zobrazit 2 fotky
Snad každý, kdo má kolem domu zahrádku se sebemenším kouskem trávníku, touží po tom, aby právě ten jeho „zelený koberec“ byl co nejdokonalejší a oku lahodící. Základem údržby každé travnaté plochy je sečení. V minulém části našeho miniseriálu o zahradních sekačkách jsme se zaměřili na elektrické a benzínové rotační sekačky, dnes se zmíníme o dalších typech tohoto přístroje, který nám podstatně ulehčí naše zahradnické snažení.
Se strunovou sekačkou pokosíme nejen travnaté pásy kolem plotů, dostaneme se s ní také pod stromy či keře. Výhodou strunových sekaček je dále jejich velmi snadná obsluha. Již z výčtů jejich předností je ovšem zřejmé, že k sekání rovných rozlehlých travnatých ploch nebudou strunové sekačky zrovna ideální. Slouží tak především jako velmi vhodný doplněk k rotační sekačce, který efektivně napomůže doladit vzhled zahrady. Strunové sekačky bývají často označovány jako vyžínače, u jejich benzínového provedení pak hovoříme o motorových kosách.
Stejně jako u ostatních typů sekaček, také při výběru strunové sekačky bychom si měli nejdříve ujasnit, v jakém terénu a na jaký porost je budeme používat. Při špatném uvážení této základní podmínky bychom totiž mohli narazit – porost v naší zahradě, který je extrémně náročný na údržbu, bychom s méně výkonným typem sekačky nemuseli zdolat a navíc bychom takový vyžínač mohli nevratně poškodit. Základní pravidlo v tomto případě tedy zní: čím hustější travní porost, tím výkonnější sekačku budeme potřebovat.
Jak jsme již zmínili, podobně jako u rotačních sekaček, také u těch strunových rozlišujeme elektrické a benzínové provedení. Předností benzínových typů je především čistý střih trávníku, který nám garantují vysoké otáčky motoru kombinované s vynikající strunovou technikou. Zdolat přerostlý plevel či velmi hustou vzrostlou trávu tak pro tyto stroje není žádný problém. Nespornou výhodou všech benzínových sekaček, tedy i těch strunových, je nezávislost na zdroji elektrického proudu. Při sečení pak nemusíme dávat pozor na všude překážející a nebezpečný kabel.
Naproti tomu elektrické strunové sekačky jsou zpravidla tišší. Tuto přednost ovšem zaplatíme podstatně nižším výkonem, než mají benzínové typy sekaček, nevýhodou je také nutnost být stále napojený na zdroj elektrické energie. Abychom nehovořili jen o záporných vlastnostech tohoto výrobku, nelze mu upřít jeden klad, a to snadnou údržbu.
Potřebujeme-li rychle ošetřit menší travní plochu, představuje pro nás ideální řešení vřetenová sekačka, která je k našemu trávníku také velmi šetrná. Při kosení totiž šetří stébla trávy podobným způsobem, jako bychom je stříhali nůžkami. Tím je zamezeno roztřepení stébel a jejich následnému zežloutnutí. Dokonalý střih trávníku, za který bychom se nemuseli stydět ani před anglickým zahradníkem, zajišťuje vřetenový nůž ze speciální tvrzené oceli, svou roli hraje také precizní broušení nože a bezdotyková technika řezu.
Právě sekačky, jež jsou vybaveny bezdotykovou technikou střihu trávy, umožňují velmi snadný a lehký pohyb po trávníku bez sebemenšího odporu. Z toho je patrné, že trávník posečeme bez větší fyzické námahy, téměř bez hluku a zároveň velmi kvalitně – s čistým a hladkým řezem.
Cenová náročnost obou typů sekaček, o nichž jsme se zmínili, tedy strunových a vřetenových, není nijak závratná. Průměrně výkonné strunové sekačky pořídíme za cenu již kolem čtyř či pěti tisíc korun, za jejich výkonnější typy zaplatíme až třináct tisíc korun. Cena různých typů vřetenových sekaček je téměř shodná, z průměrné ceny pěti tisíc korun vybočuje oběma směry přibližně o tisícikorunu.
