Hlavním principem miniaturních bytů (tzv. mikro bydlení - microliving) je využití každého centimetru prostoru a to i do výšky. Tato móda se k nám dostala ze světových metropolí, kde jsou ceny nemovitostí a nájmů enormní. Lidem proto nezbylo nic jiného, než se uskrovnit. Nakonec je z toho ale až životní styl.
Trend, který k nám zamířil z velkoměst světa
Tokio, Hongkong, New York či Londýn, světové metropole, kde jsou takzvané mikrobyty (mikro bydlení - microliving) naprosto běžnou záležitostí. Obvyklé velikosti těchto bytů jsou v zahraničí i jen pouhých 10 m2, podle české legislativy však byt musí mít alespoň jednu obytnou místnost o rozloze minimálně 18 m2. Menší prostory lze chápat pouze jako ubytovací jednotky.
Zajímavostí však je, že zájem o malé byty s co nejmenší rozlohou dnes roste i u nás, i když to zatím není žádný „obrovský trh“, na kterém by si investoři rychle naplnili své účty. Důvodem zřejmě bude nárůst počtu single domácností, bezdětných párů a společenský život, který činí z našich bytů mnohdy jen noclehárny. Většinu dne totiž trávíme v zaměstnání, podnikáním a svými koníčky mimo domov.
A dnešní mladí jsou prostě zase jiní, než jsme byli my. Jsou zde nové životní styly, nové subkultury, čili relativně malá společenství, která však z dlouhodobějšího hlediska doslova „hýbou světem“. Ne nadarmo se říká, že například „elektrická kytara strhla před třiceti lety železnou oponu“.
Mikrobydlení je praktickou odpovědí na mnoho otázek
Takzvané mikrobydlení je navíc praktickou odpovědí na rostoucí hustotu zalidnění a nedostatek dostupného bydlení za přijatelnou cenu. Pro mnohé přitom nejde o bydlení trvalého charakteru, ale pouze takzvaně „na rozjezd“. S postupující kariérou si pak lidé pořídí něco většího. Řeč je především o mladých svobodných lidech a začínajících párech. Pro osamocené starší lidi a páry jde pak často o řešení již trvalé.
Klasické socialistické garsonky. Kdo si pamatuje?
Nakonec ani v našich podmínkách vlastně nejde o nic nového. Nemusíme se ohlížet pouze po zahraničí a za každou cenu hovořit o novém trendu a používat zrovna anglický výraz „microliving“. Dříve se stavěly v rámci bytových domů takzvané garsonky, což byla jedna místnost s kuchyňským koutem, miniaturní chodbičkou, WC a miniaturní koupelnou. Celková podlahová plocha pak činí většinou cca 20 m2.
Paradoxně se z těchto garsonek začaly stávat po revoluci kanceláře a jejich hodnota (prodejní i nájemní ceny) letěla vzhůru. Dnes se tedy vracíme k něčemu, co tu již bylo a vlastně stále i je. Vždyť mnohé bytové domy stavěné za socialismu stojí i 50 až 70 let. A právě v těchto domech najdeme garsonky dosud. (Mimochodem, přečtěte si, jak chytře zařídit malý byt.)
Malometrážní byty jsou v nových bytových domech běžné
Nakonec právě i v současných novostavbách bytových domů se snaží developeři řešit jakýsi „průřez“ potřeb potenciálních zájemců a proto jsou součástí nových bytových domů, jak byty prostorné, luxusní, tak malometrážní. A právě mikro bydlení je nyní pro developery novou výzvou. Především pak jde o velké lákadlo pro investory, kteří chtějí nabízet nájemní bydlení. Právě v případě nájemního bydlení totiž nemusí pronajímaný prostor splňovat platnou českou normu. Nemusí jít vyloženě o byt, nýbrž o ubytování. A pak jsou možné i podlahové plochy menší jak 18 m2.
Mikro bydlení obyčejné i neobyčejné, pojízdné i v domech se základy
Trend jménem microliving však startuje a developeři se mu časem budou muset přizpůsobit. Nakonec je to výzva! Trend sice začal spíše jako z nouze ctnost, kdy se lidé snažili a snaží ušetřit za bydlení, nezatížit svůj rozpočet vysokou hypotékou apod., ale pokračuje již jako plnohodnotné řešení.
Nakonec do „skupiny“ microliving lze vlastně zařadit i maringotky, obytné karavany, moduly, kontejnery apod. A že může mít takzvaný mikro byt interiér neuvěřitelně vyšperkovaný a vybavený. A dokonce i luxusně a draze.
A je již jedno, jaký přívlastek má konkrétní forma bydlení připíchnut v klopě. Lidé se prostě začali a začínají zajímat o to, jak žít na co nejmenším prostoru opravdu stylově a přitom ušetřit maximum peněz nejen za energie. Skutečně již nemůžeme hovořit o jakémsi podivínském experimentování, nýbrž o plnohodnotném způsobu bydlení. Ano – které ovšem není pro každého a nikdy nebude!
Zdaleka nejde jen o úsporu místa
Mikro bydlení (microliving) prostě neřeší jen místem. Jeho cílem je zjednodušení života po všech stránkách a maximalizace finančních úspor, přičemž pak můžeme ušetřené prostředky investovat do něčeho jiného. Vzdělání, cestování, kultury apod.
Zastánci a objevitelé tohoto způsobu bydlení navíc objevují věci jako chytré hrnce, remosky, zavrhují klasické objemné kuchyňské linky a spotřebiče. Zjišťují, co všechno vlastně ke svému životu nepotřebovali a nepotřebují, zač zbytečně vyhazovali peníze. A za slovem úklid dělají velký otazník. Mikrobyt totiž například vysajeme vysavačem doslova z jednoho místa – z jeho středu!