S horkem v interiérech se dá bojovat i bez klimatizace (Zdroj: Shutetrstock) Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Že to v létě bez klimatizace přežít nejde? Inu, jde. Je to sice trochu pracnější a méně pohodlné, než prosté zmáčknutí knoflíku. Ale zato úspornější, ekologičtější a celkově rozumnější. Snížit teplotu domácnosti na komfortních 21°C každý den vás totiž v součtu přijde dost draze. Lepší je snaha neměnit lusknutím prstu klima ve svém okolí, ale spíš se vhodným chováním a nenápadnou přípravou na horko snažit adaptovat a umenšit je.

Za prvé a nejpodstatněji: mít okna dokořán během odpoledních třicítek nepatří k nápadům, které by vám v létě usnadnily život. Základem „ochlazování“ domácnosti je totiž nepouštět úpalné sluneční paprsky tam, kam nechcete. Vyplatí se tedy přemýšlet o stínění, odizolování slunce od domácnosti. Nemusíte přitom vytvářet ze svého obydlí jednu velkou temnou komoru, stačí si jen pohlídat pár maličkostí. Například zakrývat okna v těch místnostech, do kterých zrovna praží. Není to nic těžkého, vědět, že dopoledne musíte mít zataženo jinde, než po poledni. Čím ale zatahovat? Začněte u rolet a žaluzií, které vytvoří první bariéru. A podle svých možností pokračujte – směrem do domácnosti – tmavším závěsem. Horko zůstává vně, a nemůže volně expandovat dovnitř. Jednoduché, ne? A může to být ještě snazší a elegantnější!

Vedro na padnutí (Zdroj: Shutterstock)
Vedro na padnutí (Zdroj: Shutterstock)

Nechte světlo a teplo za okny

Kouzlo s teplotou v domácnosti totiž bez výraznější proměny světelných podmínek interiéru zajistí i vnější, předsazené markýzy, zastiňující prvky. Odstíníte jimi to nejhorší. V místech oken, před kterými jste vytvořili stín, můžete vyzkoušet třeba recept proti horku z Indie. Kde o vedru už něco vědí. Před okna tu sází širokolisté rostliny. Kterou hojně zalévají a rosí. Výpar pak zvyšuje relativní vzdušnou vlhkost a pocitově ochlazuje teplotu. Do domácnosti pak proniká takovým zastíněným oknem jen ochlazený vlhký vzduch. Krása. Nemusíte přitom sázet na exotickou vegetaci, postačí pár obyčejných truhlíků s květinami, které budou vláhu do ovzduší intenzivně vydýchávat. Že na květníky a květináče pod vnějšími markýzami nemáte místo?

Úspěšně experimentovat také s termálně-izolačními foliemi a ochrannými filmy, které lze vlepit na rámy oken, přímo na výplň. Efekt vždy funguje na podobném principu: ať si horko je, ale vy jej udržíte vně domácnosti. Vnitřní, vnější i integrované rolety skutečně dokážou zázraky. Ale vyplatí se nespoléhat jen na čáry a kouzla, a dát prostor i rozumu. Což znamená nevětrat tam, kudy by do domu pronikal horký vzduch. Třeba nad rozpálenou plechovou střechou garáže, nebo nad ulicí s nekrytým asfaltovaným povrchem. Abyste si nestrhli rtuť z teploměru. Ideálem je „sát“ vzduch z chladných stinných koutů, a dostávat ho tam, kde je naopak tepleji. K tomu se hodí dobrý průvan. Jenže v tom trochu technicky chybujeme.

Když není vichr z hor, zkuste aspoň průvan

Dvě zóny s rozdílnou teplotou vzduchu je třeba propojit nestejně velkými otvory, aby se vytvořil tah. Typicky pracujeme s parametry okenice vs. dveře případně okno na ventilaci vs. okno dokořán. Když totiž otevřete na obou stranách domu dvě stejně velká okna, propojující dvě zóny se stejnou teplotou, pravý průvan a průtah čerstvého povětří nenastane. Hodí se přitom zmínit, že blíž zemi je průvan větší, než ve výškách. Takže snaha profouknout byt v posledním patře paneláků se může minout účinkem. Pro provětrávání je samozřejmě nejlepším časem časné ráno, kdy vzduch ještě není rozpálený sluncem, a umí díky průvanu rychle proběhnout celým bytem. Pak už je třeba slunci exponovaná okna uzavřít a „zatemnit“, abychom interiér zbytečně neohřívali.

A to je další kámen úrazu. Teplo totiž do svého okolí emitujeme svou pouhou přítomností a neustále. Když k tomu navíc přidáme běžné činnosti jako vaření (oheň, únik horké páry z hrnce), umývání nádobí (v dřezu plném horké vody, pára stoupající z otevřené myčky), bublající rychlovarnou konvici, vysávání prachu vysavačem (točící dokola ohřátý vzduch)… začíná nám být pořádné horko. Co s tím? Úplné zázraky tu asi nesvedeme, a jen hučící digestoř (pokud ji máte) to neutáhne. Proto se tu vyplatí změna zažitého programu, nedílná součást adaptace. Třeba při stravování.

Alespoň průvan a nebo ventilátor, který jej zvýší (Zdroj: Shutterstock)
Alespoň průvan a nebo ventilátor, který jej zvýší (Zdroj: Shutterstock)

Nepřitápějte si zbytečně kuchyní

Před-chystejte si oběd na zítřek během předchozího chladného večera, nebo časně z rána, kdy můžete ještě vyvětrat. V průběhu dne se pak vyvarujte kuchyňských činností, které teplo v domácnosti neúměrně zvyšují. Že je to trochu panská rada, a váš denní režim tomu uzpůsobit nedokážete? Je to prostě změna pro danou sezónu, se kterou se musí počítat. Upravte svůj jídelníček: nechat táhnout půl dne bublající vývar nebo péct koleno v troubě prostě není pro ochlazení dobrou cestou. Nehledě na to, že přes léto vám každý lékař doporučí „lehčí a nepříliš zatěžující stravu“ a saláty nemusíte ohřívat (a své obavy z nedostatku kalorií pak můžete vykompenzovat podvečerním grilováním). Nejde to jinak, třeba proto, že chcete zavařovat marmelády a džemy? Zkuste tedy kuchyň přesunout na čerstvý vzduch. I kdyby to mělo být jen na balkon, ohřívejte jídlo tam. Domácnost zachováte komfortně chladnou.

Drobnosti k nezaplacení

Nemusíte být průkopníky balonového létání, abyste věděli, že chladný „těžký“ vzduch klesá dolů. Pokud tedy chcete pobývat v relativním chladu, držte se níže. Možná můžete ložnici na sezónu přesunout do přízemí (z přehřátého podkroví, které připomíná saunu). Možná si můžete svou domácí pracovnu zařídit v suterénu, nebo ve stinném zahradním altánu. Koneckonců, malou domácí kancelář si můžete zařídit i na balkoně. V rámci ochlazování domácnosti se vyplatí přiškrtit nenápadné energetické upíry, které do svého okolí teplo neustále emitují. Typicky jde o nejrůznější nabíječky, trvale připojené notebooky a stolní počítače, které při chroustání dat funí ohřátý vzduch do okolí. Dopřejte jim, pokud můžete, alespoň přes horký den prázdniny. A dál?

Zbavte se (anebo je aspoň odkliďte) věcí, které prostor interiéru funkčně i reálně prohřívají. Dečky, kožešiny, hutné výplety, tuny polštářků. Jsou to maličkosti, ale počítají se. Stejně jako přítomnost hojně zalévaných květin v interiéru. Určité ochlazení přinese i dřez naplněný kostkami ledu, vana s nevypuštěnou studenou vodou (třeba se vám do večera ohřeje akorát na koupání). Vyzkoušet můžete i mokré utěrky/ručníky pověšené na topení (jestli jste jej dosud nevypnuli, už hodnou chvíli tu ztrácíme čas), případně občasné rozprašování vody z rosítka, do prostoru i na závěsy. Zkuste setřít podlahu v bytě studenou vodou, to nikdy neuškodí. Navíc tím snížíte prašnost.

Ventilátor pomůže (Zdroj: Shutterstock)
Ventilátor pomůže (Zdroj: Shutterstock)

Často doporučovanou „radou“ je pořízení ventilátoru. Uvozovky jsou ale na místě, protože když máte doma jen ohřátý vzduch a nemáte jak jej chladit, to, že jej roztáčíte mezi místnostmi, vám nikterak nepomůže. Možná leda tak k nachlazení nebo zatuhlým krčním svalům. Každý večer, až teploty poklesnou na snesitelnou míru, nezapomeňte znovu důkladně vyvětrat, a otevřeno můžete nechat i přes noc. Přitom pozor na komáry a neméně nenechavé zloděje. Ve výsledku pak zjistíte, že s touto sérií opatření se dá přežít i velmi intenzivní léto bez hučící klimatizace, která vás sice pár měsíců do roka příjemně ochladí, ale při placení účtu za elektřinu pak rozpálí do běla.

Tip: Hliníkové venkovní rolety jsou perfektní, když přijde na odstínění zvenčí pronikajícího tepla do domácnosti. Přes den. V noci naopak teplo sálají do okolí. Proto není od věci je včas navečer stáhnout.