Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?
Slovanská lípa zapustila kořeny až v naší ústavě
Slovanská lípa je vlastně pověstná ZNOUZECTNOST, jak se jmenuje jedna známá česká punková kapela. Původním symbolem evropských Germánů, Keltů a později i Slovanů byl totiž dub. Jenže ten Slovanům vyfoukli jako oficiální symbol právě potomci kmenů germánských. Stalo se to na Všeněmeckém sjezdu, kde si Němci zvolili dub za svůj symbol, čímž jej bez zeptání vzali vlastně všem ostatním potomkům indoevropských kmenů. Tak to alespoň vnímali tehdy znepřátelení Slovani. Jenže v záloze byl naštěstí ještě jeden indoevropský symbol – lípa. A ta byla zvolena na Všeslovanském sjezdu jaksi natruc právě Němcům.
)
Údajně měl lípu navrhnout jako národní symbol František Ladislav Čelakovský, přičemž vůbec netušil, že se tak stane jediným symbolickým stromem na světě, který zapustí své kořeny až do ústavy země. Státní symbol a národní symbol jsou prostě dnes spojeny s naší zemí stejně jako trikolora a dvouocasý lev. Jenže lípu si za svůj symbol zvolily i další slovanské národy (1. otázka kvízu).
)
Když je horko, chce to stín
Potřebujete za veder stín? Hodně stínu? Od toho jsou přece stromy také. A někde především. Do symboliky konkrétních zemí se tak dostal například baobab, fíkovník badyán, cedr a další mohutné, rozložité a košaté dřeviny. Stejně tak věkovité. I na ně přijde v našem kvízu řeč. A ne náhodou. Třeba cedr by mohl hravě doplnit skladbu jehličnatých dřevin i v našich parcích. A možná i přírodě. Bohužel na to nechce slyšet nikdo vyvolený, žádná hlava pomazaná.
)
Prioritně bychom se v kvízu mohli zabývat jen evropskými symbolickými dřevinami, jenže nakouknutí pod pokličku exotičtějších zemí, jejich zvyků a symbolů, spojuje svět. Těžko pochopíte, proč se stal symbolem třeba fíkovník badyán, když nebudete vědět, že pod ním s oblibou rozkládali po tisíce let své zboží obchodníci. A od obchodu k Bohu je to již jen malý kousek. V dnešní době určitě a tenkrát to rozhodně nebylo jiné.
A pak jsou zde i určité libůstky. Třeba oliva, respektive olivovník. Ten by mohl být národním symbolem rovnou mnoha zemí, ale není, zato palmy to válí napříč světem. Osobně si myslím, že důvody jsou dva. Kromě jejich užitečnosti také snadné grafické ztvárnění a jejich jednoznačná rozpoznatelnost. Palmu prostě pozná každé malé dítě i u nás, přestože v naší přírodě není původní žádná a žádná zde ani neroste. Stačí jen pár tahů štětcem. Palma je stejně výrazným symbolem, jako třeba slon a žirafa. „Co to je za zvířátko, maminko? Nějakej divnej králíček? Nebo myška?“ „Nene, maličký, to je kuna…“ Se slonem byste takový problém rozhodně neměli. Ale zpět ke dřevinám, které potkáváme v přírodě, parcích a botanických zahradách. Mnohé z nich pěstujeme na svých pozemcích, některé jsou oblíbenými pokojovkami a jiné bonsajemi. Ponořte se do našeho kvízu.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, energiestromu.cz, ptejteseknihovny.cz, novinky.cz, ctidoma.cz, silvarium.cz, rozhlas.cz, denik.cz
Kvíz: Národní stromy světa. Poznáte, které země se pyšní konkrétními stromy?
Stromy jsou fenomén. Nikdo je nepřehlédne, poskytují nám ochranu, dřevo na výstavbu a výrobu předmětů, teplo, zdraví i potravu. Jsou však i symboly spirituálními, historickými a dokonce politickými, což se stalo zrovna lípě a dubu. Mnoho zemí vyjadřuje svůj vztah ke konkrétní dřevině tak, že je rovnou považována za národní symbol. Oficiální i neoficiální. Poznáte, která dřevina patří ke které zemi a naopak?
