Je to vlastně velmi jednoduché, výraz pereny je počeštěné latinské slovo perennae, což znamená vytrvalý. Logicky jsou proto pereny vlastně dobře známými trvalkami, čili víceletými nedřevnatými rostlinami. Některé z nich jsou krátkodobé (dožívají se méně jak 4 nebo 5 let), běžně se trvalky dožívají 5 až 8 let, některé však mohou být vyloženě dlouhověké, dožívající se až desítek let.
Když se řekne orchidej, většina lidí si představí tropické deštné lesy a na stromech epifytně rostoucí krasavce, orchideje ale rostou dokonce i v naší přírodě a najdeme je také výše v Himalájích, rozšířené jsou vlastně po celém světě. A v chladnějším (mírném) klimatickém pásmu najdeme dokonce až 52 druhů střevíčníků, čili pozemních orchidejí.
Letničky můžeme začít předpěstovávat výsevem již v lednu, například gazánie, begonie, pantoflíčky, lobelky, otočníky, petúnie, nestařce, balzamina, iberky, laskavce, hvozdíky, ostálky, šalvěje a verbeny. Díky včasnému výsevu se můžeme těšit z jejich květů již na konci jara až začátku léta. Výsev samozřejmě provádíme v teple, pokud nám to podmínky dovolí. A pokud ne, nezbude nám nic jiného, než si později včas zakoupit sazenice. Výsevem však ušetříme mnoho peněz.
Okrasné aktinidie jsou krásné rostliny obsypané po odkvětu pohlednými okrasnými plody, které jsou oproti velkoplodým druhům aktinidií o poznání menší. Něco jako okrasná jablíčka a nebo hrušky. A skutečně jsou z okrasného hlediska dropnoplodé druhy aktinidií zajímavější. A nejen to. Květy (někdy i listy) omamně voní a plody jsou dokonce chutnější a sladší než u nejznámějších produkčních druhů a jejich kultivarů.
Záplevák podzimní vypadá báječně v zahradě i ve váze, rozzáří trvalkový záhon i stůl s vázou a výborně vypadá v kombinaci s jinými druhy trvalek, kterým se také daří na plném slunci. Na druhou stranu však může tvořit i solitérní seskupení různých barev květů.
Udržet estetickou hodnotu zahrady na výši, i když už se o slovo přihlásil zima a sníh, není úplně snadné. I v lednu ale může být zahrada plná barev, a dokonce i vůní, plodů a květů. Nevěříte?
Pochází z východní Afriky a vyšlechtěna byla v Kostarice, o Turcích ani zmínka. Netýkavka turecká je oblíbenou letničkou, kterou si můžete naplánovat na příští sezónu. Ohřejte se pohledem na tuto kvetoucí krásku právě nyní, na začátku zimy.
Líčidlo jedlé je rostlinou z čeledi líčidlovité, která pochází z jihovýchodní Asie, dnes se však velice intenzivně šíří Evropou a dalšími oblastmi světa. A především je třeba říci, že líčidlo jedlé se vlastně dosti špatně zařazuje, může být vnímáno jako pěkná okrasná trvalka, listová zelenina i rostlina plodící drobné ovoce.
Rod skimie nabízí více okrasných druhů, které jsou u nás také hojně využívány. Najdeme je jako solitéry na skalkách, vřesovištích i jako podrost vyšších rostlin. Lze je pěstovat i v mobilních nádobách. A co víc, skimie doplňují poměrně chudou nabídku rostlin zdobících zahrady od podzimu do jara. Navíc tato rostlina nabízí i vynikající materiál pro aranžéry (floristy) a skutečně je jimi velmi oblíbena.
Venkovní teploty mohou v zimě klesnout pořádně pod nulu a to znamená, že začne půda silně promrzat. Obzvláště pak v případě, když chybí sněhová nadílka. Sníh, jak je známo, je vynikajícím tepelným izolantem. Jak zabránit promrzání půdy a poškozování kořenů rostlin přezimujících v zahradě? A hlavně, jak ochránit rostliny v mobilních nádobách, které jsou nejvíce náchylné na poškození?
Jestli vysadíte čemeřici na podzim a nebo až na jaře je důležité pouze z jednoho důvodu. Při podzimní výsadbě se již v zimě můžeme dočkat květů, a kdo půjde okolo a čemeřici nezná, bude si myslet, že se zbláznil, až spatří uprostřed zimy tu rozkvetlou krásu. Doslova ze sněhu. Ovšem záleží na stáří sazenic a rostliny množené vegetativně kvetou první roky málo a nebo vůbec.
Pokud bychom hledali krásnější květiny pro svou zahradu, jen málokteré dovedou svými květy předčit jiřiny. A co víc, vydrží kvést až do pozdního podzimu a to i za hodně špatného počasí. Vydrží dokonce i první mrazíky. Již předtím je ale třeba zakročit, aby hlízy přežily a rostliny bohatě kvetly i další sezónu.
Některé exotické pokojové rostliny mohou v interiérech dosáhnout až doslova gigantických rozměrů, pokud jim postupně zvětšujeme květináč až do té míry, že je těžké jej vůbec unést a pokud o ně správně pečujeme. Které druhy nám doma vytvoří malou džungli?
Začínáte se zahradničením a nevíte, na jaké okrasné květiny si můžete troufnout bez jakýchkoli zkušeností? Jsou tu dvě možnosti, tou první je oslovit odborníka, v tomto případě zahradníka, který výsadbu a výsevy naplánuje a poučí nás a nebo zajistí i následnou péči o rostliny, bude to však určitě něco stát. A tou druhou je zpočátku výběr doslova nesmrtelných rostlinných druhů.
Podzim už sice nastoupil v plné parádě a listí ze stromů opadává, to ale neznamená, že je konec i kvetoucích rostlin u vás doma nebo za oknem. Existuje spousta podzimních květin, které vám budou dělat doma radost i během sychravých podzimních dnů.
Růže můžeme vysazovat na jaře nebo na podzim, proč se ale odborníci přiklání právě k výsadbě podzimní? Je to jednoduché, na podzim (v říjnu až listopadu) vysazované rostliny jsou v tuto dobu i v další sezóně mnohem vitálnější a odolnější a v příštím roce nám navíc, a to je hlavní, lépe pokvetou. A o květy jde v případě růží především. Nebo ne? Samozřejmě ano!
Poměrně nenápadná a přesto nádherná květina, která vyrůstá z cibulnaté hlízky a kvete neobyčejně působivě. To je montbrécie s mečovitými listy, které jsou moc pěkné, i když tato rostlina právě nekvete. A když to pak v létě rozbalí a postupně se začne přidávat jeden kvítek za druhým, připomíná to tak trochu hru na klavír, ovšem to by musel mít jinak zbarvené klávesy než černě a bíle. Navíc nás překvapí intenzivní vůní po šafránu.
Naše tuzemské sasanky, které najdeme v naší přírodě, jsou zaručeně posly jara, tedy kvetou brzy na jaře, ovšem na začátku léta nám vykvetou sasanky pocházející z Balkánu a ještě později sasanky východoasijského původu (Čína či Japonsko). Ty začínají v našich podmínkách kvést na konci srpna a kvetou až do října.
Gaur je nejmohutnějším ze všech žijících turů na planetě, zaručeně byste se mu vyhnuli ohromným obloukem (výška v kohoutku 2 metry, hmotnost až 1000 kg, až 115 cm dlouhé mohutné rohy). Zato gaura je rodem vytrvalých prérijních rostlin, který je u našich zahrádkářů tak trochu pozapomenut.
Rod turan je dosti početný, zahrnuje cca 300 druhů rostlin vytrvalých i letniček a roste v Severní Americe, Evropě i Asii. Do našich zahrad pak pronikly především severoamerické druhy a kultivary turanů, kde vytvořily dvě velké skupiny. Tu první tvoří vyšší záhonové odrůdy a druhou odrůdy drobnější, vhodné hlavně na skalky a suťoviště.