Projekt stodoly v Maxově už má svá léta. Jako inspirace ale rozhodně nezestárl. Poskytuje totiž velmi jednoduchý návod na to, jak si na pozemku postavit dočasný víceúčelový objekt stodoly. Přičemž tou stavbou nepozbudete vloženého materiálu, ve stavbě ho máte jen dočasně odložený pro další případné použití.
Nápad vznikl v ateliéru architektů, Huti architektury Martina Rajniše, které je při popisu tohoto netradičně řešeného díla třeba nechat prostor. Takže? Jak zmiňuje architekt, těsně po druhé světové válce koupil jeho otec starou dřevěnou chalupu v Jizerských horách. Ještě dnes stojí ve stínu skupiny stromů na okraji louky, pod kterou teče potok. A vedle té chalupy kdysi stála stodola, která ale časem zmizela.
)
)
)
)
Architekt se rozhodl lehce zaexperimentovat. Koupil na pile nevysušená, nezpracovaná prkna a rozložil je v místě, kde kdysi stávala ta stará stodola. Rozložil je do tvaru budoucí stodoly, víceméně v profilu chalupy. „Chtěl jsem vyzkoušet, jak to bude vypadat, a ujistit se, že sousedům nebude nová stavba vadit,“ říká Rajniš. „A také jsem chtěl nechat vyschnout dřevo.“
Proto vytvořil dutý komín ve tvaru domku, který v podstatě kopíruje princip srubu, ale jen s prkny. A protože komín na sušení dřeva není stavba, nežádal úřady o povolení. „Byly z toho, řekněme, dost podrážděné,“ dodává. Důležité bylo prkna nezkracovat a nezpracovávat. Postavil pouze prokládací desky a vše svázal ocelovými lany. V té na podstatu samotného tvaru očesané ne-stavby nefigurovaly vůbec žádné hřebíky nebo šrouby. Prostě žádné tradiční kotvení.
)
Bylo to jen pětadvacet kubíků prken dovezených přímo z pily, nesušených a nehoblovaných. Nic se nestloukalo, stěny byly klasicky stavěné jako tzv. hráně – prkno, prokládek, prkno. Volně kladené přes sebe. Prokládky jsou ze tří vrstev latí - místo střední vrstvy vkládáme na rohu prkna napříč. A ve výsledku to stojí samo.
)
)
Zrovna tak krytina střechy je z překližky uchycené „na sucho“ latěmi a vázacím drátem. Stodola stojí na hraničkách z trámků položených na dubových fošnách. A hned máme stodolu - sklad dřeva. „Prkna zvolna schnou a záleží jen na nás, kdy je rozebereme. Jen k uložení dřeva totiž nepotřebujeme stavební povolení.“
)
)
Architekt ještě dodává, že pro další takové „sklady dřeva“ by bylo záhodno předem oslovit, alespoň kvůli konzultaci, jeho studio. Trochu jistě i kvůli stavebním úřadům, které by mohly být na podobné instantní konstrukce, co nejsou stavbami, háklivé. Jinak celá stavba vznikla za použití principů SSBS a celá realizace, ve velmi volném tempu, trvala 14 denních směn za pomocí 3-4 pracovníků. Takže bleskovka. Náklady na tuhle ne-stavbu se víceméně rovnají ceně uloženého materiálu, sušeného dřeva.
Zdroj: Martin Rajniš
Foto: Radka Cíglerová
