nádobách ozdobí terasy a balkóny. Z ibišků syrských dokonce můžeme vypěstovat živý plot.
Oblíbené kultivary ibišku syrského
Ibišek syrský dnes nabízí odrůdy s květy jednoduchými i plnými, jednobarevnými i dvoubarevnými, menšími i většími. Velice oblíbené jsou například kultivary Hibiscus syriacus Woodbridge (růžově fialové květy), Oiseau Blue a Marina (modře kvetoucí), Red Heart (s bílými okraji květů a černým středem), William R. Smith a Jeanne d´Arc (sněhobílé květy), Purple Rufless (tmavě růžové až slabě fialové květy) a Lady Stanley (světlejší odstíny než Purple Rufless). Vitální a mrazuvzdorný je též druh Hibiscus Mauvelous s neobyčejně velkými květy o průměru více jak 15 cm. Kromě keřovitých forem si též lze pořídit ibišky roubované na kmínku tvořící nízké stromky.
Hledáme stanoviště pro ibišek
Zásadním pravidlem je pro ibišky slunné stanoviště, tedy místo vystavené plnému slunci. Vyhýbáme se mrazovým kotlinám a návětrným stanovištím, mrazivé větry a silné přízemní mrazy by mohly poškodit i mrazuvzdorné odrůdy ibišku. Dostatek sluníčka přímo ovlivňuje kompaktní vzhled rostlin a především bohaté a kvalitní kvetení. Čím méně je sluníčka, tím výrazněji ubývá květů. Ve stínu navíc vypěstujeme rostliny nevzhledné a náchylnější na choroby a škůdce. Půdu vyžaduje ibišek bohatou (humózní), hlubokou, středně vlhkou a dobře propustnou.
Pěstujeme venkovní ibišek
Ibišek raší velmi pozdě, vlastně patří mezi nejpozději rašící rostliny v zahradách. O to intenzivněji pak začne růst a právě v tuto dobu je třeba začít s pravidelným hnojením. Nesmí také zapomenout s hnojením skončit na konci srpna, abychom rostliny před zimou neoslabili, aby mohla dostatečně vyzrát jejich pletiva. Po odkvětu je také třeba odstranit cokoli, z čeho by mohly vzniknout plody, obzvláště mladé rostliny plození velmi vysiluje. I přes značnou mrazuvzdornost je třeba mladé rostliny ibišku ochránit přikrývkou například z chvojí, případně zastínit před zimním sluníčkem.
To by mohlo za teplejších dní prohřát tenké větvičky a rostlinu tak aktivovat k postupnému rašení. Následné mrazy by pak ibišek poškodily. Starší ibišky stačí jako ochranu před mrazem mulčovat například vyšší vrstvou kůry okolo kořenového krčku. Použít lze i kvalitní kompost či dřevní drť a nebo štěpku. Mobilní nádoby s ibišky však venku nenecháváme, raději je uschováme do chladné místnosti, kde však nemrzne. Další možností je uložit ibišek včetně nádoby před zimou do půdy.
Ibišky zásadně tvarujeme a zmlazujeme brzy na jaře, nikdy ne na podzim či v zimě. Radikální zmlazení též ibišky snesou v létě. Pokud chceme ibišek množit semeny, necháme nějaké plody dozrát (semena dozrávají na keřích v tobolkách). Ke svému klíčení semena potřebují teplotu 22 až 24 °C. Vyséváme zásadně do výsevného substrátu, do hloubky cca 1 cm, ideálně do skleníku či pařeniště. S klíčením semínek musíme být trpěliví, trvá cca měsíc. V létě můžeme sazeničky vysadit do zahrady. Jestliže jim do podzimu již zdřevnatí stonky, pouze je ochráníme před mrazem například chvojím, pokud nezdřevnatí, musíme je na první zimu uklidit do chladnější místnosti. Dost často se též stává, že se nám ibišek vysemení a my najdeme semenáčky v jeho blízkosti. Dalším možným způsobem množení je řízkování dvouletého vyzrálého dřeva.
