Budova Frizz23 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Jan Bitter) Zobrazit fotky zobrazit 29 fotek

Ocenění Mies van der Rohe Award je udělováno od roku 1987 a to vždy jednou za dva roky. Letos se však klání koná kvůli pandemii výjimečně až po uplynutí období dva a půl roku. Soutěží nejlepší stavby z evropských zemí, přičemž své jméno soutěž nese po slavném architektovi, kterým je Ludwig Mies van der Rohe. Dobře znám je i u nás, jelikož je například autorem brněnské vily Tugendhat.

Ocenění uděluje Evropská komise a Nadace Miese van der Rohe. Soutěží spolu přitom různé typy staveb, stavby veřejné i soukromé. Vítězná pětice staveb byla letos vybrána z 532 nominovaných architektonických děl. Slavnostní předávání cen a vyhlášení hlavní vítězné stavby proběhne 12. května 2022 v pavilonu Mies van der Rohe ve španělské Barceloně. Následovat bude putovní výstava, představení související publikace a dny otevřených dveří vybraných děl po celé Evropě.

V letošním ročníku soutěže porota oceňovala především ekologičnost staveb, energetickou soběstačnost a dobře propracované stavební procesy. Oceňována byla také pečlivost architektonické práce z hlediska použití materiálů a řešení detailů.

(Zdoj: https://www.facebook.com/EUMiesAward/)
(Zdoj: https://www.facebook.com/EUMiesAward/)

Kdo byl Ludwig Mies van der Rohe

Ludwig Mies van der Rohe se narodil jako Maria Ludwig Michael Mies a byl německým architektem, který žil od roku 1938 v USA. Jeho tvorbu po první světové válce výrazně ovlivnil Walter Gropius a funkcionalista Le Corbusier. Ludwig Mies van der Rohe se narodil 27. března 1886 v německých Cáchách a zemřel 17. srpna 1969 v Chicagu (stát Illinois, USA). Jeho známými uměleckými díly jsou například židle Brno, Court House, Armchair (MR20), Tugendhat chair, Barcelona chair and stool. Jeho díla jsou prezentována v Dallas Museum of Art a San Francisco Museum of Modern Art. Oceněn byl Královskou zlatou medailí, Prezidentskou medailí svobody, Zlatou medailí AIA a cenou Twenty-five Year Award.

Ludwig Mies van der Rohe (Foto: wikipedia.org)
Ludwig Mies van der Rohe (Foto: wikipedia.org)

5 letošních finalistů

  • Výstavba 85 jednotek sociálního bydlení, lokalita: Cornell? de Llobregat ve španělském Katalánsku, autor: architektonické studio peris+toral.arquitectes
  • Budova Frizz23, lokalita: Berlín, autoři: architektonické studio s názvem Deadline (Britta Jürgens + Matthew Griffin)
  • Železniční farma, lokalita Petite Ceinture v Paříži, autoři: Grand Huit architecture a Melanie Drevetová ze studia Paysagiste
  • Městský dům - Kingston University, lokalita: Londýn, autor: Grafton Architects
  • Z33 - dům pro současné umění, design a architekturu, lokalita: Hasselt, autor: Francesca Torzo Architetto

Výstavba 85 jednotek sociálního bydlení

Výstavba 85 jednotek sociálního bydlení v lokalitě Cornella de Llobregat ve španělském Katalánsku. Autorem je architektonické studio peris+toral.arquitectes se pyšní jako dominantním prvkem dřevem použitým v interiérech i exteriéru.

Základy této nové obytné budovy jsou tvořeny sdruženými místnostmi eliminujícími chodby, čímž je zaručeno optimální využití půdorysu. Budova působí transparentním dojmem, přestože je rozměrná, nepůsobí příliš masivně. Na deseti tisících metrech čtverečních zastavěné plochy a v pěti podlažích budovy bylo použito velké množství dřeva z Baskicka. Vnější vzhled budovy i interiéry tak získaly přírodního ducha. Čtyři vertikální komunikační šachty budovy jsou umístěné ve čtyřech rozích nádvoří tak, aby se všichni obyvatelé sbíhali a setkávali na náměstí. A právě náměstí představuje bezpečný společný prostor. Ve vzorovém podlaží je umožněn vstup do bytů z komunikační šachty a soukromých teras. Terasy tvoří prstenec venkovních prostor s výhledem do dvora.

85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, José Hevia)
85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, José Hevia)
85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, José Hevia)
85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, José Hevia)
85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, José Hevia)
85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, José Hevia)
85 jednotek sociálního bydlení, konkrétní byt (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, José Hevia)
85 jednotek sociálního bydlení, konkrétní byt (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, José Hevia)
85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: studio peris+toral.arquitectes)
85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: studio peris+toral.arquitectes)
85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: studio peris+toral.arquitectes)
85 jednotek sociálního bydlení (Zdroj: studio peris+toral.arquitectes)

Budova Frizz23

Berlínská budova Frizz23 reaguje na potřeby komunity a je příkladem nového architektonického přístupu k rozvoji měst, který může sloužit jako model pro jiné lokality. Autorem budovy je architektonické studio Deadline (Britta Jürgens + Matthew Griffin). Tento průkopnický projekt byl vytvořen pro německé stavební družstvo, tzv. Baugruppe. Jde o skupinu lidí (komunitu), kteří spojí své finance a síly s cílem vybudovat vlastní nemovitost či projekt. Spojilo se přitom 32 malých společností a neziskových organizací a každý klient si mohl vybrat velikost a umístění své jednotky. Zvolit si mohl také dílčí prvky (okna a balkóny), přičemž je každý půdorys jiný. Nejmenší jednotka má plochu 23 m2, největší 280 m2 a některé jednotky mají dokonce dvě i tři podlaží.

Budova Frizz23 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Jan Bitter)
Budova Frizz23 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Jan Bitter)
Budova Frizz23 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Jan Bitter)
Budova Frizz23 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Jan Bitter)

Budova Frizz23 nabízí především komerční prostory, konkrétně pracovní prostory pro umění, vzdělávání a kreativní výrobu a vybudovanou komunitu uživatelů projektu. Díky přístupu zadavatelů mohli architekti vytvořit budovu zaměřenou více na potřeby komunity než na maximalizaci zisku. Chloubou stavby je pak například schodiště v americkém stylu.

Budova Frizz23 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Jan Bitter)
Budova Frizz23 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Jan Bitter)
Budova Frizz23 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Jan Bitter)
Budova Frizz23 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Jan Bitter)

Stavba je ve skutečnosti třemi samostatnými budovami spojenými černými třpytivými pásy z opáleného modřínového dřeva. Fasáda je perforována nepravidelnými otvory v mnoha různých velikostech. Výrazné prosklení zajišťuje dostatečně prosvětlené interiéry. Přízemí je vyšší než ostatní podlaží a nabízí veřejné využití. Je zde například kavárna, prodejna jízdních kol, projektový a co-workingový prostor. Užitná plocha celé stavby je neuvěřitelných 9324 m2.

Budova Frizz23 (Zdroj: studio Deadline (Britta Jürgens + Matthew Griffin))
Budova Frizz23 (Zdroj: studio Deadline (Britta Jürgens + Matthew Griffin))

Městský dům kingstonské univerzity

Městský dům kingstonské univerzity v Londýně je místem určeným pro četbu, tanec, výzkum, performance, přednášky a výstavy. Podoba budovy má přitom odrážet nový přístup ke vzdělávání, který je založen na objevování. Jde o prostorově velkorysou stavbu s brutalistními prvky. Vnitřní nádvoří budovy, jejímž autorem jsou Grafton Architects, je protkáno tanečními studii, prostory určenými pro konání různých představení a akcí. Nechybí zde ani knihovna.

Městský dům kingstonské univerzity (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Dennis Gilbert)
Městský dům kingstonské univerzity (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Dennis Gilbert)
Městský dům kingstonské univerzity (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Dennis Gilbert)
Městský dům kingstonské univerzity (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Dennis Gilbert)

Místnosti se fyzicky i vizuálně propojují, čímž tvoří prostředí symbolizující výměnu znalostí a zkušeností v různých oblastech kulturního života. Jde o labyrint vzájemně se prolínajících objemů, které však vyvolávají pocit jednotného prostředí. Vznikl prostor téměř loftového typu, přičemž interiéru dominuje prefabrikované betonové sloupoví a trámový konstrukční systémem, který nese obnažené žebrové desky. Betonový podhled pak představuje odolný robustní prvek dominující prostoru. A právě betonový podhled má výrazný brutalistní charakter.

Městský dům kingstonské univerzity (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Dennis Gilbert)
Městský dům kingstonské univerzity (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Dennis Gilbert)

Francouzská Železniční farma

Francouzská Železniční farma slouží jako skleník i bydlení. Objekt se již stal vítězným projektem soutěže nesoucí název Znovuobjevení Paříže. Železniční farma se nachází v lokalitě „Petite Ceinture“, v místě bývalé železnice, která obklopuje celou Paříž. Užitná podlahová plocha stavby je 1000 m2.

Francouzská Železniční farma (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Myr Muratet)
Francouzská Železniční farma (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Myr Muratet)
Francouzská Železniční farma (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Myr Muratet)
Francouzská Železniční farma (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Myr Muratet)

Do budovy je umožněn veřejný přístup, hosté mohou navštívit restauraci i skleník. Různé plodiny jsou přitom pěstovány na střeše, půdě a ve vnitřních prostorách. Obytný prostor je otevřen do zahrady a je kompaktní a pohodlný. Permakulturní zeleninová zahrada byla původně vytvořena pro místní architektonickou soutěž, jejím cílem byla podpora sousedských vztahů a umožnění začlenění znevýhodněných lidí do společenského života (farma nabízí i nouzové sociální bydlení, součástí farmy je patnáct bytových jednotek a pět sociálních studentských bytů.

Francouzská Železniční farma (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Myr Muratet)
Francouzská Železniční farma (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Myr Muratet)
Francouzská Železniční farma (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Myr Muratet)
Francouzská Železniční farma (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Myr Muratet)

Konstrukce budovy vznikla hlavně ze dřeva, izolaci tvoří balíky slámy místního původu, které jsou pokryté levným neošetřeným dřevem. Jako izolace též byly využity recyklované textilie, recyklované jsou také koupelnové dlaždice a kamenná z materiálu pařížských chodníků.

Autory stavby jsou Grand Huit architecture a Melanie Drevetová ze studia Paysagiste.

Francouzská Železniční farma (Zdroj: Grand Huit architecture a Melanie Drevetová ze studia Paysagiste)
Francouzská Železniční farma (Zdroj: Grand Huit architecture a Melanie Drevetová ze studia Paysagiste)
Francouzská Železniční farma (Zdroj: Grand Huit architecture a Melanie Drevetová ze studia Paysagiste)
Francouzská Železniční farma (Zdroj: Grand Huit architecture a Melanie Drevetová ze studia Paysagiste)

Z33 - dům pro současné umění, design a architekturu

Z33 - dům pro současné umění, design a architekturu je působivou přístavbou muzea Z33 v belgickém Hasseltu. Dům je určen pro výstavy současného umění, designu a architektury od studia Francesca Torzo Architetto. Projekt rozšíření Z33 byl již v roce 2018 oceněn mezinárodní cenou Piranesi, v roce 2020 získal také Italian Architecture prize.

Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)
Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)
Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)
Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)

Muzeum bylo vybudováno v roce 1958 a stejně jako ostatní budovy obklopující zahradu, má i přístavba dlouhou a téměř slepou cihlovou zeď směrem do ulice. Fasády domu přitom mají dvojí charakter, jsou uzavřené směrem do ulice, naopak ale otevřené do zahrady. Výstavní místnosti a tajné zahrady pak tvoří působivý prostorový labyrint, který láká návštěvníky k prozkoumávání místa. Výstavní plocha má úctyhodných 4600 m2.

Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)
Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)
Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)
Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)

Místně používanými materiály byly hlína, beton, vápno, které se snažilo využít i architektonické studio Francesca Torzo Architetto. Budova má jednoduchou betonovou konstrukci, zděnou fasádu z více jak 34 tisíc ručně vyrobených cihel a litý diamantový strop. Za pozornost též stojí decentně dekorované zábradlí.

Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)
Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)
Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)
Z33 (Zdroj: Archiv soutěže Mies van der Rohe Award, Francesca Torzo Architecto)

Autorský ateliér studia Francesca Torzo tvoří malý mezinárodní tým převážně mladých architektů. Sedmačtyřicetiletá architektka Francesca Torzová založila svůj vlastní ateliér v Janově v roce 2008. Pracovala pro slavného architekta Petera Zumthora, držitele Pritzkerovy ceny za architekturu. Od roku 2017 je profesorkou na Bergen School of Architecture v Norsku a od roku 2020 na italské Accademia di Architettura di Mendrisio. Studio klade důraz na pochopení kulturního prostředí, ve kterém se budova ocitá.

Zdroj: novinky.cz, miesarch.com