Pasportizace je slovo, které může laiky snadno zmást. Pasport se totiž řekne rusky pas (cestovní doklad), pasparta je pro změnu papírový kartón, do kterého je vyříznutý otvor pro obrázek, ovšem pasportizace je u rodinných domů nezbytný dokument, který dokumentuje jejich současný stav.
Jde o to, že domy v našich obcích a starých městských částech často pochází z počátku minulého století a někdy jsou ještě mnohem starší. Za svou existenci přitom prošly i několika rekonstrukcemi v různém rozsahu. Jejich původní stavební dokumentace (pokud vůbec existují) pak obsahují mnoho neaktuálních a nepřesných informací. A právě ty mohou být překážkou, když plánujete s nemovitostí cokoli dělat, například ji znova zrekonstruovat.
Pasportizace je tedy u rodinných domů nezbytným dokumentem, který v praxi dokumentuje současný stav nemovitosti. Je přitom poměrně rychlá a jednoduchá. Jak se provádí a co vše zahrnuje? Vlastně je to vypracování zjednodušené stavební dokumentace, která je něčím jako rodným listem domu, případně obdobou technického průkazu u automobilu. Především jde o co nejpřesnější popis technických, technologických, stavebních, architektonických a prostorových aspektů nemovitosti, který má majitel stále po ruce.
)
Nejčastěji se pasportizace domu využívá jako podklad pro plánovanou rekonstrukci, případně zateplení domu s využitím dotace na zateplení, ale i běžnou údržbu a pro případný prodej. Při prodeji je totiž třeba mít vypracovaný průkaz energetické náročnosti domu (PENB). Zcela nezbytné jsou pak pasporty domů v případě obcí a investorů, kteří díky pasportům mohou rychle ohodnotit stav nemovitostí, jejich funkčnost a případné náklady na opravu.
Pasport budovy obsahuje popis a výkresy se skutečnými, zaměřenými rozměry budovy. Jeho přesný obsah je dán vyhláškou o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb., konkrétně přílohou č. 14 s názvem Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby. Bod 2 této přílohy pak stanovuje náležitosti pasportu.
Podle stavebního zákona má vlastník stavby povinnost po celou dobu existence stavby uchovávat dokumentaci jejího skutečného provedení. Pouze v případě, kdy příslušný úřad stavbu v minulosti řádně povolil (splnění této podmínky musí vlastník také prokázat), nedochovala se však komplexní dokumentace skutečného provedení, zákon umožňuje předložit stavebnímu úřadu k ověření právě pasport (zjednodušenou dokumentaci skutečného provedení). Pasport tedy neslouží k legalizaci černých staveb, ale k narovnání právního stavu. Čili pasportem nemůžeme nahradit chybějící stavební povolení, nahrazuje pouze nedochovanou nebo neexistující dokumentaci skutečného provedení (viz výše).
Pasport budovy obsahuje 4 základní části, ze kterých jsou první dvě textové a další dvě výkresové. První částí je „Průvodní zpráva pasportu budovy“, která obsahuje především identifikační údaje stavby, vlastníka a zpracovatele dokumentace (název a místo stavby, její adresu, katastrální území a parcelní čísla pozemků, jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu vlastníka a zhotovitele, případně firmu a její identifikační číslo – IČO). Najdete zde také základní informace o všech důležitých rozhodnutích, která se stavbou souvisí, označení stavebního úřadu a rok dokončení stavby (alespoň orientačně). Jestliže se dochovala původní technická dokumentace, je nutné v úvodní zprávě uvést také informace o jejím vydání a původním zhotoviteli, případně i ostatní podklady, které existují.
Cena pasportu stavby se většinou odvíjí podle m2 podlahové plochy.
Kdy budeme pasport potřebovat a nebo se nám bude hodit
- Při rekonstrukci nemovitosti, ke které není dochována dokumentace skutečného provedení, případně tato dokumentace neodpovídá skutečnosti
- Při narovnávání právního stavu v katastru nemovitostí u neevidovaných staveb při prodeji nemovitosti (POZOR - pasport nenahrazuje neexistující stavební povolení)
- Při odstraňování existující stavby, kdy se do pasportu zakresluje bourací postup
- Při prodeji nebo pronájmu budovy, když je majitel povinen zajistit vypracování PENB
