Čeština je překrásný jazyk. Když se třeba řekne „květen“, hned odtušíte, že to bude mít něco společného s květy a kvetením. Klidně se pochvalme, pro voňavý jarní měsíc je to vyloženě přiléhavý název. Byť dnes trošku nepřesný. Letošní květen by se měl jmenovat spíše sekačkovník, trávoženec nebo motoří.
Sotva trochu totiž vyrazila tráva o půl palce nad povrch, sotva vyrašily první kvítky, vrhli se na ni vyznavači zahradních dvoutaktů i elektrických strunných nástrojů. A nebyl to zrovna koncert následovaný potleskem.
Na posekaných loučkách, lemech a trávnících je totiž ticho. Hmyz – ti tvorové, jak pořád tak pláčeme, že jich kolem ubývá – se totiž na posečeném neudrží. Nekosené luční porosty ve volné krajině totiž dost razantně mizí, a naše zahrádky a záhumenky jsou často ty poslední ostrůvky, na nichž může hmyz z kraje roku - po zimě, v předjaří a zjara - nalézt obstojné útočiště a obživu. Pokud tedy tyhle střípky přírody nesesekáme na ježka.
K čemu je dobré nesekat?
Jediná naprosto obyčejná sedmikráska (Bellis perennis) nabídne opylovačům průměrně 51 mikrogramů nektaru na květ. Vrbovky jsou zase skvělé zdroje pylu. A taková neméně obyčejná pampeliška – smetanka lékařská (Taraxacum officinale) si stojí skvěle v těch nektarových cukrech. Stejně jako jetele. Vlastně cokoliv, co kvete, je fajn – ať už pro včely, motýly nebo čmeláky.
Tyhle kvetoucí rostlinné „živly“ pronikající do pěstěných trávníků jsou naprosto zásadním zdrojem výživy užitečného hmyzu. Můžete si to klidně přepočítat kus po kusu. Není to žádná složitá matematika.
)
)
S osmi kvetoucími pampeliškami na své zahradě „uživíte“ jednoho čmeláka. Na posečené zahradě, kde nejsou žádné pampelišky, neuživíte žádného. Ploška zahrady – trávníku, na kterém to kvete - může těch čmeláků, včel a motýlů uživit tucty. Ta samá plocha, pokosená, nenakrmí nikoho. A o tom to vlastně celé je.
Květen bez sekaček jako závazek hmyzu
Nekosit znamená nebrat zpod sosáků hmyzu jediný zdroj obživy. Znamená to pomáhat přírodě, tím nejpříjemnějším způsobem. Tedy tím, že nemusíte dělat nic. Sekačku prostě celé jaro necháte zaparkovanou v kůlně nebo garáži, a tím přispějete dobré věci. Každý neposečený květ se totiž počítá.
Klidně to vysvětlete sousedovi za plotem, který každou sobotu túruje sekačku jako by jezdil rallye. Vy se tohohle destruktivního závodu neúčastníte proto, že chráníte opylovače. On vytváří zelenou poušť, vy soukromý ráj. U koho to na zahradě spokojeně bzučí? Tam, kde to kvete a není posekáno – u Vás!
)
Znamená to tedy, že už nikdy nesmíte na své zahrádce sekat trávu?
Kdepak, teď jde jen o to, aby hmyz přečkal ten trudný start nového roku. Aby u vás našel zázemí pro jaro. Až měsíce přikročí blíž k létu a prázdninám, pokvete toho už všude okolo dost. V červnu už klidně můžete nahodit motor, svou misi jste už na výbornou splnili. Ale příští rok – zase – je lepší se sečením zahrady nikam nepospíchat.
)
Co je to rozumné sečení?
Mezi sečením a počtem květů existuje jakási úměra, do níž ovšem někdo, kdo seče 15x a víc do roka nemá šanci proniknout. Platí totiž, že sečení trávy jednou do měsíce naopak může podpořit růst a stimulovat více květů.
Takže to není tak, že by sekání bylo úplně zapovězené a špatné, jen je třeba ho dělat rozumně. Trávu se taky vyplatí držet aspoň 5 centimetrů vysokou, spíš víc. A úplně profesionálním počinem hodným pochvaly je tzv. mozaiková seč. Prostě při sečení necháte pár neposečených ostrůvků. S těmi si to vyřídíte až příští měsíc, kdy zase necháte pár ostrůvků jinde.
)
Nesekáním šetříte své peníze a čas, energii. Dáváte taky rostlinám prostor k lepšímu zakořenění, a s hlubšími kořeny budou z půdy odpařovat méně vody. Odolají tak snáze suchu. Pomáháte sobě i užitečným živočichům, a nemusíte pro to nic dělat. Paráda, ne? Hmyz na vás spoléhá, tak ho nenechejte ve štychu.
)
Zdroj: TreeHugger.com, GardenIllustrated.com, Ekolist.cz, PlantLife.org.uk, Guardian.com, Buzzaboutbees.net
