Česká republika má po Lucembursku a Estonsku třetí nejvyšší emise oxidu uhličitého na hlavu z evropské osmadvacítky. Evropská komise přitom navrhuje pro rok 2030 závazný cíl snížení emisí oxidu uhličitého o 40 %. Knauf Insulation ukazuje, jak lze emise v průmyslu účinně snižovat. Jednou z významných oblastí, které skýtají prostor pro omezení emisí je doprava. Společnost v severočeské Krupce vyrábí minerální skelnou izolaci pro třiadvacet evropských zemí. Izolace určená pro nejvzdálenější trhy Turecka a Rumunska se v roce 2013 začala přepravovat místo kamiony po železnici.
Změna logistiky závodu Knauf Insulation ušetřila během posledních 15 měsíců 424 tun ekvivalentu emisí CO2. To je množství, které za rok v České republice vyprodukuje bezmála 600 automobilů.
„K přepravě po železnici využíváme vagóny, které mají dvakrát větší kapacitu než dosud používané kamiony. Kromě rychlosti dodání se tak snižuje na polovinu také počet cest nezbytných k doručení izolace do cílové destinace. Zároveň po přechodu na železnici potřebujete pouze poloviční skladovou kapacitu na obou stranách trasy,“ říká o úspoře Jitka Rispoli, manažerka logistiky Knauf Insulation.
„Na doručení zboží do Rumunska jsme dříve potřebovali tři dny od obdržení objednávky. Do Turecka dokonce dní pět. Nyní nám stačí jeden respektive dva dny,“ dodává Jitka Rispoli.
Největší překážku pro větší objem přepravy po železnici dnes představuje chybějící harmonizace provozu na tratích mezi jednotlivými státy. „Těším se, že jednou uvidíme, to co se nám povedlo nastavit mezi Českem, Tureckem a Rumunskem, fungovat i na zbytku kontinentu,“ dodává Rispoli.
„K přepravě po železnici využíváme vagóny, které mají dvakrát větší kapacitu než dosud používané kamiony. Kromě rychlosti dodání se tak snižuje na polovinu také počet cest nezbytných k doručení izolace do cílové destinace. Zároveň po přechodu na železnici potřebujete pouze poloviční skladovou kapacitu na obou stranách trasy,“ říká o úspoře Jitka Rispoli, manažerka logistiky Knauf Insulation.
„Na doručení zboží do Rumunska jsme dříve potřebovali tři dny od obdržení objednávky. Do Turecka dokonce dní pět. Nyní nám stačí jeden respektive dva dny,“ dodává Jitka Rispoli.
Největší překážku pro větší objem přepravy po železnici dnes představuje chybějící harmonizace provozu na tratích mezi jednotlivými státy. „Těším se, že jednou uvidíme, to co se nám povedlo nastavit mezi Českem, Tureckem a Rumunskem, fungovat i na zbytku kontinentu,“ dodává Rispoli.
Snižování emisí oxidu uhličitého v České republice
Aktuálně platný evropský klimaticko-energetický balíček (tzv. 20-20-20) zakotvil cíl 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (oproti roku 1990). Komise letos navrhla, že pro rok 2030 by cíl snížení emisí měl být 40%. Díky poklesu těžkého průmyslu po kolapsu centrálního plánování má ČR emise již dnes o více než 30% pod úrovní z roku 1990. Přesto je však pozice ČR k cíli pro rok 2030 zatím skeptická. Zatímco jiné země, jako např. Velká Británie, navrhují uvažovat dokonce o 50% snížení, ČR oficiálně hovoří o cíli jen 35%. Jednání se zřejmě protáhnou až do konce letošního roku.„Klimatické cíle nepředstavují nutně jen problémy, jak je to někdy ze strany některých průmyslových hráčů prezentováno. Inovace, zefektivňování procesů a snižování energetické náročnosti je pro průmysl naopak příležitostí. Ušetřené náklady znamenají lepší konkurenceschopnost pro nás jako firmu a ušetřené emise zase přínos pro životní prostředí. Není sporu o tom, že klima lze chránit metodou win-win.“ říká Ondřej Šrámek, manažer pro udržitelnost Knauf Insulation.