Když zlá macecha poslala ve známé pohádce Marušku v zimě pro jahody, jaképak myslíte, že si díky dvanácti měsíčkům mohla natrhat? Samozřejmě lesní, tedy zřejmě plody jahodníku obecného, který však možná vůbec nestál za vyšlechtěním současných velkoplodých odrůd. Přesto však na naše stoly, respektive do našich úst, nezastupitelně patří. I když si v lese nasbírat byť jen hrníček drobounkých lesních jahod není vůbec snadné a zabere to dost času. Oproti tomu sklizeň borůvek či brusinek, když se urodí, je mnohonásobně rychlejší.
Od doby kamenné až po klášterní zahrady
Archeologové zjistili, že lidé si pochutnávali na jahodách již v době kamenné a je dosti pravděpodobné, že i dříve. Ovšem první dochované zprávy o konzumaci jahod pochází z dob, kdy žil známý řecký lékař Hippokratés (nar. 460 př. n. l.). V oblibě byly i ve starém Římě a ve středověku si mniši pěstovali lesní jahody ve svých klášterních zahradách.
)
Potíže s jahodovou historií
Abychom si dnes mohli pěstovat na záhonech a v truhlících krásné velké jahody, musela být nejprve objevena Amerika a vlastně úplně celá. Současný jahodník velkoplodý (Fragaria ananassa) totiž vznikl zřejmě křížením jahodníku virginského (Fragaria virginiana) a jahodníku čilského (Fragaria chiloensis). Zprvu přitom vůbec nešlo o nějaké křížení odborné, vědecké, stál za ním prý obyčejný zahradník mlsného francouzského krále Ludvíka XV. Antonie Duchesne. Jenže letopočet 1766 není přesný, jelikož byly rostliny jak jahodníku virginského, tak čilského přivezeny do Evropy již na začátku 18. století a samostatně neplodily. Teprve při jejich náhodném sesazení došlo zřejmě k opylení. A teprve za padesát let, tedy v roce 1766, bylo oficiálně oznámeno zkřížení obou druhů a vypěstování takzvaného jahodníku velkoplodého čili ananasového (Fragaria grandiflora synonymum Fragaria ananassa). A tato skutečnost byla přiřknuta Duchesneovi. Zřejmě rovnou francouzským králem.
)
Některá starší literatura však uvádí jako základ jahodníku velkoplodého nalezení křížence kultivaru druhu jahodník obecný Fragaria vesca var. Alpina, který byl objeven v roce 1761 v Alpách na hoře Mt. Ceris, a neodnožující variety druhu Fragaria vesca var. efflagelis objevené v roce 1748. A právě jahodník obecný (Fragaria vesca) pak prý dal základ měsíčním a později jednouplodícím odrůdám velkoplodého jahodníku. Jenže současné genetické testy ukazují spíše na severoamerický původ jahodníku velkoplodého, takže jde zřejmě jen o velkou jahodně-literární blamáž. Stejně jako skutečným autorem zřejmě nebyl Antonie Duchesne.
)
A aby toho nebylo málo, existuje ještě další hypotéza plynoucí z dalších dobových záznamů. Botanik Ludvíka VIII. Jean Robin přivezl jahodník Fragaria virginiana, jehož plody byly malé, ale silně aromatické. Z tohoto druhu byla vypěstována odrůda 'Black Prince'. Duchesne, zmíněný francouzský královský zahradník, pak sesadil tehdy dovážené čilské jahody Fragaria chiloensis a virginské Fragaria virginiana spolu s jahodníkem trávnicí (Fragaria viridis). Tento kříženec byl pak uveden do prodeje jako 'Brestlinge'. Oproti tomu plodní kříženci Fragaria moschata a Fragaria virginiana byli prodáváni jako 'Montreuse'. Oba kříženci byli poté začleněni do šlechtění Fragaria × ananassa. Příliš však neplodili a teprve až v Holandsku vznikl náhodným výsevem plodný semenáč kultivaru 'Ananas Holandie' (Holandská ananasová). Potvrzeno je také tehdejší časté pěstování neodnožující variety druhu Fragaria vesca var. efflagelis v Evropě.
Je vidět, že kolem jahod byl velký “humbuk“ již od samých počátků jejich šlechtění.
)
Dvě jisté předchůdkyně současných velkoplodých odrůd
Ať již byla skutečná historie šlechtění jahodníku velkoplodého jakákoli, je základem dnes pěstovaných velkoplodých odrůd jahod odrůda 'Bismarck' a z ní vypěstovaná odrůda 'Pan American.' Právě z nich vyšel i zakladatel jahodářské tradice v ČR Rudolf Strimpl. Ten se o pěstování a popularizaci jahod na našem území zasloužil na konci 19. století, kdy působil na Neveklovsku.
V současné době čítá světový sortiment jahod (jahodníků) mnoho set odrůd. Pěstovány jsou v mnoha zemích světa na obrovských plantážích a poslední desítky let také hydroponicky. Roční světová produkce jahod je více jak dva miliony tun, přičemž jde o velice výnosné zboží.
)
Skromnost a tradice ukazují na lesní jahody
Zůstaneme-li však u jisté skromnosti a tradice, můžeme v zahradě pěstovat bez nároků na obrovské výnosy i odrůdy našich původních jahodníků, lidově jim vlastně říkáme lesní jahody.
Jahodník (Fragaria) je rostlinný rod patřící do čeledi růžovité (Rosaceae), který zahrnuje přibližně 20 původních druhů rozšířených především v mírném až subtropickém pásu severní polokoule. Přesahem do Jižní Ameriky je pak právě výše zmíněný druh jahodník čilský (Fragaria chiloensis). U nás roste v přírodě jahodník obecný (Fragaria vesca), který je na našem území vůbec nejrozšířenější. Vyskytuje se od nížin až po montánní, případně také subalpínský stupeň (Krkonoše). Roste na půdách humózních, vlhkých i mírně suchých.
)
)
Podobné ekologické nároky pak má náš druhý druh jahodníku, totiž jahodník truskavec (Fragaria moschata).
)
)
A třetí druh, drobnější jahodník trávnice (Fragaria viridis), je pak teplomilnější a preferuje sušší půdy na bazických podkladech. Nevyskytuje se tedy v běžném kyselejším prostředí českých lesů, hledejte jej spíše na jihu Moravy.
)
)
Lesní jahody v zahradě
Chcete-li ve své zahradě lesní jahody, můžete si pořídit základní druh jahodníku obecného (Fragaria vesca), tedy jeho sazenice. Ne, nevyrýpávejte je v lese, i když zakázané to není, prostě si je za pár korun kupte a namnožte další. Tyto sazenice jsou vhodné na plné slunce i do polostínu. Jejich plody jsou středně aromatické, sladké a jak je známo velmi drobné. Pěstují se pro chuť, ale i jen okrasu, říká se jim také jahody měsíční.
Velmi zajímavá je odrůda Alexandria s velmi sladkými plody aromatické chuti, která plodí v červenci a srpnu a netvoří výhony. Doporučit můžeme také odrůdy Rujana a Tubby. Plody obou mají lahodnou a aromatickou chuť a sazenice jsou z výsevů dostupné obvykle až od dubna.
)
Kdo chce zůstat u velkoplodé klasiky
Většina z nás určitě zná velkoplodé odrůdy Carmen a Senga (Sengáno), pokud však vsadíme na další kultivary, lze si sklizeň jahod rozložit do celého léta. Vybírat lze například z odrůd Polka, Dita, Valika, Ilona, Frikonza a Olívie. Seřazeny jsou za sebou podle ranosti. A když výběr ještě více zjednodušíme, ostatně v zahradách nám opravdu obvykle nejde o maximalizaci krátkodobého výnosu, jednoduše vsadíme na kultivary stáleplodící, které nás budou těšit svými plody po celé léto, i když jich nebude naráz nikdy mnoho. Stačí o takové sazenice požádat svého zahradníka, poradit se s ním.
Zdroj: wikipedia.org, lebis.cz, ireceptar.cz, pestik.cz, zahrada.cz, prirodnizahradytrejbal.com
)
)
)
)
Další články o jahodnících, jahodách a jejich pěstování:
- Trpíte alergií na jahody? Zkuste pěstovat jahody bílé, tedy jahodníky s bílými plody
- Jak pěstovat jahody na malé ploše, a nemuset se při sklizni ohýbat
- Jak na jaře pohnojit jahody
- Jak na jaře pečovat o jahodníky
- Úrodu jahod jsme si užili a zpracovali, jak ale pečovat o jahodníky po odplození
- Zaručené triky, jak jahodníky přesvědčit k bláznivé úrodě jahod
- Sezóna jahodových sklizní je v plném proudu, jak prodloužit životnost jahod
- Jak založit v dubnu nové jahodiště a jak o záhony s vysazenými jahodami pečovat
- Jarní hnojení jahodníků je prvním krokem k bohaté sklizni
- Bramborová anebo jahodová pyramida? Na malém pozemku vysadíte do pyramidy cokoli
- Jak si postavit jahodovou pyramidu
- Je nejvyšší čas na výsadbu jahod!
- Jak to zařídit, abychom se za rok dočkali záplavy červených plodů jahod?
- Nezmeškejte ideální dobu pro výsadbu jahodníků, je jí právě srpen!
- Toužíte po svých jahodách a máte málo místa? Pěstujte je vertikálně
- Péče o rostliny jahodníku po sklizni
- Péče o jahodníky po sklizni jahod nekončí
- Jak v zahradě využít piliny a hobliny, kam se hodí a kde dobře poslouží
- Co znamená pojem jedlý les a jaké rostliny jsou zde vysazovány
