Pokud vás katastrální úřad vyzve k označení hranic vašeho pozemku, jste povinni reagovat. Majitelům až dvou třetin nemovitostí se v následujících letech stane, že je katastrální úřad vyzve k označení hranic jejich pozemku. Ovšem je také pravdou, že jde o takový objem prací, že na některé obce přijde řada třeba až za 30 let. Vyloženě se počítá s tím, že se bude toto nové mapování provádět až několik desítek let.
Více jak polovina map vznikla před rokem 1843
Nové mapování, které se provádí již od loňského roku, souvisí s probíhající digitalizací. Tu však mnohde znemožňují nekvalitní analogové mapy, protože více jak polovina těchto map vznikla ještě před rokem 1843. Další velkou skupinou mapovaných území jsou zastavěná území obcí, kde proběhly v posledních letech pozemkové úpravy.
Předepsaný postup nového mapování
Nové mapování má jasně předepsaný postup, konkrétně jde 1. o zjišťování hranic, 2. vlastní zaměření, 3. vyhotovení nové mapy, 4. vyložení nového souboru k seznámení s výsledkem a 5. vyhlášení platnosti. Označování hranic vlastníky nemovitostí je prováděno v součinnosti s pracovníky příslušného katastrálního úřadu. Ten o tomto označování předem informuje všechny dotčené účastníky dopisem s alespoň dvouměsíčním předstihem. Sezve dotčené účastníky na místo jejich nemovitostí, kde se hranice označí. Informace bývají navíc většinou k dispozici i na obecních vývěskách.
Povinnost vlastníka nemovitosti
Vlastník nemovitosti je ze zákona povinen označit hranice své nemovitosti na písemnou výzvu katastrálního úřadu, pokud tyto hranice označené nejsou. Jelikož se mapuje v zastavěných územích, půjde u většiny vlastníků pouze o potvrzení faktu, že na existujícím označení hranic panuje mezi sousedy shoda (např. rohy budov, stávající oplocení, obrubníky, …). Pokud je však mezi sousedy o určení hranic spor, pracovníci katastrálního úřadu se jej budou snažit na místě vyřešit. Pokud se to nepodaří, hranice nemovitostí bude označena jako sporná a rozhodne o ní soud.
Desítky let mapování
Mapovat se zřejmě nebudou větší města, kde jsou již stávající katastrální mapy v dobré kvalitě. Při současných kapacitách katastrálních úřadů je navíc možné mapovat nejvýše 150 až 200 lokalit ročně, což představuje zhruba 2% území, kde je mapování zapotřebí. Mapování tedy bude trvat desítky let.
Pozor na prohřešky vůči katastru nemovitostí
A pozor, spolu s revizí katastrálních map se též kontroluje skutečné využívání pozemků, čili zda jsou pozemky opravdu využívané tak, jak jsou v katastru zapsané a zda na nich nejsou neevidované budovy, či zda evidované budovy stále ještě stojí. Nezaměřené stavby na pozemcích, neaktuální druhy pozemků a způsoby jejich využívání jsou velice časté. Na druhou stranu je ale smutné, že více nesouladů mezi evidovaným a skutečným stavem nemovitostí najdeme u nemovitostí patřících státní správě a samosprávě. O to více, že jde o nesplnění zákonné povinnosti ohlásit katastrálnímu úřadu změny týkající se nemovitostí.
Například za nenahlášení přístavby či garáže na katastrálním úřadu hrozí pokuta ve výši až 50 tisíc korun (u právnických osob až 100 tisíc korun). Ovšem v praxi udělují úřady tyto pokuty pouze výjimečně.
Může se změnit i daň z nemovitých věcí
Při novém mapování dojde k nějaké změně v údajích na katastru vlastně téměř u všech pozemků. Počítají se totiž nově výměry všech parcel a přidělují se jim také nová parcelní čísla. Na tomto základě se pak může změnit i výše daně, kterou vlastníci nemovitostí ročně odvádějí, jelikož změny výměr i změny parcelních čísel jsou okolnostmi rozhodnými pro stanovení daně (podle zákona o dani z nemovitých věcí). Vlastníkům nemovitostí tak vzniká povinnost podat nově úplné nebo dílčí daňové přiznání.
Zdroj: cuzk.cz, novinky.cz, shutterstock.com
