Kopřiva dvoudomá
U kopřivy zajímá snad každého, kdy jsou v daném roce Velikonoce, jelikož je nezbytnou součástí tradiční velikonoční sekané. Pokud zrovna vycházejí na duben, není absolutně žádný problém kopřivu nasbírat, ovšem březnový termín Velikonoc může přinést problém, pokud je ještě příroda pod sněhovou pokrývkou a nebo mrzne. Je ale pravdou, že se nám za mnoho posledních let nestalo, že bychom kopřivy do velikonoční sekané nenasbírali bez ohledu na pohyblivé datum Velikonoc.
Malé, pichlavé lístky kopřiv, ještě fialové, jsou zpravidla každý rok tím prvním, co leze z půdy. A kdo si předjaří bez kopřiv nedokáže představit, určitě si v zahradě nechává nějaký ten kout, kde rostou, aby pro ně nemusel chodit daleko. Již odedávna se přitom kopřivy přidávaly do jarních jídel, z nichž nám dodnes zbyl snad jen kopřivový špenát kromě zmíněné velikonoční sekané, která je vlastně spíše nádivkou.
Kopřiva je pro lidské zdraví učiněný zázrak, patří mezi naše největší léčivé rostliny, přičemž účinné látky obsahuje celá rostlina. A právě největší sílu mají mlaďoučké předjarní a jarní výhonky. Kopřiva čistí krev, snižuje hladinu cukru v krvi, léčí močové cesty, játra, žlučník, žaludek a žaludeční vředy, slezinu, otoky a vodnatost, ale i virová a bakteriální onemocnění. A jelikož kopřivy obsahují mnoho železa (zapomeňte na špenát, v jeho případě jde pouze o klamavou reklamu v podobě animované pohádky o Pepku námořníkovi), jsou ideální pro těhotné ženy. Kopřivu je však kvůli její síle třeba užívat velmi opatrně, načež se vám odmění i hezčími vlasy, pokožkou hlavy bez lupů, krásnou pletí a nehty bez plísní. Pijte kopřivový čaj, připravte si odvar a nebo tinkturu na mazání, přidávejte kopřivu do pokrmů. Buďte zdraví!
