Silvestra a Nový rok slavíme různě. Někdo dodržuje staré tradice, jiní si jednoduše „dají do zobáku“ a 1.1. si léčí kocovinu. Obzvláště západní svět propadl silvestrovskému alkoholismu. Ale třeba v Peru si sousedé dávají doslova “po čuni“, čímž si zlepšují své vztahy. Jinde jsou v oblibě několikadenní vodní bitvy, svátek Silvestra však lze trávit i na hřbitově, někde házejí z okna na Nový rok nábytek a onde se hromadně líbají, hází talíře na dveře, nebo trápí chudáčky vačice. V našem kvízu jsme promíchali zvyky naše místní se zajímavostmi ze světa.
Jiný kraj, jiný mrav. A právě to platí i pro silvestrovské a novoroční oslavy, zvyky a pověry. Ne všude je dokonce vítán Nový rok ve stejnou dobu, protože lidé nevychází vždy ze stejného kalendáře. Ostatně ani Štědrý den nebýval ani dříve vždy 24. 12., pokud se projdeme historií. Odkdy se ale slaví Silvestr? Stojí za ním papež Silvestr I., 33. papež katolické církve, který vládl na svou dobu neuvěřitelných 21 let a zemřel právě 31. 12., konkrétně v roce 335 n.l.
)
Papež Silvestr I. se snažil šířit křesťanství a zažil kvůli tomu i persekuce, nakonec však byl blahořečen. Posmrtně se stal svatým Silvestrem, patronem dobré úrody a ochráncem domácích zvířat. Co však hlavně, jeho smrtí skončilo pronásledování křesťanů a začala zlatá éra církve. Právě kvůli tomu začaly v západní civilizaci každoroční silvestrovské oslavy, z celosvětového pohledu však jde o oslavy Nového roku.
Když se zanoříme do historie, nebylo datum Nového roku dlouho vůbec jednoznačné, v různých zemích a staletích připadal Nový rok na 1. březen, 25. březen, 25. prosinec a dokonce i na dobu Velikonoc. Začátek církevního Nového roku se pro změnu slaví o první adventní neděli (nejdříve 27. listopadu a nejpozději 3. prosince). Současná silvestrovská noc je datovaná až od 16. století, kdy byl ve většině západních křesťanských zemí přijat gregoriánský kalendář, který přisoudil začátek nového roku (Nový rok) právě na 1. leden.
V muslimských zemích se pro změnu řídí takzvaným lunárním kalendářem, který vychází z pohybu měsíce. Třeba v Íránu se Nový rok slaví 21. března. Několik týdnů předtím vysévají obilná zrna do mělkých květináčů, aby stačila do Nového roku vzejít jako symbol nového života. Lunárním kalendářem se řídí například i v Číně a ve Vietnamu. A dokonce pyrotechnika je při těchto oslavách mnohem intenzivnější než u nás, nejde totiž jen o efekt, ale především o odhánění zlých duchů. V Číně jsou pak výbuchy doplněny spoustami všudypřítomných lampiónů, bilióny lampiónů na miliardu Číňanů. Vietnamci si pro změnu přivolávají úspěšnost nastávajícího roku návštěvami. První návštěvník je netrpělivě vyhlížen, protože zásadně ovlivní průběh nastávajícího roku.
Oslavy příchodu nového roku navíc trvají od úplňku do úplňku a každý z těchto dní má svůj význam a charakter. Jeden den je věnován předkům, jiný přátelům a příbuzným, další se na návštěvy naopak chodit nesmí, přineslo by to smůlu, jiný den je věnován snachám a zeťům, kteří musí vyjádřit úctu tchyním a tchánům, prostě blázinec… A třeba hned druhý den nového roku si užijí psi, ke kterým jsou v tu dobu lidé laskaví a podstrojují jim. Je to den “zrození všech psů“. Hned další den se ale psi už smí zabíjet a jíst. Jsme prostě lidé různí, co je pro jedny nepředstavitelné, je pro jiné samozřejmostí.
Vyzkoušejte si náš kvíz, kde střídáme zvyky a tradice tuzemské s těmi světovými.
Zdroj: autorský text - Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia
Kvíz: Silvestrovské a novoroční zvyky u nás a ve světě
Ohňostroje, novoroční přípitek, oslavy, tanec, zábava až do rána, to je Silvestr, respektive oslava příchodu Nového roku a loučení se s tím starým nejen u nás a v Evropě, ale ve velké části světa. V jednotlivých zemích se však k těmto oslavám vztahují různé tradice. A mnohé se od těch našich liší na sto honů. Znáte je?
