Můžeme v pasivních domech větrat okny?

Pravidla pro větrání okny

Zásadní je dodržení pravidel větrání okny v zimě. Větrání musí být krátké (cca 5 minut) a intenzivní. Vlhký a vydýchaný vzduch je tak nahrazen čerstvým a suchým, přitom však ještě nestačí vychladnou povrchy předmětů. Když po 5 minutách okna zase zavřeme, během krátké doby se interiér navrátí do původní tepelné pohody, my však můžeme „dýchat“ a na předmětech a konstrukcích nekondenzují nahromaděné vodní páry - větraný prostor opustily.

Nevhodné je větrání trvale otevřenou ventilačkou. Z bytu zbytečně uniká teplo, vlastně tak vytvoříme trvalý tepelný most. 

Řízené větrání s rekuperací

Jeho výhody oceníme především v zimě. Jinak není třeba rekuperační jednotku zapínat – v létě a za teplých jarních a podzimních dní si vystačíme s větráním manuálním, stejně jako v jakémkoli jiném domě. Podle právních předpisů ČR by měla být maximální koncentrace CO₂ v interiéru 1.000 ppm (objemová jednotka). V zimě však běžným větráním okny nejsme schopni dosáhnout nižší hodnoty jak 1.500 ppm. Potřeba řízeného větrání s rekuperací vzduchu je tedy vlastně zakotvena už v legislativě.

Řízené větrání s rekuperací může fungovat ve třech různých režimech - přetlakovém, podtlakovém a rovnotlakém. Záleží na konkrétní potřebě a podílu vnitřních a vnějších teplot.

Přitom se nemusíme obávat, že v rekuperační jednotce bude docházet ke kondenzaci vodních par. Funguje totiž na rozdíl od běžné klimatizace či čističky vzduchu odlišně. Klimatizace vzduch chladí a zvlhčuje. Stěny rekuperačního potrubí jsou ohřáté na pokojovou teplotu, jelikož jsou vedené vytápěnou částí domu – v jeho vzduchotěsné obálce. Pokud je tedy rekuperace v domě správně navržena a realizována včetně vhodné izolace těch částí, které jsou vystavené exteriérovým podmínkám, vodní páry nemohou v systému kondenzovat, jelikož systém nemůže dosáhnout hodnot rosného bodu. Vlhký a vydýchaný vzduch je pouze odváděn mimo objekt a je nahrazován čistým předehřátým vzduchem na pokojovou teplotu.

Princip rekuperace – výměny tepla

V zásadě jde o princip výměníku s kanálky. Vzduch, který proudí směrem ven z objektu předává teplo příchozímu vzduchu bezkontaktně a s vysokou účinností - zhruba 85%. Hovoříme též o tzv. protiproudém principu předávání tepla. Teplý odpadní vzduch a studený vzduch přiváděný proudí proti sobě v sousedních kanálcích, čímž si předávají teplo přes povrchy kanálků. Přitom nemá odchozí vzduch možnost jakkoli znečistit vzduch přiváděný. Příchozí vzduch navíc prochází speciálními filtry, kterými je před vypuštěním do interiéru vyčištěn. Rekuperační jednotka může být navíc vybavena i filtry pylovými, které usnadní život alergikům.

Přitom platí, že čím více vzduchu prochází výměníkem, tím je účinnost rekuperace nižší. Účinnost též snižují netěsnosti stavby. Rekuperační jednotky jsou přímo určené pro vzduchotěsné pasivní domy. Nekontrolovaná výměna vzduchu netěsnostmi v plášti domu snižuje účinnost rekuperační jednotky.

Potřebujeme v domě klimatizaci?

Přehřívání za horkých dní lze zabránit zcela jednoduše – za pomoci architektury a stavebních materiálů. Pokud je tedy v rodinném domě klimatizace nezbytností, ukazuje to na špatně provedenou práci architekta a projektanta, případně na nekvalitně odvedené stavební práce. Proti tomuto faktu neobstojí žádný argument. Navíc ještě musíme zohlednit poměrně nákladný provoz klimatizačních zařízení (provoz je dražší než vytápění domu), což je naprosto nevhodné právě pro pasivní domy, kde klademe důraz na co nejnižší spotřebu energií.

Z architektonického hlediska si kromě vhodného způsobu zateplení domu, které v létě zabrání přehřívání interiéru, pomůžeme i tvarem budovy, umístěním a velikostí oken, markýzami, zastřešením terasy či přesahem střechy, pergolami, žaluziemi a roletami včetně těch předokenních, které jsou nejúčinnější, případně třeba břečťanem na stěnách stavby či pergole. To už ale saháme po zahradní architektuře. Pokud však nemáme možnost zasáhnout do výstavby objektu a řešíme problém s letním přehříváním interiéru již hotové stavby, bude klimatizace její nezbytnou výbavou. Některé objekty navíc klimatizaci přímo vyžadují a nakonec je dnes naprosto běžná kombinace klimatizačních a rekuperačních jednotek, případně tepelného čerpadla. Je pak už jen na vás, do jaké míry v létě klimatizaci využijete.

Lze rekuperaci nějak nahradit?

Lze a to velmi jednoduše. Musíme však s konkrétním řešením počítat už od projektu stavby. Nejde o náhradu zařízením, ale stavební konstrukcí. Vzdáme se požadavku na vzduchotěsnost stavby, zapomeneme na parotěsné zábrany a naopak použijeme k opláštění domu difúzně otevřené konstrukce. Při difúzi uniká propustnou konstrukcí ven z domu směs plynů včetně vodních par a je plynule nahrazována stejným objemem suchého a čistého vzduchu zvenčí. Pokud navíc použijeme jako izolační vrstvu ovčí vlnu, bude nám přicházející vzduch filtrovat. A uznejte sami, není nad „přírodní filtr“ a „přirozené fyzikální principy,“ fungující bez spotřeby energií.