Dohromady cca 150 tisíc pozemků a nemovitostí v ČR stále nemá jasného majitele. Stát se sice snaží tyto vlastníky dohledat, konkrétně prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale do konce roku není v silách úřadu vše stihnout. Proto opakovaně vyzývá občany naší země, aby si na webových stránkách úřadu zkontrolovali, zda jim některý z pozemků, jehož vlastník není znám či je nedostatečně identifikovaný, nepatří.
Při současných cenách nemovitostí, byť to vypadá, že realitní bublina, která vyšponovala bydlení v Česku na jedno z nejdražších a ne-li nejdražší v Evropě, brzy splaskne, je opravdu nesmyslné přijít o jakýkoli nemovitý majetek. A to jen z nevědomosti a neznalosti.
Nový katastrální zákon a nový občanský zákoník
Proč chce stát čekání na identifikaci vlastníků nemovitostí ukončit? Musí. Vše začalo v roce 2014 schválením nového katastrálního zákona, který uložil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) dohledat (tedy se pokusit dohledat) k více jak 200 tisícům pozemků a nemovitostí jejich skutečné vlastníky. Od té doby se však podařilo vyřešit jen čtvrtinu případů (cca 50 tisíc). Jde totiž o mimořádně odborně a časově náročnou činnost, proto je i na první pohled tak malé číslo podle odborníků skvělým výsledkem.
V souladu s občanským zákoníkem je pak letošní rok posledním, kdy se mohou skuteční vlastníci nemovitostí přihlásit o svá práva. Pokud se vlastník nemovitosti nepřihlásí nejpozději do 31. prosince 2023, majetek přejde na stát a případný vlastnický nárok na nemovitost bude muset být prokázán pravomocným rozhodnutím soudu.
 )
Komplikace v rozvoji měst a obcí
Problém je, že nemovitosti s nedostatečně identifikovanými vlastníky často komplikují městům a obcím jejich rozvoj. Mohou například bránit budování nezbytné infrastruktury (vodovody, kanalizace, cyklostezky, silnice apod.). Chyby vznikly ve většině případů za minulého režimu, čili většina chybných zápisů pramení ze situace před rokem 1989, kdy nebyl katastr nemovitostí udržován řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec. Velkou většinu těchto nemovitostí tvoří pozemky, konkrétně orná půda a lesní pozemky. V seznamech se však najdou i rodinné a bytové domy, chaty, chalupy a garáže.
)
Snaha o identifikace vlastníků
Při identifikaci vlastníků pracovníci ÚZSVM úzce spolupracují se subjekty místní samosprávy, především na úseku evidence obyvatel a správy matrik, ale i státní správy, například se státními okresními archivy. Někdy je ale třeba hledat stopy i v zahraničí. Celkem bylo ke konci roku 2021 zahájeno šetření u 79 367 nemovitostí zapsaných na nedostatečně identifikované vlastníky a z toho se jich podařilo úspěšně vyřešit 43 782. Nejčastějším výsledkem šetření pak bylo podání podnětu k obnovení dědického řízení. Úřad tak pomáhá nejen občanům, ale i obcím.
Seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků
ÚZSVM ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním zveřejňuje seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků na svých webových stránkách www.uzsvm.cz. A není nic snadnějšího, než se do tohoto seznamu podívat, zda vám náhodou nepatří či nepatřila vašim předkům nějaká nemovitost. U mnoha nemovitosti buďto není vůbec uveden vlastník anebo chybí některý z důležitých údajů nezbytných ke správné identifikaci. Úřad také zjistil, že nejčastějším výsledkem šetření bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení, protože vlastník již nežije (více než 63 procent případů).
)
K 1. únoru roku 2023 bylo v katastru nemovitostí evidováno celkem 342 952 položek s nedostatečně identifikovaným nebo neznámým vlastníkem a celkem 121 423 nedostatečně identifikovaných osob. Jednu nemovitost přitom může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků a naopak jeden takový vlastník může vlastnit několik různých nemovitostí.
)
Zajímavé případy
Pátralo se například po majiteli parcel o rozloze tisíc metrů čtverečních v ulicích Liběšická a Podohradská v Praze, na kterých jsou městské komunikace. Úřad ve spolupráci s Národním archivem a Centrální evidencí obyvatel zjistil, že neznámý majitel naposledy bydlel v Králově Dvoře a zemřel v roce 1954. Na základě tohoto zjištění podal úřad podnět k projednání dodatečného dědictví. Soud oslovil všechny v úvahu přicházející dědice, ti se však dědictví zřekli. Pozemky tak připadly státu a ten je bezúplatně převedl do majetku hlavního města Prahy.
Zajímavý je též případ neznámého spoluvlastníka zemědělského pozemku v Rohatci. Úřad nakonec dohledal, že spolumajitelem byl vyznamenaný československý hrdina sloužící za druhé světové války u letectva v Kanadě. Rohatecký rodák zemřel v roce 1942 ve službách kanadského královského letectva, kde sloužil jako mechanik a dosáhl hodnosti seržanta. V současnosti běží dědické řízení.
Do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků se nedávno překvapivě dostala také bytová jednotka v novostavbě resortu Farské lúky v Čeladné. Úřad zjistil, že kupní smlouva je z října 2009. Prostřednictvím dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí byla ze sbírky listin dohledána smlouva a díky ní se podařilo identifikovat vlastníka, kterým byl cizí státní příslušník. Chybný zápis v katastru byl opraven.
Zdroj: uzsvm.cz, aktualne.cz
