Kvalita českých silnic je každému účastníku silničního provozu známa. Led v zimě, vysoké letní teploty a těžké náklady si každoročně vyberou svou daň v podobě děr a výtluků. Pokud se výtluky nespravují, jejich velikost se neustále rozrůstá. Následují vždy nákladné opravy hrazené z kapes daňových poplatníků. Tento problém se netýká jen pozemních komunikací, ale všech prostor, jakými jsou soukromá parkoviště nebo vjezdy. Jako řešení se nabízí nová technologie oprav pomocí speciálních chemických směsí.
Princip deformace obecně i odborně
Deformace a poškození silnic jsou následkem kombinace jejich tlakového zatížení provozem a chemicko-fyzikálních jevů související se změnou teplot.V letním období jsou silnice vystaveny přímému slunečnímu záření, přičemž následkem absorpce tepla jejich konzistence měkne a zároveň se vlivem tlaku mění tloušťka vrstvy. Tím dochází k deformaci a v jejím konečném důsledku k rozrušování materiálu. Povětrnostní vlivy, zatěžující provoz a eroze poté způsobí takové poničení povrchu, že je nutné přistoupit k jeho opravě.
V zimním období způsobuje nežádoucí vlivy voda, respektive led. Voda se dostává do pórů struktury asfaltu (mrznoucí déšť nebo opětovně zmrzlý tající sníh) zde mrzne za současného zvětšování svého objemu. Tento fyzikální jev má ve vysoké míře vliv na poničení asfaltových silnic po zimní sezóně.
Zásadním problémem při nákladných opravách silnic za pomoci asfaltových směsí je jejich nízká odolnost k opětovnému podléhání výše popsaným vlivům.
Možnosti oprav, požadavky na kvalitní renovaci
Moderní technologie umožňuje opravy poškozených míst pomocí suchých směsí za studena. Tyto speciální cementové směsi lze aplikovat v teplotním rozmezí (-10 až +30 oC). Vyrábí se i letní směs, kterou je možno použít i za vysokých teplot. Zimní směs pak i při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Materiálově se jednotlivé produkty příliš neliší a jejich aplikace není v případě správného dodržení pracovního postupu obzvlášť komplikovaná.Výhody směsí
Mezi přednosti cementových směsí patří oproti konkurenční technologii pomocí asfaltu nejen jednoduchá příprava malty a rovnoměrné vyplnění výtluků kapalnou směsí, ale mnoho dalších výhod. Proces tuhnutí malty je velmi rychlý, přičemž dochází k výborné přilnavosti směsí k betonovým i asfaltovým podkladům, to vše bez vnějších energetických nároků. Důsledkem toho je možnost rychlého opětovného zatížení provozem. Největší výhodou je bezesporu dlouhá životnost cementových materiálů a jejich odolnost proti častému zatížení , což činí vzhledem k nákladnosti oprav poškozených silnic jednu z největších předností těchto materiálů.Popis směsí
Jak již bylo zmíněno, pracovat lze se zimní nebo letní směsí PAVILLO, obě směsi jsou nejčastěji používané v černé barvě. K dostání jsou ovšem i v šedé a červené variantě. Z chemického hlediska se jedná o směs cementových pojiv, kameniva a speciálních přísad.Technologický postup
Před zahájením práce s konkrétní směsí je nutné upravit opravovaný povrch. V praxi je nutné kompletně vyčistit výtluky od drobných nekompaktních částic a vody (stačí vymetení koštětem). Před vyplněním maltou musí být výtluk tvořen jen soudržným podkladem bez ledu, vody a kamení. Na okrajích výtluku se dlátem vytvoří strmý schod, který tvoří kontaktní plochu podkladu a malty.Příprava malty Pavillo je jednoduchá. Podle návodu se jen smíchá v odpovídajícím hmotnostním poměru s vodou a rozmíchá v homogenní směs. Přičemž navýšení obsahu vody prodlužuje dobu tuhnutí a naopak.
Výtluky se následně vylijí maltou tak, aby došlo k co možná největšímu zaplnění objemu výtluku, tudíž k úplnému zaplnění styčného podkladu s tekutou maltou. Vhodné je matlu do výtluků ještě nahustit pomocí zednické lžíce. Část malty je pak vhodné rozetřít přes okraj.
Přibližně po deseti minutách dochází k procesu tuhnutí malty. V tomto okamžiku už není možné s maltou pracovat. Do půl hodiny od zaplnění výtluku malta zatvrdne, přičemž do dvaceti čtyř hodin je připravena k plnému zatížení.
Přibližně po deseti minutách dochází k procesu tuhnutí malty. V tomto okamžiku už není možné s maltou pracovat. Do půl hodiny od zaplnění výtluku malta zatvrdne, přičemž do dvaceti čtyř hodin je připravena k plnému zatížení.